Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Odstupné při ukončení pracovního poměru


Ing. Michaela Martínková, CAE
2. 9. 2019
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

V některých případech bývá odstupné odstupňováno podle délky pracovního poměru.

Foto: 123RF

 

Pokud dostane zaměstnanec výpověď, má nárok na finanční kompenzaci v podobě odstupného. Jaká je jeho výše a komu odstupné náleží? Může zaměstnavatel vyplatit i vyšší částku, než udává zákon?


 
Důležité je hned na začátku upozornit, že zákon stanovuje minimální výši pro vymezené okruhy ukončení pracovního poměru – smluvně (popř. vnitřním předpisem zaměstnavatele či v kolektivní smlouvě) je možné domluvit se na vyšším odstupném nebo dokonce na odstupném z jiného než zákonného důvodu. Ovšem odstupné, které nenáleží ze zákona, nepobírá výhodu, že se z něj neodvádí zdravotní a sociální pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel dal výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Jedná se o výpověď podle zákonných důvodů, a proto bude celé odstupné zdaněno jen daní z příjmů; nebude tedy podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění (a to ani výše nad zákonný minimální limit).

Kdyby však došlo k jiné formě skončení pracovního poměru, např. dohody o skončení pracovního poměru bez udání důvodu, ale s dohodnutým odstupným ve výši Xnásobku měsíčního průměrného výdělku, bude toto odstupné již nad rámec zákonných důvodů a celá výše bude podléhat nejen dani z příjmů, ale i odvodu zdravotního a sociálního pojištění.


Odstupné ze zákona náleží při skončení pracovního poměru, kdy byly důvodem skutečnosti uvedené v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (dále jen „ZP“) – tedy z důvodů:
  • ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
  • stane-li se zaměstnanec nadbytečným (tzn. organizační důvody),
  • nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí (tzn. zdravotní důvody způsobené výkonem práce).
U prvních třech důvodů ukončení pracovního poměru je odstupné rozčleněno podle délky pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci jednonásobek průměrného výdělku. U pracovního poměru v délce jeden až dva roky náleží dvojnásobek průměrného výdělku, a až u pracovního poměru v délce minimálně dva roky náleží zaměstnanci trojnásobek průměrného výdělku.

Příklad 2

Zaměstnavatel dal 15. 8. 2019 výpověď z organizačních důvodů zaměstnanci, jehož pracovní poměr začal 1. 9. 2018. K datu podání výpovědi sice ještě neuplynul jeden rok pracovního poměru, ale je nutné počítat i výpovědní dobu, která je ze zákona dvouměsíční.

V tomto příkladu začne výpovědní doba plynout od 1. 9. 2019 a skončí k 31. 10. 2019, kdy tedy skončí i pracovní poměr. V té době už bude pracovní poměr delší než jeden rok, a zaměstnanec bude mít nárok ze zákona na dvojnásobek průměrného výdělku jako odstupného.


Skončení pracovního poměru podle § 52 písm. d), tedy ze zdravotních důvodů po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, náleží zaměstnanci odstupné bez ohledu na délku pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Odstupné náleží nejen při výpovědi dané zaměstnavatelem z výše popsaných důvodů, ale i při skončení pracovního poměru dohodou z týchž důvodů. Podmínkou v tomto případě tedy je, že důvod skončení pracovního poměru bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Může být tedy použita např. tato formulace: Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli na skončení pracovního poměru z důvodu zrušení pracovní pozice, pro které by bylo možné jinak dát výpověď zaměstnavatelem podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Proto náleží zaměstnanci odstupné ve výši X–násobku průměrného výdělku podle § 67 ZP.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Je však možné se dohodnout, že odstupné bude vyplaceno v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu výplaty. To je však věcí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem – pokud zaměstnavatel dá jednostranně výpověď, nemůže v ní sám určit jiný výplatní termín než nejbližší termín po skončení pracovního poměru.

