Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90



  • Jak správně zaúčtovat daně a poplatky?

    Jak správně zaúčtovat daně a poplatky?

    • 05. 08. 2015

    Každá účetní jednotka je zároveň poplatníkem jedné nebo více daní. Vznik daňové povinnosti a platby daní a záloh na daně je potřeba správně promítnout v účetnictví. A právě účtováním daní se bude zabývat tento článek.

  • Co se považuje za součást pořizovací ceny majetku?

    • 03. 08. 2015

    Co vše se stane součástí pořizovací ceny majetku a co naopak přímo ovlivní náklady běžného roku? Přinášíme praktický přehled a upozorníme vás na možné chyby, kterých se účetní jednotky často dopouštějí.

  • Vnitropodnikové směrnice – 4. část

    Vnitropodnikové směrnice – 4. část

    • 13. 07. 2015

    V dalším díle o vnitropodnikových směrnicích účetních jednotek se zaměříme na směrnici upravující oběh a způsob přezkušování účetních dokladů. Jak by taková interní směrnice měla vypadat a co by v ní nemělo chybět, se dozvíte v následujícím článku.

  • Firmy nezveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu

    • 18. 06. 2015

    Mnoho českých firem neplní povinnosti ohledně ukládání účetní závěrky a výroční zprávy do sbírky listin obchodního rejstříku. Za rok 2013 informační povinnost nesplnilo 67 % tuzemských společností, ačkoliv nejzazší termín vypršel na konci roku 2014.

  • Vzájemné zápočty – účetní a daňový pohled

    Vzájemné zápočty – účetní a daňový pohled

    • 05. 06. 2015

    Vzájemné zápočty pohledávek je možné v účetnictví provádět, aniž by byl porušen obecný princip zákazu kompenzace vzájemného zúčtování jednotlivých položek. Pojďme se na vzájemné zápočty podívat podrobněji.

  • Vnitropodnikové směrnice – 3. část

    Vnitropodnikové směrnice – 3. část

    • 03. 06. 2015

    Ve třetí části seriálu se budeme věnovat pracovnímu řádu. Pracovní řád, na rozdíl od mnoha jiných vnitropodnikových směrnic, nejsou povinni vydávat zaměstnavatelé v podnikatelské sféře. Povinný je ale naopak pro zaměstnavatele ze „státní sféry“.

Rychlé zprávy

  • Příležitostný příjem do 50 000 Kč

    |

    Příležitostný příjem do 50 tisíc korun ročně se nemusí danit, ale musí jít opravdu o nahodilou nebo jednorázovou činnost, ne o pravidelný výdělek. Pokud člověk vykonává činnost soustavně, opakovaně nebo na ni má živnost, finanční úřad ji už bere jako podnikání bez ohledu na výši příjmu. Do příležitostných příjmů navíc nespadají příjmy ze zaměstnání, dohod, podnikání ani většina autorských honorářů. Výhodou příležitostného příjmu je, že se z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Důležité je ale umět prokázat, že šlo skutečně jen o občasnou činnost. Finanční úřad totiž posuzuje nejen výši příjmu, ale hlavně pravidelnost a charakter celé aktivity.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty