Srážky ze mzdy v roce 2012

Srážkami ze mzdy se rozumí zákonem stanovené případy, kdy zaměstnavatel může ze mzdy zaměstnance určitou část srazit ve prospěch státu, zaměstnavatele nebo jiné osoby. Důvody, pro které je možné provádět srážky ze mzdy, jsou upraveny v § 146 zákoníku práce.

Toto ustanovení je kogentní (donucující) a strany se od něj nemohou odchýlit; to znamená, že v jiných případech nemůže zaměstnavatel provést srážku ze mzdy zaměstnance, a to ani kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Kdy lze srážky ze mzdy provést?

Podle citovaného ustanovení lze srážky ze mzdy provést pouze:

• v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,
• na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
• k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Srážky ze mzdy v případě výkonu rozhodnutí

Jedním ze zákonných případů, kdy lze provádět srážky ze mzdy, je v případě tzv. výkonu rozhodnutí či exekuce. Právní úprava výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy je upravena zejména v ustanovení § 276 a násl. občanského soudního řádu. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. pak stanoví způsob výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a stanoví částku, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (jde o tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).

Nyní si popíšeme způsob výpočtu tzv. nezabavitelné částky a následně si to pro zjednodušení vysvětlíme na příkladu:

Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy tzv. základní částka. Ta se vypočítá jako úhrn dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (tj. nezabavitelná částka) na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, kde povinný skutečně bydlí).

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu.

Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výpočet nezabavitelné částky na povinného v roce 2012:

• životní minimum pro jednotlivce činí 3.410,- Kč,^[1]
• částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel (bez ohledu na to, kde povinný skutečně žije) činí částku 5.352,- Kč.^[2]

Nezabavitelná částka se tedy vypočte jako 2/3 z (3410 + 5352) = 5.841,33 Kč. Nezabavitelná částka v případě svobodného zaměstnance, který nemá žádnou vyživovací povinnost, činí 5.842,- Kč.

CO NA TO ŘÍKÁ PAMICA? Částky životního minima a normativních nákladů na bydlení, které ovlivňují výpočet srážek, jsou v programu PAMICA každoročně aktualizovány dle platné legislativy.

Výpočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu:

1/4 z nezabavitelné částky na povinného (ta činí, jak bylo vypočteno výše, 5841,33), tj. 1.460,33 Kč.

Pokud má povinný pouze jednu vyživovanou osobu (např. žije pouze s manželkou), pak bude základní nezabavitelná částka činit 5481,33 + 1460,33 = 6941,66 (zaokrouhlíme na celé koruny nahoru, tj. 6.942,- Kč). Pokud má např. manželku a jedno dítě, pak bude základní nezabavitelná částka činit 5481,33 + 1460,33 + 1460,33 = 8.761,99 Kč, po zaokrouhlení 8.762,- Kč.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se stanoví jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy 3.410 + 5.352 = 8.762,- Kč.

Jak správně provádět srážky?

Srážky se provádějí z čisté mzdy, tedy po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a to následovně:

• z čisté mzdy povinného se nejprve odečte základní nezabavitelná částka.
• pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší než 8.762,- Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi, která se vyjádří v celých korunách.
• částka, která přesahuje částku 8.762,- Kč, se srazí bez omezení.

První třetina zbytku čisté mzdy se použije pro úhradu tzv. nepřednostních pohledávek oprávněných osob a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina. Co se rozumí přednostními pohledávkami, stanoví § 279 odst. 2 občanského soudního řádu a jde zejména o pohledávky na úhradu výživného, pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví apod.

Druhá třetina, jak již bylo uvedeno výše, slouží pouze k úhradě přednostních pohledávek. V případě, že žádné přednostní pohledávky nejsou, vyplatí se druhá třetina povinnému.

Poslední třetina se vždy vyplatí povinnému.

Částka, která přesahuje částku 8.762,- Kč, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v tom rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek a zbývající část se pak připočte k první třetině.

Vzhledem k tomu, že výpočet je poměrně složitý, ukážeme si to na příkladu.

