

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může ve zdaňovacím období dosáhnout celkem pěti dílčích základů daně. Základem daně poplatníka je pak součet všech dílčích základů daně. Pouze u příjmů podle § 7, tedy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, a podle § 9, příjmů z pronájmu, může vzniknout daňová ztráta. Vzniklou daňovou ztrátu z podnikání a pronájmu však nelze v žádném případě odečítat od dílčího základu daně ze závislé činnosti.
Daňové řešení prohlubování a zvyšování kvalifikace již není, počínaje zdaňovacím obdobím započatém v r. 2009, na základě zákona č. 2/2009 Sb. posuzováno podle toho, zda se jedná o prohlubování nebo zvyšování kvalifikace.
Pokud poplatník nebo jeho zástupce v potu tváře stanoví základ daně z příjmů, sníží jej o nárokované nezdanitelné částky a odčitatelné položky, a z takto sníženého základu daně po zaokrouhlení vypočte jednotnou sazbou daně, neznamená to vždy, že právě tolik musí zaplatit finančnímu úřadu.
Podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP patří mezi ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle § 6 až 9, také příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí. Včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem).
Nemocenské náleží od roku 2009 až od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Jak je období nemoci pokryto v době prvních 14 dnů? Výpočet i placení této náhrady mzdy leží na bedrech zaměstnavatelů.
Daňové řešení pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ vychází v roce 2008 ze dvou ustanovení ZDP, která jsou změněna zákonem č. 261/2007 Sb. a to ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) a ustanovení § 24 odst. 2 písm. f) zákona.