

Jaký je dopad přechodu na paušální výdaje v r. 2009 na vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ? Dozvíte se z následujícího příspěvku.
Ať už se komukoli z nás vede jakkoli špatně nebo dokonce bídně, musíme uznat, že daleko hůř je na tom stát. No jen považte. Už několik let žije na dluh z vypůjčených peněz, přitom rok od roku stále jen zvyšuje své zadlužení bez vyhlídky alespoň vyrovnaného rozpočtu. Není se co divit, že vedle významných škrtů ve státních výdajích došlo i na určité zvýšení některých daní.
Jednou z novinek zákona o daních z příjmů je možnost použít paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně, pokud poplatník nechce vykazovat jednotlivé pracovní cesty. Což znamená, že podnikatel nebude muset, ale pouze pro účely zákona o daních z příjmů, vést žádnou evidenci jízd.
V tomto pokračování si přiblížíme a popíšeme na příkladech další testy daňové účinnosti úroků u půjček. Zaměříme se na testy kapitalizace úroků, finančních nákladů, podílu v dceřinné společnosti a také na test závislosti na zisku dlužníka.
V rámci protikrizových opatření byla zavedena zákonem č. 221/2009 Sb. sleva pro zaměstnavatele na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Sleva na pojistném přísluší zaměstnavateli za zaměstnance s menším vyměřovacím základem než 27 100 Kč.
Globální hospodářské problémy způsobily, že je dnes daleko obtížnější získat úvěr od banky, natožpak výhodný úvěr, a současně se zhoršila platební disciplína řady odběratelů. Nicméně provozní a investiční výdaje musejí firmy hradit i nyní, ber kde ber. S ohledem na snížení důvěry ve finanční trh není reálným zdrojem peněz ani případná emise firemních dluhopisů nebo nových akcií.