Náhrada škody od pojišťovny v daňové evidenci


Melaniia Kurychka
4. 7. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud podnikateli vznikne škoda, jde o újmu, která se projeví ve zvýšených výdajích na odstranění této újmy.

Foto: STORMWARE s.r.o.

 

Specifickou situací v daňové evidenci může být zobrazení náhrady škody od pojišťovny v případě škodní události na obchodním majetku podnikatele. Na praktických příkladech si ukážeme několik variant, jak se s takovou situací vypořádat.


 
Nejprve připomeneme, že daňovou evidenci může vést pouze podnikatel – fyzická osoba a obchodním majetkem takového podnikatele jsou všechny majetkové hodnoty (majetek k dlouhodobému užívání v podnikání, zásoby, pohledávky, cenné papíry apod.), které jsou uvedeny v daňové evidenci.

Tato náhrada škody představuje příjem pro podnikatele, který je v souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o dani z příjmů (dále jen „ZDP“) příjmem zdanitelným. Jde o náhradu škody způsobenou na majetku, který byl v době vzniku škody zahrnut do obchodního majetku.

Pokud podnikateli vznikne škoda, jde o újmu, která se projeví ve zvýšených výdajích na odstranění této újmy. A náhrada škody představuje kompenzaci těchto zvýšených výdajů. Další výklad bude proveden na modelovém příkladu.

Zadání výkladového příkladu

Podnikatel A vedoucí daňovou evidenci má v obchodním majetku automobil, který má havarijní pojištění. Na tomto automobilu došlo ke škodní události, poškozený automobil podnikatel nechal opravit u podnikatele B, který je plátcem DPH. Cena za opravu automobilu činí 121 000 Kč (včetně 21 % DPH). Pojišťovna hradí 95 % celkových nákladů na opravu. Zbylých 5 % představuje spoluúčast vlastníka automobilu – podnikatele A.

Další okolnosti příkladu se budou lišit podle jednotlivých variant, které budou rozebrány v následujícím textu.

Varianta A: Podnikatel A je neplátcem DPH a pojišťovna poskytuje peněžní náhradu škody přímo podnikateli A

Podnikatel A je neplátcem DPH, proto jej oprava automobilu skutečně stojí 121 000 Kč, neboť si nemůže nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty obsažené v ceně opravy. Jelikož je automobil v obchodním majetku podnikatele A a předpokládáme, že jej 100% používá pro podnikání, pak celý výdaj na opravu automobilu je výdajem daňovým podle § 24 odst. 1 ZDP za pomoci výkladu § 25 odst. 1 písm. u) ZDP. Náhrada škody od pojišťovny bude zdanitelným příjmem, který představuje v souladu se zadáním této varianty peněžní transakci v daňové evidenci.

Řešení této varianty v daňové evidenci obsahuje tabulka 1.


Tab. 1: Varianta A – zobrazení souvisejících peněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 
Transakce v peněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Úhrada faktury přijaté servisu – podnikateli B, plátci DPH, ve výši 121 000 Kč   121 000 Kč  
Příjem náhrady škody od pojišťovny (95 % hodnoty opravy) 114 950 Kč    
Výsledný dopad do základu daně z příjmů Snížení o 6 050 Kč  


Poskytnutí pojistného plnění od pojišťovny nepodléhá režimu DPH, neboť nejde o úplatu za poskytnuté zboží či služby. Jelikož je podnikatel neplátcem DPH bez možnosti nárokovat odpočet DPH z ceny opravy, pojistné plnění ve výši 95 % se stanovuje z celkové ceny za opravu včetně DPH.

Konečný dopad do základu daně z příjmů je jeho snížení o 6 050 Kč, což představuje 5 % celkových výdajů za opravu, které představují spoluúčast podnikatele A na nákladech za škodní událost.

Varianta B: Podnikatel A je plátcem DPH a pojišťovna poskytuje peněžní náhradu škody přímo podnikateli A

Tato varianta se od předchozí varianty A liší pouze v tom, že podnikatel A je plátcem DPH. Pokud předpokládáme, že podnikatel A, jako plátce DPH, realizuje pouze plnění zdanitelná s povinností odvádět daň na výstupu, popř. sice osvobozená plnění, ale s nárokem na odpočet daně (např. dodání zboží a poskytování služeb do zahraničí za splněných podmínek), pak má podnikatel A z přijatého zdanitelného plnění od servisu nárok na odpočet daně. Oprava automobilu jej tak skutečně stojí pouze 100 000 Kč, neboť 21 000 Kč dostane od státu při uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu v daňovém přiznání.

