Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Jak na odloženou daň


Ing. Michaela Martínková, CAE
4. 5. 2021
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Účetní jednotky, které netvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které nesestavují účetní závěrku v plném rozsahu, si stanoví, zda odloženou daň budou vykazovat a účtovat o ní.

Foto: 123RF

 

Problematika odložené daně se nemusí týkat všech účetních jednotek, pokud nejsou zahrnuty do konsolidace nebo nemusí mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přesto si zaslouží, abychom jí věnovali pozornost.


 
Účetní pojem odložená daň se stal jistě již zcela standardním i pro české účetní jednotky, byť řada těch menších ji stále nevyužívá, neboť k tomu nejsou povinné, jak určuje § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb., upravující účetní postupy pro podnikatele.

V odst. 1 tohoto paragrafu se stanoví, že účetní jednotky, které netvoří konsolidační celek, a dále ty účetní jednotky, které nesestavují účetní závěrku v plném rozsahu podle § 18 odst. 4 zákona o účetnictví, si stanoví, zda odloženou daň budou vykazovat a účtovat o ní.

Odloženou daní se zabývá jednak samotná vyhláška citovaná výše, dále je jí věnován celý Český účetní standard pro podnikatele, konkrétně standard č. 003. Odloženou daní se zabývala několikrát i Národní účetní rada; v současnosti jsou vydány tyto interpretace:
  • I-2 Přechodné rozdíly při přeměnách a vkladech
  • I-4 Odložená daň z přechodných rozdílů při ocenění majetkových účastí metodou ekvivalence
  • I-9 Odložená daň – první vykázání
Vyhláška obsahuje poměrně krkolomnou větu, že výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Bližším rozborem těchto pojmů si můžeme rozklíčovat, co je tím vlastně myšleno.

Závazková metoda znamená, že odložená daň bude ve vztahu k výsledku hospodaření uplatněna v pozdějším období, než je vykázána ve výkazech, a proto se při výpočtu použije sazba daně z příjmů platná v tomto pozdějším období. To však může být někdy i několik let a málokdy dopředu s jistotou víme, jaká sazba bude např. za pět let. V takovém případě se pro výpočet odložené daně použije sazba daně platná v příštím účetním období. V českých účetních závěrkách tedy bude pro výpočet odložené daně použita sazba 19 %, protože jiná sazba známá alespoň prozatím není.

Rozvahový přístup znamená, že výpočet odložené daně vychází z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou aktiv nebo pasiv a hodnotou aktiv nebo pasiv uvedených v rozvaze. Zjednodušeně řečeno jde o rozdíl mezi účetním a daňovým oceněním posunutým v čase. Pokud se tyto základny liší, pak tedy vstupuje do hry odložená daň.

Nejčastější rozdíl mezi daňovou a účetní základnou tvoří odpisy. Zatímco daňové odpisy jsou dány zatříděním majetku do jednotlivých odpisových skupin dle přílohy k zákonu o daních z příjmů, účetní odpisy si účetní jednotka stanoví sama dle svého odpisového plánu.

I kdyby byla doba odpisování v účetnictví stanovena shodně s délkou daňových odpisů, nemusí se shodovat výše takových odpisů. Daňové odpisy umožňují do daňového základu zahrnout částku ve výši roční výše daňových odpisů v 1. roce odpisování, i když je majetek pořízen až v samém závěru roku. Účetní odpisy většinou účetní jednotky stanovují na měsíční bázi, a proto majetek pořízený v závěru roku bude mít nižší účetní odpisy než majetek pořízený na samém počátku roku (daňové odpisy by ovšem mohly být stejné u obou typů majetku).

Může nastat situace, kdy účetní odpisy se jako náklady v účetnictví objevují pravidelně dle odpisového plánu, ale daňové odpisy je možné za určitých okolností přerušit a v daňových výdajích tedy pro daný rok ani neuplatnit.

Pro stanovení, zda výsledkem přechodných rozdílů bude odložená daňová pohledávka nebo závazek, platí jednoduchá poučka:
  • účetní zůstatková cena > daňová zůstatková cena = vzniká odložený daňový závazek
  • účetní zůstatková cena < daňová zůstatková cena = vzniká odložená daňová pohledávka
Odložený daňový závazek u odpisů tedy znamená, že byly v minulosti v daňovém přiznání použity daňové odpisy vyšší než odpisy vykázané v účetnictví. V následujících obdobích tedy účetní odpisy budou muset být vykázány v daňovém přiznání jako položka zvyšující daňový základ.

Kdybychom v minulých účetních obdobích počítali daňovou sazbu z účetního výsledku (za předpokladu, že neexistují žádné jiné rozdíly mezi účetním výsledkem a daňovým základem kromě těchto odpisů), nevyšla by daňová sazba platná v daňových zákonech – zaúčtování odloženého daňového závazku v momentě vykázání přechodných rozdílů mezi účetními a daňovými odpisy pak tuto sazbu v podstatě narovná na platnou sazbu.