Příklad 3

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému skončí pracovní poměr 31. 10. 2019, bude mít ve výplatním termínu 15. 11. 2019 vyplacenou nejen mzdu za říjen 2019, ale i odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

Pro zaměstnance odstupné představuje kompenzaci za skončení pracovního poměru, kterému nemohl sám zabránit. Po skončení pracovního poměru se může nahlásit na úřadu práce do evidence zájemců o zaměstnání, ale výplata podpory v nezaměstnanosti se posouvá až za dobu, na kterou mu bylo vyplaceno odstupné.

Příklad 4

Zaměstnanec z příkladu 2, kterému bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, se může k 1. 11. 2019 nahlásit na úřadu práce jako zájemce o zaměstnání. Bude za něj hrazeno zdravotní pojištění, ale nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít až od 1. 1. 2020 – nejedná se o krácení podpory, ale o její časový posun.

Zákon pamatuje i na situaci, kdy zaměstnanec, který obdržel odstupné, nastoupí zpět k zaměstnavateli do pracovního poměru nebo uzavře dohodu o pracovní činnosti s původním zaměstnavatelem, a to před uplynutím doby určené počtem násobků průměrného výdělku (zákoník práce nestanoví, že se musí jednat o stejnou pracovní pozici). V takovém případě je zaměstnanec povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, která byla pokryta odstupným.

Příklad 5

Zaměstnanci z příkladu 2 nabídl původní zaměstnavatel pracovní poměr s nástupem od 10. 12. 2019. Zaměstnanec musí tedy vrátit odstupné, které mu bylo vyplaceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, za období 10. až 31. 12. 2019, protože jeho nový pracovní poměr u téhož zaměstnavatele začal ještě v době, který byl pokryt dvojnásobkem průměrného výdělku (nevrací však celé odstupné, ale jeho část).

Jak bylo zmíněno v úvodu článku, z odstupného se nehradí zdravotní ani sociální pojištění, což pomůže nejen zaměstnanci k vyššímu čistému výdělku, ale i zaměstnavateli, neboť jeho náklady nebudou navyšovány o odvody tohoto pojištění nad hrubou mzdu.

Příklad 6

Zaměstnanec z příkladu 2 má hrubou mzdu 20 000 Kč, což je i jeho průměrný výdělek pro výpočet odstupného ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Za měsíc říjen 2019 bude výpočet mzdy následující:

Tab.: Výpočet výše odstupného
 
Text Částka v Kč
Odstupné 40 000
Základ daně 20 000 × 1,338 + 40 000 = 66 760, zaokrouhleno 66 800
Daň z příjmů 15 % z 66 800 Kč 10 020 − sleva 2 070 = 7 950
Zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % z 20 000 Kč 900
Sociální pojištění zaměstnance 6,5 % z 20 000 Kč 1 300
Čistý příjem 60 000 − 7 950 − 900 − 1 300 = 49 850
Náklad zaměstnavatele 66 760



Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Martínková
11. 1. 2020 20:10:57
Dobrý den, ve Vašem případě záleží na místu výkonu práce, které máte uvedené v pracovní smlouvě. Pokud to je přesná adresa rušené provozovny, pak se jedná o zrušení části zaměstnavatele. O přemístění na jiné místo výkonu práce, než je uvedeno ve smlouvě, nemůže rozhodnout zaměstnavatel sám bez Vašeho souhlasu - pokud byste nesouhlasila, může Vám zaměstnavatel dát výpověď z organizačních důvodů, na základě kterého máte nárok na odstupné.
Hlášení závadného obsahu

Veronika Součková
11. 1. 2020 9:18:54
Dobrý den, článek je přehledný, ale mám dotaz k informaci, kterou jsem zde nenalezla. Pracuji více než 2 roky v řetězci potravinových služeb a jsem v současné době na mateřské dovolené, která mi brzy končí. V průběhu mateřské naši zdejší pobočku a tím pádem i pracovní místo zrušili. Mateřská brzy končí a měla bych nastoupit zpět, takže předpokládám, že dostanu výpověď a tím pádem bych měla mít nárok na odstupné. Zajímá mne, pokud by se stalo, že mi zaměstnavatel nabídne pozici na jiné (cca. 30 km vzdálené) pobočce a já to odmítnu, protože už teď vím, že z vícero důvodů nezvládnu dojíždět, jestli ztrácím na odstupné nárok nebo ne. Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
10. 1. 2020 16:20:37
Dobrý den, při výpovědi podle §52, odst. f) nemáte ze zákona nárok na žádné odstupné, ovšem máte pravdu v tom, že zaměstnavatel musí splnit určité podmínky, aby Vám mohl tuto výpověď vůbec dát. Doporučuji se obrátit na inspektorát práce. Obecně platí to, že při neplatně ukončeném pracovním poměru máte nárok na finanční vyrovnání, pokud to v rámci námitek proti neplatnosti pracovního poměru zaměstnavateli sdělíte, že žádáte na dalším zaměstnávání. Blíže o tom byl článek na tomto portálu Rizika z neplatně uzavřeného pracovního poměru.
Hlášení závadného obsahu

tina
9. 1. 2020 17:19:15
Dobrý den, od 1.1. 2019 jsme byla zaměstnána na pozici recepční, začátkem listopadu 2019 jsem dostala bez jakéhokoli vytýkacího dopisu 2měsíční výpověď dle par. 52 písmeno f) neplňování požadavků a předpokladů,která tedy končí k 31.1. 2020, dále mi bylo řečeno/ pouze ústně/, že dostanu 1 odstupný plat.Byla jsem z toho zaskočená, neboť jsem to nečekala a podepsala.Nyní jsem zaměstnavali oznámila, že bych ráda tedy 2 odstupné platy, jelikož jsem tam více jak 1 rok a jinou formulaci výpovědi např.z organizačních důvodů, kde už je zákonem dané odstupné, a ne které mi pouze přislíbil.Po této prosbě, do které k žádnému jinému konfliktu na pracovišti nedošlo, jsme se strašně pohádali, neboť se cítí osočován z jeho nepoctivosti a přepsání mi odmítl. Chtěla jsem pouze, aby vše bylo zákonně ujasněno, proto bych ráda věděla zda je možné " rozvázat tedy pracovní poměr dohodou, ale s vypsaným odstupným /aniž by tam musel být vypsán par. 52 a), b) c) d) kde je na to ze zákona právo/.. a bylo to právně v pořádku, a já odstupné dostala smírčí cestou.? Jestli se nijak nedohodnem budu nejspíš nucena sdělit požadavek na dalším trvání zaměstnání a napadnout výpověď pro neplatnost/ vzhledem k tomu, že mi v posledních 12 měsích neobeslal písemně/ . Dále bych ráda věděla, že jestliže v průběhu výpovědní lhůty, či ochrané lhůty půjdu na PN..a v napadnutí výpovědi pro její neplatnost budu požadovat v případě jejího neuznání ušlou mzdu.. vůbec něco mohu získat, když bych byla vlastně byla ve stavu PN.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
2. 1. 2020 17:28:37
K dotazu Marcely: Pokud jste na podmínky zaměstnavatele přistoupila, pak se dá zpětně hodnotit těžko jeho postup. Pokud byste žádnou nabídku nepřijala, pak by Vám musel dát výpověď i s odstupným, ovšem možná byste měla problém své nároky získat, pokud tak rychle ukončil činnost. Více mi hodnotit nepřísluší.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
2. 1. 2020 17:25:48
K dotazu Gabi: bohužel netuším, co myslíte kvalifikační dohodou. ale obecně platí, že nárok na odstupné máte, pokud se i část zaměstnavatele ruší, a ten Vám již dále nemůže nabídnout pracovní pozici odpovídající Vaší pracovní smlouvě vč. místa výkonu práce.
Hlášení závadného obsahu