Z výše uvedeného vychází i poskytnutá náhrada od pojišťovny, která se v tomto případě bude odvíjet od ceny za opravu v úrovni bez DPH. Řešení této situace v daňové evidenci podnikatele A ukazuje tabulka 2.


Tab. 2: Varianta B – zobrazení souvisejících peněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 
Transakce v peněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Úhrada faktury přijaté servisu – podnikateli B, plátci DPH, ve výši 121 000 Kč   100 000 Kč 21 000 Kč
Příjem náhrady škody od pojišťovny 95 000 Kč (95 % hodnoty opravy v úrovni bez DPH) 95 000 Kč    
Výsledný dopad do základu daně z příjmů Snížení o 5 000 Kč  


V této situaci reálně stojí podnikatele A spoluúčast na řešení pojistné události 5 000 Kč, tj. 5 % z hodnoty opravy v úrovni bez DPH.

Varianta C: Podnikatel A je neplátcem DPH a pojišťovna poskytuje náhradu škody prostřednictvím přímé úhrady faktury dodavateli opravy – podnikateli B

V praxi velmi často probíhá poskytnutí náhrady škody od pojišťovny způsobem, že pojišťovna přímo hradí fakturu za opravu dodavateli, poskytovateli opravy. Tím je zajištěno, že náhrada škody je skutečně použita na úhradu opravy a nákladů, které souvisejí se škodní událostí. Podnikatel, jenž má nárok na náhradu škody, tak doplatí dodavateli opravy případně zbylou část dluhu, pokud náhrada od pojišťovny nepokryje celou hodnotu opravy.

Související transakce se v daňové evidenci podnikatele A zobrazí částečně nepeněžně, prakticky se jedná o určitou obdobu vzájemného zápočtu pohledávek a dluhů (závazků).

Budeme tedy předpokládat, že podnikatel A vedoucí daňovou evidenci je neplátcem DPH, hodnota opravy od servisu – podnikatele B, plátce DPH, činí stále 100 000 Kč + 21 000 Kč DPH. Pojišťovna poskytuje náhradu škody ve výši 95 % ceny opravy, zbylých 5 % představuje spoluúčast podnikatele A. Pojišťovna proplácí fakturu za opravu přímo dodavateli – podnikateli B (pojišťovna plní jménem a na účet svého klienta – podnikatele A).

Výše uvedené se v daňové evidenci podnikatele A zobrazí způsobem, jak ukazuje následující tabulka 3.


Tab. 3: Varianta C – zobrazení souvisejících peněžních a nepeněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 
Transakce v nepeněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Zápočet náhrady škody na úhradu faktury přijaté od servisu – podnikatele B ve výši 114 950 Kč (95 % nákladů na opravu včetně DPH)   114 950 Kč  
Zápočet náhrady škody na úhradu faktury přijaté od servisu – podnikatele B ve výši 114 950 Kč (95 % nákladů na opravu včetně DPH) 114 950 Kč    
Transakce v peněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Doplatek faktury přijaté od servisu – podnikatele B 6 050 Kč   6 050 Kč  
Výsledný dopad do základu daně z příjmů Snížení o 6 050 Kč  


Jak je patrné z předchozí tabulky, dopad do základu daně z příjmů je stejný jako u varianty A. Což je logické a musí to tak být, protože podstata ekonomických transakcí, částky ani situace podnikatelů se nezměnila. Rozdíl je jen v tom, že přijatá náhrada škody na úhradu faktury za opravu se neprojeví v toku peněz podnikatele A, nicméně v daňové evidenci je třeba toto zohlednit. Proto se využije zaevidování do nepeněžního deníku. Důležité je, aby zobrazení v daňové evidenci podnikatele A proběhlo v souladu se zákonem o daních z příjmů a aby byl zaznamenán zdanitelný příjem – přijatá náhrada škody způsobené na obchodním majetku podnikatele a daňový výdaj – úhrada faktury za opravu.

Varianta D: Podnikatel A je plátcem DPH a pojišťovna poskytuje náhradu škody prostřednictvím přímé úhrady faktury dodavateli opravy – podnikateli B

V této variantě vycházíme ze stejných podmínek jako u varianty C s tím rozdílem, že tentokrát je podnikatel A plátcem DPH. Správné zobrazení této situace v daňové evidenci obsahuje následující tabulka 4.