Příklad 1

Zjednodušeno na první rok odpisování majetku, kdy přechodné rozdíly předtím nevznikaly:
 
Položka Bez odložené daně S odloženou daní
Účetní výsledek před zdaněním 1.000.000 1.000.000
   - v tom účetní odpisy 100.000 100.000
Daňové odpisy 150.000 150.000
Daňový základ
(1.000.000 + 100.000 − 150.000)
950.000 950.000
Daň z příjmů splatná 19 % 180.500 180.500
Daň z příjmů odložená
19 % z 50.000
  9.500
Účetní výsledek po zdanění 819.500 810.000
Daňová sazba z účetních výkazů 18,05 % 19,00 %


Důležité je upozornit na skutečnost, že rozdíly pro výpočet odložené daně mají být přechodné. Odložená daň tedy nemůže vzniknout v situaci, kdy máme v účetnictví náklady, které jsou nedaňové a nikdy se nemohou stát daňovými ze své podstaty (typicky náklady na reprezentaci). V takovém případě se odložená daň nepočítá a pochopitelně pak zůstane rozdíl mezi skutečnou sazbou daně z příjmů a výpočtem této sazby z účetních výkazů.

Podstatným ustanovením ve vyhlášce je § 59 odst. 5, který stanoví, že o odloženém závazku se účtuje vždy, ale o odložené pohledávce se účtuje s ohledem na skutečnost, aby byla dodržena zásada opatrnosti. Z této zásady mimo jiné vyplývá, že účetní jednotka by neměla nadhodnocovat aktiva a měla by zahrnovat jen zisky, kterých bylo již dosaženo, a zároveň brát v úvahu rizika a možné ztráty, které ještě nenastaly.

Odloženou daňovou pohledávku získáme typicky tehdy, pokud účetní jednotka eviduje daňovou ztrátu z minulých let uplatnitelnou v následujících obdobích. Není možné vypočítat odloženou daň čistě matematicky z daňové ztráty a nebrat v potaz skutečnost, zda je vůbec možné, aby byla v následujících letech zcela odčitatelná z daňového základu (kdy by ani následně ke snížení proti účetnímu výsledku nedošlo).

Odložená daň se vždy zjišťuje ze všech přechodných rozdílů a vykazuje se tedy její koncový stav. Pokud máme účetní zůstatkovou cenu majetku vyšší než daňovou (uplatnili jsme dříve daňové odpisy ve vyšší částce, než jak byly zachyceny v účetnictví), vznikne odložený daňový závazek.

Pokud zároveň evidujeme daňovou ztrátu (kterou můžeme v následujících letech uplatnit jako snížení daňového základu), vznikne odložená daňová pohledávka. Nemůžeme však říci, že budeme v účetnictví zachycovat jen odloženou daň z titulu přechodných rozdílů odpisů; musíme vykázat až konečný rozdíl mezi odloženým daňovým závazkem a odloženou daňovou pohledávkou.

Příklad 2

Účetní zůstatková cena Daňová zůstatková cena Rozdíl
400.000 300.000 100.000
  Daňová ztráta  
  150.000 −150.000
  CELKEM −50.000


Výpočtem přechodných rozdílů ze všech položek vznikla odložená daňová pohledávka 9.500 Kč (19 % z 50.000 Kč), která se účtuje prostřednictvím účtů účtové skupiny 48 na straně MD účtů účtové skupiny 59 na straně D.

Výše odložené daně se každý rok přepočítává podle přechodných rozdílů, které zbývají do následujících období. Je tedy možné, že v jednom roce bude vykázána odložená daňová pohledávka a v dalším již daňový závazek. Rozdíl se pak tedy zaúčtuje prostřednictvím účtů účtové skupiny 59 na straně MDúčtů účtové skupiny 48 na straně D, a to tak, aby koncový stav účtů odložené daně v rozvaze vykázal právě vypočtený zůstatek.

Odložená daň je účetní veličinou. Neznamená, že bychom výši daně vykázané ve výkazu zisku a ztráty museli na finanční úřad odvést, nebo ji naopak nárokovat v daném účetním období jako daň splatnou, vypočtenou v řádném daňovém přiznání.

Zůstatek odložené daně v rozvaze však indikuje, že tomu v budoucnu velmi reálně bude a že se tedy z odloženého daňového závazku stane daň splatná (nebo naopak z odložené daňové pohledávky se stane snížení splatné daně pro dané období). Je to dáno skutečností, že se postupně budou vyrovnávat přechodné rozdíly mezi účetními a daňovými základnami aktiv a pasiv, které vedou k výpočtu odložené daně.


Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Můžete podávat žádost o kompenzační bonus za květen 2021

11. 5. 2021 | Finanční správa přijímá žádosti o kompenzační bonus za květen 2021. Žádost můžete podat prostřednictvím webové aplikace, e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně, a to do 2. 8. 2021. Výše kompenzačního bonusu je až 1 000 Kč/den pro OSVČ a společníky malých s. r. o., pokud jim příjmy za bonusové období klesly alespoň o 50 %. Pro dohodáře činí výše příspěvku 500 Kč/den, stejně tak pro OSVČ a společníky malých s. r. o., kteří mají nařízenou karanténu či izolaci.
 
Dřívější zprávy

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
ChciSystem s.r.o.
Vedení účetnictví, konzultace a zakázkové úpravy systému POHODA.
www.chcisystem.cz

JD - Josef Divecký
Prodej olejů, maziv, profesionální nářadí a brusivo
maziva-oleje-jd.cz

Daňový kalendář

25. 5. 2021 Souhrnné hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Kontrolní hlášení (za duben 2021)
25. 5. 2021 Přiznání DPH (za duben 2021)
31. 5. 2021 Daň z nemovitých věcí (1. splátka)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,58 Kč
-0,015 Kč
21,02 Kč
-0,012 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 11.05.2021

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru