K novelizaci zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákonné opatření“) došlo ke dni 1. 11. 2019. Novela zákonného opatření rozšířila osvobození podle § 7 zákonného opatření. Kromě případů prvního úplatného nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě je možné uplatnit osvobození také v případě úplatného nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě.

Znění § 7 novelizovaného ustanovení zákonného opatření je následující.

Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k:
a) pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu,
b) dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu,
c) dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě nebo rodinném domě, která
   1. nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek,
   2. na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.

Nabytí vlastnického práva k nemovité věci podle odstavce 1 je od daně osvobozeno pouze tehdy, dojde-li k němu v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu, jednotky v bytovém domě nebo rodinném domě nebo jednotky v bytovém domě nebo rodinném domě změněné stavební úpravou, a to od toho dne, který nastane dříve.

Osvobození lze aplikovat jen na nabytí vlastnického práva po 1. 11. 2019

S účinností od 1. 11. 2019 je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno nejen první úplatné nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, ale i v rodinném domě. A to za podmínky, že:

• nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek,
• nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklý na základě stavební úpravy nebytového prostoru.

K nabytí vlastnického práva k jednotce musí dojít v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání jednotky v bytovém nebo rodinném domě nebo jednotky v bytovém nebo rodinném domě změněné stavební úpravou – od toho dne, který nastane dříve.

Uvedená novela se může aplikovat pouze na případy, kdy došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci po dni 1. 11. 2019. To znamená, že k tomuto dni vznikly právní účinky vkladu do katastru nemovitostí, případně došlo k nabytí vlastnictví z jiného důvodu (např. dražbou).

Na případy, u kterých vznikly právní účinky vkladu do katastru nemovitostí do 31. 10. 2019, nelze změny založené novelou aplikovat.

Podání přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí

Nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí a jako takový má podle zákonného opatření povinnost podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.

Výši osvobození je nutné následně vyčíslit v daňovém přiznání, pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky, za nichž lze uplatnit osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí podle § 7 zákonného opatření. Podle § 135 odst. 2 daňového řádu (dále jen „DŘ“) je totiž poplatník povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně.

Poplatník musí zároveň prokázat případné splnění všech podmínek pro přiznání osvobození, které stanovuje zákonné opatření. A to na základě § 92 odst. 3 DŘ, podle kterého daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v řádném daňovém tvrzení, dodatečném daňovém tvrzení a dalších podáních.