Tab. 4: Varianta D – zobrazení souvisejících peněžních a nepeněžních transakcí v daňové evidenci podnikatele A
 
Transakce v nepeněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Zápočet náhrady škody na úhradu faktury přijaté od servisu – podnikatele B ve výši 95 000 Kč (95 % nákladů na opravu v úrovni bez DPH)   95 000 Kč  
Zápočet náhrady škody na úhradu faktury přijaté od servisu – podnikatele B ve výši 95 000 Kč (95 % nákladů na opravu v úrovni bez DPH) 95 000 Kč    
Transakce v peněžním deníku Zdanitelný příjem (DP) Daňový výdaj (DV) Bez vlivu na základ daně z příjmů
Doplatek přijaté faktury ze servisu – 26 000 Kč   5 000 Kč 21 000 Kč
Výsledný dopad do základu daně z příjmů Snížení o 5 000 Kč  


Zde, stejně jako při variantě B, poskytuje pojišťovna plnění ve výši 95 % z hodnoty opravy v úrovni bez DPH, neboť částka DPH obsažena v ceně opravy od servisu (21 000 Kč) bude podnikateli A vrácena státem prostřednictvím uplatnění nároku na odpočet daně. Podnikatel A tedy doplácí servisu celkovou částku 26 000 Kč, z toho 5 000 Kč představuje doplatek hodnoty opravy v úrovni bez DPH (spoluúčast), proto jde o výdaj daňový, zatímco částka 21 000 Kč je úhradou DPH z faktury za opravu automobilu, jejíž vrácení bude podnikatel A jako plátce DPH nárokovat prostřednictvím daňového přiznání k DPH, proto se v peněžním deníku zobrazí jako výdaj neovlivňující základ daně z příjmů.

Stručné shrnutí – zobrazení náhrady škody od pojišťovny v daňové evidenci

Ve všech uvedených variantách byla řešena stejná ekonomická podstata, vždy šlo o zobrazení náhrady škody, která byla z pohledu ZDP zdanitelným příjmem, a škodou byly dodatečné výdaje, které podnikateli vznikly v důsledku odstranění následků této škody opravou majetku.

Pokud se tedy ekonomická podstata transakcí nemění, nemělo by se lišit zobrazení v daňové evidenci, resp. dopad do základu daně z příjmů jen z toho důvodu, že pojišťovna poskytuje náhradu škody přímo podnikateli v peněžní formě nebo za podnikatele ve stejné výši hradí jeho dluh u dodavatele.

V případě, že pojišťovna hradí dluh za podnikatele přímo dodavateli opravy majetku, jedná se o transakce v peněžním deníku podnikatele „neviditelné“, ale je třeba je v daňové evidenci zobrazit, proto se využije zaevidování prostřednictvím nepeněžních transakcí v nepeněžním deníku.


Článek vznikl ve spolupráci s Katedrou ekonomických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava pod odbornou garancí Ing. Markéty Lexové, Ph.D.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Lapospik
10. 7. 2024 15:54:10
Jednou se mi povedlo nabořit mou vinou, a měl jsem havarijko u Generali přes Srovnátor. Naštěstí vše prošlo a s minimální spoluúčastí mi zaplatili škodu..
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

V předčasném důchodu je možný jen malý přivýdělek

10. 7. 2024 | Předčasný starobní důchod je určen lidem předdůchodového věku, kteří nemohou pracovat. Výdělečná činnost je omezena na zákonem stanovené výjimky. Důchodci si mohou přivydělat pouze omezeně, například dohodou o provedení práce s maximálním příjmem do 10 000 Kč měsíčně nebo jako OSVČ s příjmem do 8 794 Kč měsíčně po odpočtu výdajů. Jakékoli zaměstnání zakládající účast na pojištění musí být oznámeno ČSSZ do 8 dnů a důchod bude zastaven. Podrobnosti najdete na webu ČSSZ.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Účetní poradenství
Zpracování účetnictví, daňové evidence, mezd a daňových přiznání


Prodej přírodního kamene
Obklady a dlažby z přírodního kamene pro váš domov a zahradu.
www.stone-art.info

Kurzovní lístek

25,43 Kč
0,085 Kč
23,31 Kč
0,047 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.07.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme