Dle minulé právní úpravy (
do konce roku 2020) vznikl zaměstnanci při trvání pracovního poměru po celý rok nárok na celoroční výměru dovolené. Pokud ovšem zameškal více než 100 směn, docházelo ke krácení nároku na dovolenou.
Nově,
od 1. 1. 2021, za zameškané doby
nárok na dovolenou vůbec nevznikne, nebo jen do určité hranice. Od letošního ledna je v případě zameškaných dob složitější nárok na dovolenou vyčíslit, ale výsledek se nebude zásadně lišit, bude se jednat pouze o rozdíly v počtu kolem deseti hodin.
Zjištění nároku bude probíhat ve třech krocích:
1.
Zameškané doby se rozdělí na:
a. doby, za které vznikne nárok na dovolenou vždy (plně započítané zameškané doby – viz níže první sloupec tabulky), a
b. doby, kde nárok na dovolenou vznikne pouze za určitých podmínek (viz níže druhý sloupec tabulky).
2. Zjistí se, zda počet skutečně odpracované doby zaměstnance plus plně započítaných zameškaných dob
činí alespoň 12násobek stanovené týdenní pracovní doby.
3. Pokud ano, uzná se z dob zameškaných za podmínek
maximálně 20násobek stanovené týdenní pracovní doby.
Plně započítané zameškané doby –
nárok vždy |
Zameškané doby započítané
„za podmínek“ |
| mateřská dovolená nebo rodičovská dovolená do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou |
rodičovská dovolená |
| dočasná pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání; ošetřovné |
dočasná pracovní neschopnost mimo pracovního úrazu a nemoci z povolání; nařízená karanténa |
| jiné důležité osobní překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (např. svatba, pohřeb, ošetření u lékaře) |
překážky jinde neuvedené |
| čerpání dovolené, státní svátky, náhradní volno |
Obr.: Kdy lze považovat zameškanou dobu překážek za výkon práce pro vznik nároku na dovolenou?
Dopad této změny na výši dovolené prakticky kopíruje předchozí situaci. Tedy minulých prvních 100 zameškaných směn zkrátí dovolenou o 1/12 (tj. 100 × standardní délka směny 8 hodin = 800 hodin), 99 zameškaných směn nárok nezkracuje.
Od roku 2021 vznikne
nárok na dovolenou za zameškanou dobu za
maximálně 20násobek stanovené týdenní pracovní doby (tj. 20 × 40 hodin standardní stanovené týdenní pracovní doby =
800 hodin).
Příklad 1
Zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin a základní výměrou dovolené 4 týdny bude v dočasné pracovní neschopnosti od 4. 1. 2021 do 28. 2. 2021, dále bude nemocen od 3. 5. 2021 do 28. 5. 2021 a od 20. 9. 2021 do 30. 11. 2021. Zbytek roku odpracuje.
Výpočet:
- Výkon práce zaměstnance bude více než 12násobek stanovené týdenní pracovní doby.
- Zaměstnanec zamešká celkem 22 týdnů a 2 dny:
- od 4. 1. 2021 do 28. 2. 2021 zamešká 8 týdnů,
- od 3. 5. 2021 do 28. 5. 2021 zamešká 4 týdny,
- od 20. 9. 2021 do 30. 11. 2021 zamešká 10 týdnů a 2 dny.
- Jako výkon práce mu bude započítán za dobu nemoci 20násobek stanovené týdenní pracovní doby.
- Poslední dva týdny a dva dny nemoci již nebudou posuzovány jako výkon práce pro účely nároku na dovolenou.
- Zaměstnanci vznikne nárok na poměrnou část dovolené ve výši 154 hodin = 50 týdnů posuzovaných jako výkon práce / 52 týdnů × 160 hodin.
- Podle stavu v roce 2020 by zameškal 109 hodin a došlo by ke krácení nároku o 1/12, tj. 20 dnů / 12 × 11 × 8 hodin = 147 hodin.
Chcete názorně vidět,
jak správně vykázat dovolenou v hodinách v účetním programu
POHODA a mzdovém systému
PAMICA? V tom případě si nenechte ujít tyto videonávody:
Jak v programu POHODA vykazovat dovolenou v hodinách? a
Jak v programu PAMICA vykazovat dovolenou v hodinách?
Krácení dovolené
Zaměstnavatel bude moci nadále
krátit dovolenou jen za neomluveně zameškanou směnu. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn
lze během kalendářního roku sčítat. Oproti minulé úpravě je zde zmírnění postihu ve smyslu, že
zaměstnavatel může zkrátit dovolenou jen o skutečný počet neomluveně zameškaných směn.
Dle minulé úpravy, tedy
do konce roku 2020, mohl zaměstnavatel krátit zaměstnanci dovolenou o jeden až tři dny za neomluveně zameškanou směnu.
Příklad 2
Zaměstnanec má stanovenou 40hodinovou pracovní dobu, každý den 8 hodin. V lednu přišel neomluveně o 2 hodiny na směnu později, v březnu o 4 hodiny později a v květnu o 3 hodiny později.
Výpočet:
- Celkem od ledna do května přišel o 9 hodin později. Dovolenou lze zkrátit o jednu směnu, tj. o 8 hodin.
Pravidlo, že po krácení dovolené musí být zaměstnanci, který konal práci u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok,
poskytnuta dovolená v délce alespoň 2 týdnů, zůstává i po novele
zákoníku práce.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností BREDFORD Consulting, s.r.o.
Související články:
Novela zákoníku práce – nárok na dovolenou a čerpání
Novela zákoníku práce – poměrná část dovolené