Marcela
2. 1. 2020 7:17:54
Dobry den,zamestnavatel nam30.12.2019 oznamil,ze konci a od 1.1.uz je zavreno.vse nam rekl bez jakehokoliv upozorneni.smlouvy mel pripravene dohodou a zaroven nam byla nabidnuta stejna prace,akorat na jinem miste a s jinym zamestnavatelem.nic jineho mi tedy nezbyvalo a tak jsem to podepsala.podepsali to vlastne vsichni zamestnanci.prijde mi to ale od nej dost nefer,ze nam to oznamil takhle a ze druhy den uz vlastne nemusime chodit.prosim jen o vas nazor.dekuji
Hlášení závadného obsahu

Gabi
30. 12. 2019 20:58:40
Přeji dobrý večer.Chci se zeptat zda mám nárok na odstupné, když firma sice zůstává, ale ruší se její část kde pracuji. Nabízejí ale kvalifikační dohodu...kterou ale nechci přijmout. Děkuji za odpověď. Gabi
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
22. 12. 2019 15:21:51
Dobrý den, pokud se zaměstnavatel ruší nebo se stane nadbytečným (což jsou zřejmě důvody pro Váš případ), pak jsou splněny zákonné podmínky pro odstupné.
Hlášení závadného obsahu

David
21. 12. 2019 17:32:02
Dobry den.
Jak je to v pripade prodeje restauracniho zarizeni jine osobe a to bez stavajicich zamestnancu ? Ma stavajici zamestnanec, ktery diky prodeji prijde o zamestnani narok na odstupne ?
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
12. 12. 2019 11:54:07
k dotazu paní Mičkechové: Předpisy zdravotní a sociálního pojištění hovoří o zákonném odstupném, ze kterého se toto pojistné neodvádí; v zákoníku práce je uvedeno, že se jedná o částku nejméně ve výši X-násobku, pokud je odstupné závislé na počtu odpracovaných let. Jde stále o zákonné odstupné, proto je tedy i výklad, že se vztahuje na jakýkoli násobek.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
12. 12. 2019 11:51:13
K dotazu paní Šuléřové: Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, což by teoreticky u Vás mohl být ještě prosinec 2019. Ale většinou se veškeré nároky při ukončení pracovního poměru (včetně nevyčerpané dovolené) řeší až v měsíci, kdy ke skončení pracovního poměru došlo - tedy vše uvidíte na výplatní pásce za měsíce prosinec 2019.
Hlášení závadného obsahu

Eva Mičkechová
11. 12. 2019 14:18:33
Dobrý den, jsem stále trochu zmatená z informace ve článku, pokud tedy poskytnu pětiměsíční odstupné zaměstnanci, kterému dle zákoníku práce přísluší pouze dvouměsíční odstupné, tak z celého pětiměsíčního odstupného neodvádíme sociální ani zdravotní pojištění? Přestože ty tři měsíce navíc poskytl zaměstnavatel dobrovolně navíc? Můžete mi prosím poradit, ve kterém zákoně (výkladu) naleznu podklad pro tento postup?
Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Hana Šuléřová
11. 12. 2019 12:34:33
Dobrý den, prosím o radu.Dne 2.12.jsem rozvázala pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem.Ten napsal na dohodu 3 odstupné platy.Prosím který měsíc bych měla peníze dostat,prosinec nebo až leden?Jedná se ještě o proplacení nevybrané dovolené.Děkuji.Šuléřová Hana
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
10. 12. 2019 21:33:07
Dobrý večer, nenapsal jste způsob ukončení pracovního poměru, protože vyhlášení konkurzu nemusí znamenat automaticky skončení pracovního poměru, proto není možné zjistit, zda máte nárok na zákonné odstupné. Nicméně pokud by zákonné důvody existovaly (výpověď podle § 52 písm. a) až c) nebo dohoda z týchž důvodů), bude se Váš pracovní poměr pro účely odstupného sčítat s původním pracovním poměrem podle § 67, odst. 1, protože doba mezi oběma pracovními poměry nepřesáhla 6 měsíců.
Hlášení závadného obsahu

Pavel Brychta
10. 12. 2019 10:09:55
Dobrý den, mám konkrétní dotaz.Pracoval jsem u zaměstnavatele od 1.6.2016 do 28.2.2019, kdy jsem na vlastní žádost skončil, abych se pak k němu 13.3.2019 vrátil.K 30.11. byl pracovní poměr ukončen z důvodu vyhlášeného konkurzu na firmu.Mám nárok na jedno, nebo 3 odstupné?Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
6. 11. 2019 17:37:31
Dobrý den, omlouvám se, skutečně jsem pojem odstupné nad rámec zákona pochopila v jiném kontextu. Počáteční odstavec a příklad č. 1 bude v nejbližší době náležitě upraven.
Hlášení závadného obsahu

Petr Nováček
6. 11. 2019 17:17:51
Dobrý den, jak správně píše Addgam níže, pokud nárok na odstupné vznikl podle zákoníku práce, tak bez ohledu na výši odstupného (pětinásobek, desetinásobek), pojistné se neodvádí, jen daň z příjmu.
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
1. 11. 2019 0:27:52
Dobrý den, pojistné se neodvádí jen z výše stanovené zákonem, jak bylo uvedeno nad příkladem, jakékoli nadstandardní vyšší odstupné podléhá již sociálnímu i zdravotnímu pojištění.
Hlášení závadného obsahu

Addgam
30. 10. 2019 13:45:04
Dobrý den...k příkladu č.1 - kde je chybný výklad

Pokud dal zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů (§52 odst.a) až c) a nebo dohodou z týchž důvodů zaměstnanci, který u něj pracuje více než dva roky, a zároveň určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku - tak se sociální ani zdravotní pojištění z tohoto zvýšeného odstupného NEODVÁDÍ. Pouze daň!
Hlášení závadného obsahu

Michaela Martínková
4. 10. 2019 8:56:38
Dobrý den, doporučuji se obrátit na Inspektorát práce, který s Vámi projedná Vaši konkrétní záležitost.
Hlášení závadného obsahu

Jitka Drrápalová
3. 10. 2019 17:50:26
Dobrý den,chci se zeptat.Byla jsem 30let zaměstnaná u jednoho zaměstnavatele.Jsem po dvou mozkových příhodách a byl mi schválen první stupeň invalidního důchodu.Před dovšení jednoho roku pracovní neschopnosti,jsem se musela dostavit na pracovní,kde mi oznámili,že FN mi nemůže nabýdnout žádnou práci a tu stávající,že nemohu vykonávat,protože nikdo nebude za mě dělat práci,kterou nezvládnu.Jednalo se o manipulaci s pacienty,protože zvedat těžká břemena nemohu.Bylo mi řečeno,že pro mě žádná práce není a proto jsem dostala 2měsíční výpověď s tím,že do práce nesmím chodit.Nyní jsem byla vyrozuměna,že ikdyž ke 30.10. mi končí pracovní poměr,se mám dostavit k zátěžovému testu.Je to vše v pořádku?Děkuji
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
TIMERA s.r.o.
Voděodolný moderní koupelnový nábytek a zrcadlové galerky.
www.timera.cz

UDP AUSTRIA s.r.o.
Nejen účetní, který Vás podrží
www.udpa.cz

Daňový kalendář

20. 1. 2020 Daňové přiznání MOSS (4. čtvrtletí 2019)
20. 1. 2020 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů FO ze závislé činnosti
27. 1. 2020 Přiznání DPH (za prosinec 2019)
27. 1. 2020 Přiznání DPH (za 4. čtvrtletí 2019)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,15 Kč
-0,025 Kč
22,64 Kč
0,100 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 17.01.2020

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru