Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vychází z § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
 
Účetní jednotky se zde rozdělují na tři skupiny:

1. splňující minimálně jedno ze tří kritérií:

• akciové společnosti

2. splňující minimálně dvě ze tří kritérií:

• ostatní obchodní společnosti (tedy společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti) a družstva

• zahraniční osoby podnikající na území ČR

• fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku

• fyzické osoby s obratem vyšším než 25 mil. Kč

• ostatní fyzické osoby vedoucí účetnictví dobrovolně

• ostatní fyzické osoby – účastníci sdružení, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení vede účetnictví

• ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá jiný zákon

3. mající povinnost auditu stanoveného ve zvláštním právním předpisu

 
Kritéria jsou věnována hodnotě aktiv, výši obratu a počtu zaměstnanců. Povinnost mít účetní závěrku ověřenou nastává v okamžiku, kdy je oněch kritérií dosaženo, nebo jsou již kritéria překročena.

Aktiva a obrat

Aktivy se rozumí aktiva celkem jako úhrn aktiv z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví (tedy rezervy, opravné položky a odpisy) – z rozvahy bereme údaj ve sloupci brutto v prvotním ocenění aktiv. Kritériem je hranice 40 mil. Kč.
 
Obratem se rozumí čistý obrat, tedy výnosy snížené o prodejní slevy (ty by však již měly při prvotním účtování výnosy snížit tak jako tak, toto ustanovení se zdá nadbytečné), přepočtené na „celorok“, pokud by účetní období netrvalo 12 měsíců. Tento přepočet se stanoví jako výnosy dělené počtem započatých měsíců trvání účetního období a násobené číslem 12. Kritériem je hranice 80 mil. Kč.

Počet zaměstnanců

Toto kritérium se týká průměrného přepočteného stavu zaměstnanců, který se má zjistit na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Zajímavé je, že tento zákon o výpočtu průměrného stavu vůbec nehovoří. Pouze vyjmenovává, že se do registru ekonomických subjektů zapisuje údaj o počtu zaměstnanců a také umožňuje Českému statistickému úřadu zjišťovat u správy sociálního zabezpečení „počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět zaměstnavatel pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti“.
 
Výpočet by se tedy podle tohoto ustanovení měl provádět jako roční průměr stavu těchto zaměstnanců s odvodem na sociální pojištění v jednotlivých měsících. Pojem „průměrný přepočtený stav“ je však používán hlavně v souvislosti s plněním povinného podílu osob se zdravotním postižením, které vyplývá z vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti.

Zde je výpočet komplikovanější o to, že se počítá i s osobami na zkrácený pracovní úvazek, neberou se v potaz dohody o provedení práce (byť by z nich bylo hrazeno sociální pojištění) a přepočítávají se i práce přesčas. Osobně se domnívám, že řada účetních jednotek používá právě tento výpočet a uvádí ho i do svého daňového přiznání k dani z příjmů (tabulka K přílohy č. 1 II. oddílu přiznání). Otázka je, nakolik budou rozdílná obě čísla v jednotlivých případech a které použít právě pro hlídání limitu.
 
Z praxe však vím, že počet zaměstnanců zpravidla není kritériem pro povinný audit, protože při překročení tohoto limitu jsou již první dvě překročena rovněž. Při dodržení zákona o účetnictví se musí postupovat prvním, řekněme jednodušším způsobem (jeho výsledek by ale mohly negativně ovlivnit např. zkrácené úvazky). Kritériem pro povinný audit je hranice 50 zaměstnanců.

Kdy provést první povinný audit?

Povinný audit účetní závěrky se provádí poprvé za druhé účetní období, ve kterém byla překročena kritéria (u akciových společností jedna hranice, u ostatních dvě ze tří výše uvedených hranic).
 
Pokud se tedy podmínky splní jen v jednom roce a v roce následujícím již ne, povinný audit se provádět nemusí, a to ani pro první období. Nezáleží na tom, jaké kritérium bylo překročeno – v obou obdobích to může být jiné kritérium.

Příklad

Tab.: Zjištění prvního povinného auditu (údaje v mil. Kč, resp. počet zaměstnanců)

U společností XY je patrné, že u akciových společností musí být splněno vždy minimálně jedno kritérium, aby byl audit povinný (v roce 2012 jsou to aktiva, v roce 2013 jen obrat).
 
U společností s ručením omezeným musí být vždy minimálně dvě kritéria, což se u XY, s.r.o. v roce 2013 nestalo, přestože tato společnost stále překračuje kritérium obratu. Pokud by byla akciovou společností, povinnost auditu by se na ní vztahovala i v roce 2013.
 
U společností ABC nebyla v roce 2012 splněna kritéria – u a.s. ani jedno, u s.r.o. jen jedno, což pro povinný audit nestačí.

Kdy se nemusí audit provádět?

Pro úplnost dodávám, že jsou i situace, kdy se povinný audit nevyžaduje, přestože jsou splněna kritéria aktiv, obratu či počtu zaměstnanců.
 
Audit tedy nemusí být prováděn v případě:

• účetních závěrek po dobu 36 měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu (pokud nerozhodne věřitelský výbor, že se má audit účetní závěrky provést),

• účetní závěrky sestavené ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu (opět pokud nerozhodne věřitelský výbor, že se má audit provést),

• pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související článek:
Povinný audit účetní závěrky