Odstupné při ukončení pracovního poměru


Bc. Michaela Hauzarová
30. 10. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu výplaty.

Foto: Depositphotos

 

Dnešní článek se věnuje tématu odstupného. Společně se podíváme na specifika odstupných při různých důvodech rozvázání pracovního poměru, výši odstupného a vypořádání zákonných odvodů. V článku najdete i praktické příklady.


 
Odstupným se rozumí jednorázové peněžité plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru z důvodů, za které nese odpovědnost zaměstnavatel. Odstupné podle § 67 a § 68 zákoníku práce (ZP) představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout sociální situaci ve chvíli, kdy ztratil dosavadní práci bez svého zavinění.

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu výplaty. Zákonné odstupné má z hlediska povinných odvodů zvýhodněný režim, který spočívá v tom, že se z odstupného odvádí pouze daň z příjmů fyzických osob. Částka poskytnutá zaměstnanci jako odstupné podle § 52 a) až d) ZP se tedy nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení ani pro odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Odstupné při splnění podmínek náleží každému zaměstnanci v pracovním poměru bez ohledu na výši sjednaného pracovního úvazku. Naopak odstupné nenáleží zaměstnancům činným na základě dohod konaných mimo pracovní poměr.

Odstupné při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů

Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci v praxi nejčastěji v situacích, kdy dochází k ukončení pracovního poměru prostřednictvím výpovědi ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů uvedených v § 52 a) až c) ZP nebo dohodou ze stejných důvodů. Nároku na toto zákonné odstupné se zaměstnanec nemůže vzdát.

Odstupné, které přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru podle § 52 písm. a) až c) ZP, musí být stanoveno ve výši nejméně:
 
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. ZP (tzv. dlouhodobé konto pracovní doby) – jedná se o velmi výjimečnou situaci.
 

Odstupné v programu POHODA zadáte v agendě Mzdy/příslušný měsíc na záložku Čistá mzda přímo do pole Odstupné v sekci Daň z příjmů. V případě vedení účetnictví je nutné hodnotu odstupného zaúčtovat ručně v agendě Účetnictví/Interní doklady.

Stanovení doby trvání pracovního poměru pro účely odstupného

Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměrutéhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Příklad 1

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele od 1. 9. 2022 jako skladník, pracovní poměr skončil z důvodu sjednaného pracovního poměru na dobu určitou do 31. 1. 2024. Dne 1. 5. 2024 nastoupil tento bývalý zaměstnanec u stejného zaměstnavatele na pozici vedoucího skladu na hlavním pracovní poměr. Dne 2. 10. obdržel zaměstnanec výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost a pracovní poměr skončí 31. 12. 2024.

Řešení 1

Pro účely odstupného není rozhodující datum doručení výpovědi, nýbrž doba trvání pracovního poměru. Protože doba mezi skončením pracovního poměru na pozici skladníka (do 31. 1. 2024) a začátek nového pracovního poměru u téhož zaměstnavatele na pozici vedoucího skladu (od 1. 5. 2024) je kratší než 6 měsíců, započte se pro účely odstupného do výpočtu i předchozí pracovní poměr.
  • Od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2024 17 měsíců
  • Od 1. 5. 2024 do 31. 12. 2024 8 měsíců
  • Délka prac. poměru pro účely odstupného 25 měsíců
Zaměstnanec má nárok na odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku, jelikož jeho pracovní poměr trval alespoň dva roky.

Příklad 2

Pracovní poměr byl rozvázaný dohodou z důvodu nadbytečnosti ke dni 30. 9. 2024 a zaměstnanci bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanec dne 1. 11. 2024 nastoupil zpět do zaměstnání k témuž zaměstnavateli na základ dohody o pracovní činnosti.

Řešení 2

Zaměstnanec musí vrátit poměrnou část odstupného, pokud nastoupí do nového zaměstnání u stejného zaměstnavatele dříve, než uplyne doba odpovídající počtu měsíců, za které odstupné dostal. Poměrná část odpovídá počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby příslušného počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla výše odstupného odvozena. Toto platí, pokud pracuje na základě nové pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti (ne dohody o provedení práce). Zaměstnavatel ale nemá právo požadovat vrácení odstupného, pokud při sjednání nové smlouvy zaměstnanci jasně sdělí, že odstupné vracet nemusí.
 
Specifickou situací je odvolání pracovníka z vedoucího místa. Týká se to vedoucích zaměstnanců v podnikatelské sféře s tzv. doložkou odvolatelnosti podle § 73 odst. 2 a 3 ZP a také zaměstnanců ve státní sféře jmenovaných na vedoucí pracovní místo ve smyslu § 33 odst. 3 ZP. Těmto zaměstnancům standardně odstupné nepřísluší, pokud se nejedná skutečně o zrušení místa v důsledku organizační změny. K takovým zrušením v praxi dochází zcela výjimečně, obvykle je místo vedoucího zachováno a obsazeno jiným zaměstnancem. Odvolaný vedoucí pracovník obdrží velmi často finanční kompenzaci, v praxi označovanou jako tzv. zlatý padák, která však nemá se zákonným odstupným žádnou souvislost, a tudíž nepodlého zvýhodněnému režimu z hlediska povinných odvodů.

Odstupné při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů

Nárok na odstupné vzniká i z jiných než výše uvedených organizačních důvodů, a to při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. d) ZP ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Aby byly naplněny podmínky pro vznik nároku na toto odstupné, tak k rozvázání pracovního poměru musí dojít ze strany zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou z tohoto důvodu, a to tehdy, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále vykonávat dosavadní práci pro:
 
a) pracovní úraz, nebo

b) onemocnění nemocí z povolání, nebo

c) ohrožení touto nemocí, anebo

d) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.


V takové chvíli je zaměstnavatel povinen rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z týchž důvodů, pokud není schopen převést zaměstnance na jinou práci, kterou by mohl vykonávat.

Uvedené právo na odstupné zaměstnanci nepřísluší v situacích, kdy se zaměstnavatel zcela zprostí své povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu prokázáním, že skutečnou příčinou vzniku pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo jejím ohrožení bylo porušení povinností na straně zaměstnance a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou vzniklé škody nebo nemajetkové újmy. Jedná se o porušení povinností ze strany zaměstnance v podobě porušení právních či ostatních předpisů, nedodržení pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy byl zaměstnanec řádně proškolen a dodržování bylo soustavně vyžadováno a kontrolováno. Zaměstnanci nepřísluší odstupné podle § 50 písm. d) ZP ani v případě, kdy došlo k újmě na zdraví zaměstnance v důsledku jeho opilosti nebo zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo majetkové újmě zabránit.
 
V programu PAMICA je možné využít pro zadání odstupného složku D05 a D06. Složku mzdy zadáte v agendě Mzdy/příslušný měsíc u daného zaměstnance na záložce Složky mzdy přes pravé tlačítko myši. U složky D05 zadejte přímo částku v Kč. Částka se převezme bez úpravy. Složka slouží pro zadání ručně vypočtené částky odstupného. U složky D06 zadejte násobek průměrného měsíčního výdělku pro výpočet odstupného, na které zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce. Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru.
 

Shrnutí odstupného z hlediska zákonných odvodů

1) Odstupné a daň z příjmů ze závislé činnosti

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob je na odstupné pohlíženo jako na zdanitelný příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP (závislá činnost). Pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je základem daně úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc, a to i tehdy, pokud dojde k dohodě o postupném vyplácení tohoto odstupného. Výjimkou by bylo, pokud by zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci odstupné v zákonné výši a například v následujícím měsíci by se rozhodl hodnotu zákonného odstupného navýšit o další dobrovolnou částku. Pak by tato dobrovolná částka vstupovala do základu daně pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmů až v tom měsíci, kdy došlo k navýšení.

2) Odstupné a pojistné na sociální zabezpečení a pojištění

Odstupné se podle § 67 ZP nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, tzn. ani do základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a důchodů. Ani v případě odvodu pojistného na zdravotní pojištění se odstupné nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance. Zákoník práce stanovuje zaměstnavatelům povinnost poskytnout odstupné alespoň v minimální výši, a tím vzniká prostor pro poskytnutí vyššího odstupného. Pojistné se neplatí ani z částky odstupného, o kterou zaměstnavatel dobrovolně navýšil povinnou výši odstupného, tedy jakýkoliv násobek průměrného výdělku nad stanovenou minimální hodnotu se nezahrne do vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, pokud se jedná o odstupné podle § 52 písm a) až d) ZP.

Ohledně podpory v nezaměstnanosti do 31. 12. 2023 platilo, že uchazeč o zaměstnání, evidovaný u krajské pobočky Úřadu práce, jemuž bylo z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, má nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby rovnající se počtu násobků průměrného výdělku odpovídajícího zákonnému odstupnému. Od ledna 2024 došlo ke změnám a na podporu v nezaměstnanosti mají nárok uchazeči o zaměstnání od prvního měsíce, bez ohledu na vyplacené odstupné, tedy ihned po ukončení pracovního poměru.
 
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Michaela Hauzarová
5. 11. 2024 8:24:22
Dobrý den, moc děkuji za upozornění, od 1.1.2024 opravdu došlo ke změně vyplácení podpory tak, jak uvádíte. Poslední odstavec bude aktualizovaný.
Hlášení závadného obsahu

Klakurkova
2. 11. 2024 19:54:54
Též si myslím, že poslední odstavec týkající se nároku na podporu v nezaměstnanosti není aktuální. Bylo změněno od 1.1.2024.
Hlášení závadného obsahu

Jana
1. 11. 2024 11:06:40
Je informace v posledním odstavci článku týkající se nároku na podporu v nezaměstnanosti aktuální? Nebylo toto od 1. 1. 2024 změněno - nepřísluší podpora v nezaměstnanosti od prvního měsíce i při výplatě odstupného?
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Průměrná, minimální mzda a zdanění zaměstnanců a OSVČ v roce 2025

5. 11. 2024 | Od ledna 2025 ovlivní nová průměrná mzda 46 557 Kč zaměstnanecké benefity a progresivní zdanění. Benefity budou osvobozeny od daně do poloviny průměrné mzdy, s možným zvýšením limitu na celou částku u vybraných benefitů. Progresivní daň zůstává na sazbách 15 % a 23 %, přičemž vyšší sazba se uplatní nad trojnásobkem průměrné mzdy. Minimální mzda pro rok 2025 ovlivní daňové zvýhodnění na děti i limit pro osvobození důchodů.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
Geodézie Pardubice s.r.o.
Geodetické práce v katastru nemovitostí a inženýrské geodezii
www.geodeziepce.cz

PNEUKOMPLET s.r.o.
Velkoobchod a maloobchod pneumatik včetně příslušenství.
www.pneukomplet.cz

Kurzovní lístek

25,34 Kč
0,055 Kč
23,25 Kč
0,075 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 05.11.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme