Hned v úvodu je nutné poznamenat, že se budeme zabývat výhradně
právy zaměstnavatele, i když zákony vymezují i určité povinnosti pro zaměstnavatele (nejznámější je určitě plnění povinného podílu při zaměstnávání osob se zdravotním postižením u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 25 osob).
Okruh osob se zdravotním postižením vymezuje § 67 zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.). Rozumí se jimi fyzické osoby, kterou jsou
uznány invalidními v prvním, druhém nebo třetím stupni, popř. jsou
osobami zdravotně znevýhodněnými. Osoby invalidní ve třetím stupni jsou také pojmenovány jako osoby s těžším zdravotním postižením. Rozhodnutí o tom, v jaké kategorii bude osoba zařazena, je v kompetenci orgánu sociálního zabezpečení. Tímto rozhodnutím (popř. potvrzením či posudkem) se osoba se zdravotním postižením následně prokazuje vůči zaměstnavateli.
Přímo zákon o zaměstnanosti nabízí několik možností, jak získat podporu při zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Prvním z nich je
příspěvek na zřízení pracovního místa. Podmínky stanoví § 75 zákona. Zaměstnavatel musí
uzavřít dohodu s úřadem práce a pracovní místo musí být osobou se zdravotním postižením
obsazeno 3 roky. Zaměstnavatel
nesmí mít nedoplatky na daních či pojistném.
Dalším příspěvkem je
příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (§ 76). Opět musí být
uzavřena dohoda zaměstnavatele s úřadem práce a zaměstnavatel musí prokázat
bezdlužnost. Roční výše příspěvku může být
nejvýše 48.000 Kč, ale nenáleží zaměstnavateli, pokud osoba se zdravotním postižením nepracuje na pracovišti zaměstnavatele. Rovněž nenáleží na zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou.
Pokud zaměstnavatel
zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, může s úřadem práce uzavřít dohodu o jeho uznání za
zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Poté má zaměstnavatel nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Výše příspěvku činí
75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy, maximálně však u invalidních osob ve výši
14.200 Kč (platí od 2. čtvrtletí 2022), resp. ve výši
5.000 Kč u osob zdravotně znevýhodněných.
Dále náleží zaměstnavateli v rámci tohoto příspěvku
paušální částka 1.000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením. Příspěvek jde dále zvýšit, pokud zaměstnavatel vynaložil náklady na náklady zaměstnanců a pracovních asistentů při pomoci osobám se zdravotním postižením, náklady na dopravu osob se zdravotním postižením nebo náklady na přizpůsobení provozovny pro zaměstnání osob se zdravotním postižením. O příspěvek se
žádá čtvrtletně zpětně. Opět nelze příspěvek poskytnout za zaměstnance, který nemá stanoveno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele.
Další práva zaměstnavatelů v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním stanoví § 79 zákona o zaměstnanosti. Jde o informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním těchto osob, součinnost při vyhrazování pracovních míst vhodných pro tyto osoby, spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst a o spolupráci při řešení individuálního přizpůsobení pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
Plnění tzv. povinného podílu a další slevy
Pokud jsem v úvodu zmínila
povinnost zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci plnit tzv.
povinný podíl, pak mu zaměstnanci se zdravotním postižením ušetří finanční prostředky. Protože pokud nebude vypočtenou výši takových zaměstnanců zaměstnávat (jde o 4 % z průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců), ani nebude odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, kteří mohou poskytovat tzv. náhradní plnění, pak musí
odvést do státního rozpočtu peněžní prostředky (za rok 2022 bude činit odvod za 1 přepočteného zaměstnance částku
98.265 Kč).
Zákonem o zaměstnanosti práva zaměstnavatelů, resp. výhody spojené se zaměstnáním osob se zdravotním postižením, nekončí. Zaměstnavatel v rámci své daňové povinnosti k dani z příjmů může
uplatnit slevu na této dani podle § 35 zákona o daních z příjmů. Výše slevy činí
60.000 Kč za každého zaměstnance
s těžším zdravotním postižením (tedy invalidního zaměstnance ve třetím stupni), popř.
18.000 Kč za ostatní zaměstnance se zdravotním postižením. Sleva se poměrně krátí, pokud je výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Další výhodu vymezila novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb. a jeho novela zákonem č. 216/2022 Sb.), která nabude účinnosti
od 1. 2. 2023. V zákoně se objeví
sleva na pojistném pro zaměstnavatele, který zaměstnává vyjmenované osoby v § 7a odst. 1 tohoto zákona. Mezi ně patří mimo jiné i osoba se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti – tedy osoby invalidní či osoby zdravotně znevýhodněné. Podmínkou však bude, aby
zaměstnanec pracoval na zkrácený pracovní úvazek (nejméně 8 hodin, nejvýše 30 hodin týdně).
Další podmínky, kdy
sleva nenáleží, jsou vázány na odměnu takového zaměstnance, kdy úhrn vyměřovacích základů nesmí být vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy měsíčně, nebo 1,15 % průměrné mzdy na 1 hodinu. Zaměstnanec
nesmí dále
vykonat práci více jak 138 hodin měsíčně, nesmí být uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd (tzv. kurzarbeit) a také musí být sleva uplatněna jen jednomu zaměstnavateli téhož zaměstnance (zde bude rozhodovat, který zaměstnavatel oznámí záměr uplatnění slevy vůči České správě sociálního zabezpečení jako první).
Výše slevy pak bude činit
5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, na kterého je sleva uplatňována. Sleva bude uváděna na tiskopise a lze ji uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za daný kalendářní měsíc (tzn. tiskopis musí být podán v zákonné lhůtě
do 20. dne následujícího měsíce, jinak nárok na slevu zanikne).
Průřez nároky zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním pojištěním poskytuje takovému zaměstnavateli celou paletu nástrojů, jakým způsobem může získat určité výhody, pokud zaměstnance se zdravotním postižením zaměstná. Znamená to ale, že se musí o svá práva
aktivně hlásit, protože nárok nevznikne automaticky, pokud takový zaměstnanec do pracovního poměru nastoupí.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.