Příklady srážek – příklad č. 1:

Zaměstnanec má čistý příjem 18 000 Kč měsíčně, má jednu manželku a jedno dítě. Z předchozího manželství má ještě jedno dítě, na které neplatí výživné, a proto proti němu byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, a to 3.000,- Kč měsíčně (jde tedy o přednostní pohledávku).

Jak bylo vypočteno výše, zaměstnanci nelze srazit částku 5.841,33 a na dítě a manželku pak částku (na každého) 1.460,33 (dítě z předchozího manželství se nezapočítává). Celkem mu tedy nesmí být sraženo 8.761,99 Kč, po zaokrouhlení 8.762,- Kč. Tato částka se vždy vyplatí zaměstnanci.

Zbývající částka čisté mzdy činí 18.000 – 8.762 = 9.238,- Kč. Z této částky lze srazit bez omezení 9.238 – 8.762 = 476,- Kč. Ta se přiřadí k druhé třetině. Částka 8.762,- Kč se rozdělí na tři třetiny, tedy na částku 2.920 Kč (zbývající 2 Kč připadnou povinnému).

Z druhé třetiny (2.920 Kč + 476 Kč) bude uspokojována přednostní pohledávka, která k úhradě postačuje. Zaměstnanci tedy z čisté mzdy ve výši 18.000,- Kč zůstane částka 8.762 + 2.920 + 2.920 + 396 + 2 = 15.000,-

CO NA TO ŘÍKÁ PAMICA? Pro výpočet exekucí je možné využít
například složku srážky S01 Zákonná srážka zadaná pevnou částkou.
V této složce je potřeba zadat veškeré údaje důležité pro výpočet srážky.

Příklad č. 2

Zaměstnanec má čistý příjem 18 000 Kč měsíčně, má jednu manželku a jedno dítě. Z předchozího manželství má ještě jedno dítě, na které neplatí výživné, a proto proti němu byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, a to 3.000,- Kč měsíčně (jde tedy o přednostní pohledávku). Současně proti němu byl nařízen výkon rozhodnutí pro částku 50.000,- Kč z titulu nesplaceného úvěru.

Jak bylo vypočteno výše, zaměstnanci nelze srazit částku 5.841,33 a na dítě a manželku pak částku (na každého) 1.460,33. Celkem mu tedy nesmí být sraženo 8.761,99 Kč, po zaokrouhlení 8.762,- Kč. Tato částka se vždy vyplatí zaměstnanci.

Zbývající částka čisté mzdy činí 18.000 – 8.762 = 9.238,- Kč. Z této částky lze srazit bez omezení 9.238 – 8.762 = 476,- Kč. Ta se přiřadí k druhé třetině. Částka 8.762,- Kč se rozdělí na tři třetiny, tedy na částku 2.920 Kč (zbývající 2 Kč připadnou povinnému).

Z druhé třetiny (2.920 Kč + 476 Kč) bude uspokojována přednostní pohledávka, která k úhradě postačuje. Částka nad 3.000,- Kč, které se mu sráží za účelem úhrady výživného, tedy částka ve výši 396,- Kč se vyplatí zaměstnanci.

Z první třetiny 2.920,- Kč bude uspokojována pohledávka věřitele na úhradu úvěru, a to v plné výši až do okamžiku splacení úvěru.

Zaměstnanci tedy z čisté mzdy ve výši 18.000,- Kč zůstane částka 8.762 + 2.920 + 396 + 2 = 12.080,- Kč, věřitelům bude celkem vyplaceno 3.000,- Kč na výživné, 2.920,- Kč na splácení úvěru.

CO NA TO ŘÍKÁ PAMICA? Na záložce Nezabavitelná mzda lze
zkontrolovat hodnoty jednotlivých částek, na základě kterých byla
výše srážky vypočtena. Na řádku Základní nezabav. částka je uvedena
navíc i částka zaokrouhlovacího rozdílu ve výši 2 Kč, která připadne
povinnému.

^[1] Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

^[2] Výše částek normativních nákladů na bydlení je upravena v ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 115/1995 Sb., o státní sociální podpoře a částky platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 408/2011 Sb.