Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Členění účetních jednotek a jejich povinnosti

Členění účetních jednotek a jejich povinnosti

Jaké existují kategorie účetních jednotek? Na následujících řádcích vám přinášíme přehled všech kategorií a také se seznámíte s podmínkami, které musí být podle zákona splněny, aby byla účetní jednotka zařazena do konkrétní kategorie.

Kategorie účetních jednotek

Rozdělení účetních jednotek určuje zákon o účetnictví (dále jen „ZoÚ“). Členění je následující:

  1. mikro účetní jednotky,
  2. malé účetní jednotky:
    1. s povinností auditu ze zákona,
    2. bez povinnosti auditu,
  3. střední účetní jednotky,
  4. velké účetní jednotky.
  1. Subjekty veřejného zájmu – účetní jednotka se sídlem v ČR, která je obchodní společností, jež emitovala investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu bankou (podle zákona upravujícího činnost bank), spořitelním a úvěrním družstvem (podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev), pojišťovnou nebo zajišťovnou (podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven), penzijní společností (podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření), zdravotní pojišťovnou.
  2. Vybrané účetní jednotky podle § 1 odst. 3 ZoÚ – organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny – nejde o podnikatelské subjekty.
  3. Jiné velké účetní jednotky.

Povinnosti účetních jednotek v závislosti na jejich zařazení do kategorií

Podle toho, do jaké kategorie účetní jednotka patří, se odvíjí její povinnosti ohledně rozsahu vedení účetnictví apod. Testování a zařazení (nebo přeřazení) do příslušné kategorie se provádí v zásadě na počátku účetního období.

Platí, že pokud účetní jednotka ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty příslušných kritérií (aktiva, obrat a průměrný počet zaměstnanců), změní od počátku následujícího účetního období, které bezprostředně následuje, kategorii účetní jednotky.

A jak je to s nově vzniklou účetní jednotkou? V prvním účetním období po svém vzniku či zahájení činnosti se postupuje podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, kde lze předpokládat, že budou splněny podmínky této kategorie k rozvahovému dni prvního účetního období.

Základní účetní povinnosti se týkají těchto oblastí:

  • rozsah vedení účetnictví – plný/zjednodušený,
  • rozsah sestavení účetní závěrky – plný/zkrácený,
  • povinnost sestavit výroční zprávu – ano/ne,
  • rozsah zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy,
  • povinnost sestavení výkazu o peněžních tocích a výkazu o změnách vlastního kapitálu,
  • povinnost uvádět nefinanční údaje ve výroční zprávě,
  • použití vybraných účetních metod – ocenění reálnou hodnotou / ocenění ekvivalencí,
  • povinnost sestavení zprávy o platbách,
  • povinnost auditu účetní závěrky podle § 21 ZoÚ.

Obecně se dá říci, že účetní jednotky bez povinnosti auditu mají oproti ostatním volnější účetní režim a méně povinností. Zejména u malých účetních jednotek stanoví ZoÚ povinnosti a případné úlevy od těchto povinností podle toho, zda příslušná účetní jednotka podléhá povinnému auditu ze zákona, či nikoliv.

Co se týče kritérií pro zařazení do jednotlivých kategorií, jsou následující:

  • Aktiva celkem – rozumíme tím úhrn aktiv netto zjištěný z rozvahy, tzn. úhrn aktiv brutto po odečtení oprávek a opravných položek.
  • Roční úhrn čistého obratu – výnosy snížené o prodejní slevy dělené počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, vynásobené dvanácti. Tuto hodnotu nalezneme ve výkazu zisku a ztráty v posledním řádku jakožto „Čistý obrat za účetní období“.
  • Průměrný počet zaměstnanců – průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Nyní se vrátíme k jednotlivým kategoriím účetních jednotek.

Mikro účetní jednotky

Tyto účetní jednotky k rozvahovému dni nepřekračují alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

  • aktiva celkem do 9 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu do 18 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do deseti osob.

Malé účetní jednotky

Malou účetní jednotkou se rozumí ta, která není mikro účetní jednotkou a současně k rozvahovému dni nepřekračuje minimálně dvě z uvedených hraničních hodnot:

  • aktiva celkem do 100 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu do 200 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 50 osob.

Střední účetní jednotky

Střední účetní jednotkou je jednotka, která není současně mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě uvedené hraniční hodnoty:

  • aktiva celkem do 500 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu do 1 000 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 250 osob.

Velké účetní jednotky

Za velkou účetní jednotku se bez ohledu na hodnotová kritéria vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Dále je velkou účetní jednotkou taková jednotka, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě z uvedených kritérií:

  • aktiva celkem nad 500 000 000 Kč,
  • roční úhrn čistého obratu nad 1000 000 000 Kč,
  • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období nad 250 osob.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Změna postupu při odhlašování státních zaměstnanců

    |

    Od 1. 11. 2026 nabývá účinnosti zákon č. 195/2026 Sb., o státních zaměstnancích, na jehož základě budou státní zaměstnanci ministerstev a jiných správních úřadů vykonávat práci v pracovním poměru. Změna se týká také oznamování údajů pro podporu v nezaměstnanosti při odhlašování zaměstnanců z evidence ČSSZ. Při vyplňování atributů 10525, 10381 a 10380 je nutné rozlišit, zda končí služební poměr do 31. 10. 2026, nebo pracovní poměr od 1. 11. 2026. U služebního poměru se uvádí druh zaměstnání 2 a důvod jeho skončení, u pracovního poměru druh zaměstnání 1 a důvod ukončení pracovněprávního vztahu. Pokud odpovídající důvod není v nabídce, zvolí se „Ostatní“. Pro zvláštní případy podle § 95 odst. 19 zákona č. 195/2026 Sb. se uvede druh zaměstnání 2 a důvod skončení „Ostatní“. Ostatní atributy se vyplňují standardním způsobem.

Daňový kalendář

31. 10. 2026
Daňové přiznání a splatnost daně k OSS - režim mimo EU, režim EU, dovozní režim
31. 10. 2026
Podání Oznámení o výši obratů za kalendářní čtvrtletí v přeshraničním režimu DPH pro malé podniky (SME) za 3. čtvrtletí 2026
31. 10. 2026
Podání Oznámení CESOP (Centrální elektronický systém platebních informací) za 3. čtvrtletí 2026
2. 11. 2026
Poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna 2027, nebo žádosti o zrušení skupinové registrace k 31. prosinci 2026 nebo změnu skupinové registrace (pro přistoupení člena do skupiny nebo pro zrušení členství člena skupiny)
2. 11. 2026
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2026
Přehled všech termínů ►

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty