Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Lhůty dle daňového řádu


Bc. Michaela Hauzarová
17. 7. 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Daňový řád obsahuje celou řadu lhůt, které jsou uvedeny vždy u konkrétního institutu.

Foto: Fotolia

 

Lhůty jsou nedílnou a důležitou součástí daňového řádu a jejich dodržování se týká jak osob zúčastněných na správě daní, tak i samotných správců daně. Pojďme si jednotlivé lhůty v daňovém řádu prozkoumat podrobněji.


 
Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., dále jen „DŘ“) obsahuje celou řadu lhůt, které jsou uvedeny vždy u konkrétního institutu. Společná obecná úprava platná pro všechny lhůty je obsažena v části druhé v Hlavě II v § 32 až § 38 DŘ.
 
Lhůtu lze definovat jako časově omezený interval k tomu, aby někdo právně jednal. Pokud bude ve stanovené lhůtě jednáno, bude lhůta dodržena. Jestliže nedojde k jednání ve stanovené lhůtě, dojde k marnému uplynutí lhůty.
 
Lhůty lze třídit podle různých kritérií, např. na lhůty hmotněprávní a procesní, původní a prodloužené, lhůty rozdělené podle času atd. Základní pojetí lhůt při správě daní však vychází zejména z jejich rozdělení na lhůty zákonné a lhůty správcovské.
 
Lhůty zákonné jsou stanoveny DŘ nebo jiným daňovým zákonem.
 
Zákonné lhůty ustanovují práva a povinnosti:
  • daňových subjektů a třetích osob
    • lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů (§ 136 DŘ),
    • lhůta pro zaplacení přiznané daně (§ 135 odst. 3 DŘ),
    • obecná lhůta pro odvolání (§ 109 odst. 4 DŘ),
    • lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nákladů (§ 107 odst. 3 DŘ),
  • pro správce daně
    • lhůta pro stanovení daně (§ 148 DŘ),
    • lhůta pro vybrání a vymáhání daně (§ 160 DŘ),
    • lhůta na vydání rozhodnutí o žádosti o posečkání (§ 156 odst. 2 DŘ).
Lhůty správcovské jsou stanoveny rozhodnutím správce daně. Převážně se jedná o výzvy ke splnění daňové povinnosti, lhůta přitom není stanovena zákonem. Tyto lhůty mají pořádkovou povahu, proto se někdy nazývají pořádkovými. Jejich uplynutím nenastane zánik práv či povinností, ale marné uplynutí způsobí jiný následek.
 
Příkladem správcovských lhůt jsou například výzvy:
  • pro podání daňového přiznání, vyúčtování či hlášení (§ 145 DŘ),
  • k odstranění vad podání (§ 74 odst. 1 DŘ),
  • k doplnění vad odvolání (§ 112 odst. 2 DŘ).

Příklad 1

Daňový subjekt podal odvolání proti platebnímu výměru, ve kterém však byly vady, které brání řádnému projednání věci. Správce daně daňový subjekt vyzval k doplnění podání a stanovil pro to přiměřenou lhůtu 21 dní.
 
Odvolatel ve stanovené lhůtě vady neodstranil, proto správce daně odvolací řízení zastavil dle § 112 odst. 3 DŘ.

Určení lhůty k provedení úkonu (§ 32 DŘ)

Správce daně je při stanovení délky lhůt k provedení úkonu potřebného pro správu daní vázán ustanoveními uvedenými v § 32 DŘ. Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé, přičemž úkon musí splňovat oba požadavky zároveň (jednoduchost a naléhavost).
 
Jako příklad lze uvést požadavek správce daně na předložení účetnictví v souvislosti s uplatněním nároku na nadměrný odpočet.

Počítání času (§ 33 DŘ)

Důležité ustanovení, které určuje počítání většiny lhůt podle času, je uvedeno v § 33 DŘ.
 
Pokud je lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let, začíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůt. Konec lhůty se stanoví uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Pokud takový den v měsíci není, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den.

Příklad 2

Daňový subjekt musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2014. Stanovená lhůta je nejpozději 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, které činí nejméně 12 měsíců.
 
Konec zdaňovacího období 2014 připadl na 31. 12. 2014 (den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůt). Lhůta začala běžet 1. 1. 2015 a skončila 1. 4. 2015 (shoduje se číselným označením se dnem, kdy započal běh lhůty).
 
Pokud je lhůta stanovená podle dní, počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

Příklad 3

Rozhodnutí o platebním výměru bylo daňovému subjektu doručeno 19. 6. 2015. Lhůta pro podání odvolání je 30 dní. Lhůta začala běžet dnem 20. 6. 2015 a skončila by dnem 19. 7. 2015. Protože poslední den lhůty připadl na neděli, je posledním dnem lhůty následující pracovní den, tzn. 20. 7. 2015.
 
Pokud je lhůta stanovená dobou kratší než jeden den, počítá se od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty.

Běh lhůty pro správce (§ 34 DŘ)

Ustanovení se týká obecných pravidel lhůt určených správci daně pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu. Běh lhůty pro správce daně se staví (lhůta přestává běžet) vydáním rozhodnutí k součinnosti, jestliže je její počátek závislý na podání osoby zúčastněné na správě daní.
 
Smyslem je zabránit osobě zúčastněné na správě daní prodlužovat lhůty (dříve se lhůta přerušila a začala běžet ode dne odstranění vad lhůta nová).

Zachování lhůty (§ 35 DŘ)

Zachování lhůty se vztahuje na úkony učiněné vůči správci daně (na lhůty pro podání a platby).
 
Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty:
  • učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně,
  • podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně,
  • podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně na technické zařízení správce daně nebo na technické zařízení společné pro několik správců daně,
  • podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně.
Jde-li o lhůtu určenou dobou kratší než jeden den, je tato lhůta zachována, je-li požadovaný úkon učiněn před jejím uplynutím.
 
Lhůta se zachová i v případě, kdy bude nejpozději v poslední den lhůty učiněno podání jinému věcně příslušnému správci daně. Nemělo by se však jednat o úmyslné podání u jiného správce daně, pak by se jednalo o zneužití práva.

Prodloužení lhůty (§ 36 DŘ)

Prodloužení lhůty se uskutečňuje na základě žádosti osoby zúčastněné na správě daní ze závažných důvodů (musí být v žádosti uvedeny, příp. prokázány) a žádost musí být podána před uplynutím původní lhůty. Správcovskou lhůtu lze prodloužit vždy, lhůtu zákonnou pouze tehdy, pokud tak stanoví zákon.

Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší.

Příklad 4

Ve výzvě k odstranění vad podání je konec lhůty dne 10. 7. 2015 a daňový subjekt žádá ze závažných důvodů o prodloužení lhůty o 14 dní. Žádost byla správci daně doručena dne 29. 6. 2015.
 
Správce daně musí prodloužit lhůtu alespoň o 11 dní, tj. do 21. 7. 2014, nebo vyhoví žádosti a prodlouží lhůtu o 14 dnů, tj. do 24. 7. 2014.

Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno.

Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.

Příklad 5

Ve výzvě k odstranění pochybností o správnosti podaného daňového tvrzení byla stanovena lhůta končící dnem 1. 7. 2015. Daňový subjekt zažádal o prodloužení lhůty o 10 dní, žádost byla správci daně doručena dne 26. 6. 2015.
 
Správce daně žádosti o prodloužení lhůty plně nevyhověl a oznámil toto rozhodnutí daňovému subjektu dne 5. 7. 2015. V době podání žádosti o prodloužení lhůty zbývalo do uplynutí stanovené lhůty 5 dní. Běh této lhůty tedy nově končí 10. 7. 2015.

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Navrácení lhůty v předešlý stav (§ 37 DŘ)

Institut navrácení lhůty v předešlý stav se vztahuje na lhůtu zákonnou i správcovskou a jedná se o výjimečnou situaci, kdy již lhůta k provedení úkonu marně uplynula z vážných důvodů na straně osoby zúčastněné na správě daní. Podmínkou je, že osoba zúčastněná na správě daní požádá o navrácení lhůty v předešlý stav do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání původní lhůty.
 
Navrácení lhůty v předešlý stav nelze povolit, pokud od posledního dne zmeškané lhůty uplynul více než 1 rok, nebo pokud jde o lhůtu:
  • pro stanovení daně,
  • pro placení daně, nebo
  • pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

Příklad 6

Daňový subjekt byl neplánovaně hospitalizován od 24. 6. do 1. 7. 2015. Lhůta pro podání odvolání marně uplynula dne 26. 6. 2015. Daňový subjekt 3. 7. 2015 podal u správce daně žádost o navrácení odvolací lhůty v předešlý stav. Navrhl nové datum konce lhůty na 20. 7. 2015.
 
Žádosti správce vyhoví, jelikož je řádně odůvodněna a doložena a o navrácení lhůty bylo požádáno do 15 dnů ode dne, kdy pominul důvod zmeškání původní lhůty.

Ochrana před nečinností (§ 38 DŘ)

Správce daně musí postupovat v řízení bez zbytečných průtahů. Pokud jsou splněny podmínky týkající se nečinnosti správce daně a podnět proti správci daně je důvodný, nařídí mu jeho nejbližší nadřízený do 30 dnů od obdržení podnětu zjednání nápravy. Pokud správce daně nápravu nezjedná, musí takto učinit jeho nejbližší nadřízený a bezodkladně vyrozumět o provedených opatřeních osobu, která podnět proti správci podala.
 
Pokud bude podnět proti správci daně vyhodnocen jako bezdůvodný, musí nejbližší nadřízený o důvodech vyhodnocení vyrozumět do 30 dnů osobu, která podnět proti správci daně podala.
 
Lhůty jsou nedílnou a důležitou součástí daňového řádu a jejich dodržování se týká jak osob zúčastněných na správě daní, tak i samotných správců daně. Nedodržení lhůt z jiných důvodů než vážných je spojeno s různými následky. Ve většině případů dochází ke vzniku sankcí například v podobě pořádkové pokuty, pokuty za opožděné tvrzení daně, penále či úroku z prodlení.


Související článek:
Prominutí penále a úroků od 1. ledna 2015
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
RVC NET s.r.o.
Nabízíme rozsáhlé portfolio služeb, které usnadní vaše podnikání!
www.rvcnet.cz

AskNet s.r.o.
Komplexní podpora Vašeho podnikání v oblasti účetnictví a mezd.
asknetcz.cz

Daňový kalendář

26. 8. 2019 Souhrnné hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Kontrolní hlášení (za červenec 2019)
26. 8. 2019 Přiznání DPH (za červenec 2019)
2. 9. 2019 Daň z nemovitých věcí (1.splátka - popl. provozující zeměd. výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5000 Kč)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,74 Kč
-0,145 Kč
23,24 Kč
0,025 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 16.08.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru