Odstupným se rozumí jednorázové peněžité plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce
v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru z důvodů, za které nese odpovědnost zaměstnavatel. Odstupné podle
§ 67 a § 68 zákoníku práce (ZP) představuje
jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout sociální situaci ve chvíli, kdy ztratil dosavadní práci
bez svého zavinění.
Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru
v nejbližším výplatním termínu výplaty. Zákonné odstupné má z hlediska povinných odvodů zvýhodněný režim, který spočívá v tom, že se z odstupného odvádí
pouze daň z příjmů fyzických osob. Částka poskytnutá zaměstnanci jako odstupné podle § 52 a) až d) ZP se tedy nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení ani pro odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Odstupné při splnění podmínek náleží každému zaměstnanci v pracovním poměru bez ohledu na výši sjednaného pracovního úvazku. Naopak odstupné nenáleží zaměstnancům činným na základě
dohod konaných mimo pracovní poměr.
Odstupné při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů
Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci v praxi nejčastěji v situacích, kdy dochází k ukončení pracovního poměru prostřednictvím výpovědi ze strany
zaměstnavatele z organizačních důvodů uvedených v § 52 a) až c) ZP nebo dohodou ze stejných důvodů. Nároku na toto zákonné odstupné se zaměstnanec nemůže vzdát.
Odstupné, které přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru podle § 52 písm. a) až c) ZP, musí být stanoveno ve výši nejméně:
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4. ZP (tzv. dlouhodobé konto pracovní doby) – jedná se o velmi výjimečnou situaci.
Odstupné v
programu POHODA zadáte v agendě Mzdy/příslušný měsíc na
záložku Čistá mzda přímo do pole
Odstupné v sekci Daň z příjmů. V případě vedení účetnictví
je nutné hodnotu odstupného zaúčtovat ručně v agendě Účetnictví/Interní doklady.
Stanovení doby trvání pracovního poměru pro účely odstupného
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání
předchozího pracovního poměru u
téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru
nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Příklad 1
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele od 1. 9. 2022 jako skladník, pracovní poměr skončil z důvodu sjednaného pracovního poměru na dobu určitou do 31. 1. 2024. Dne 1. 5. 2024 nastoupil tento bývalý zaměstnanec u stejného zaměstnavatele na pozici vedoucího skladu na hlavním pracovní poměr. Dne 2. 10. obdržel zaměstnanec výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost a pracovní poměr skončí 31. 12. 2024.
Řešení 1
Pro účely odstupného není rozhodující datum doručení výpovědi, nýbrž doba trvání pracovního poměru. Protože doba mezi skončením pracovního poměru na pozici skladníka (do 31. 1. 2024) a začátek nového pracovního poměru u téhož zaměstnavatele na pozici vedoucího skladu (od 1. 5. 2024) je kratší než 6 měsíců, započte se pro účely odstupného do výpočtu i předchozí pracovní poměr.
- Od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2024 17 měsíců
- Od 1. 5. 2024 do 31. 12. 2024 8 měsíců
- Délka prac. poměru pro účely odstupného 25 měsíců
Zaměstnanec má nárok na odstupné nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku, jelikož jeho pracovní poměr trval alespoň dva roky.
Příklad 2
Pracovní poměr byl rozvázaný dohodou z důvodu nadbytečnosti ke dni 30. 9. 2024 a zaměstnanci bylo vyplaceno zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanec dne 1. 11. 2024 nastoupil zpět do zaměstnání k témuž zaměstnavateli na základ dohody o pracovní činnosti.
Řešení 2
Zaměstnanec musí vrátit poměrnou část odstupného, pokud nastoupí do nového zaměstnání u stejného zaměstnavatele dříve, než uplyne doba odpovídající počtu měsíců, za které odstupné dostal. Poměrná část odpovídá počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby příslušného počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla výše odstupného odvozena. Toto platí, pokud pracuje na základě nové pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti (ne dohody o provedení práce). Zaměstnavatel ale nemá právo požadovat vrácení odstupného, pokud při sjednání nové smlouvy zaměstnanci jasně sdělí, že odstupné vracet nemusí.
Specifickou situací je odvolání pracovníka z vedoucího místa. Týká se to vedoucích zaměstnanců v podnikatelské sféře s
tzv. doložkou odvolatelnosti podle § 73 odst. 2 a 3 ZP a také zaměstnanců ve státní sféře jmenovaných na vedoucí pracovní místo ve smyslu § 33 odst. 3 ZP. Těmto zaměstnancům standardně odstupné nepřísluší, pokud se nejedná skutečně o zrušení místa v důsledku organizační změny. K takovým zrušením v praxi dochází zcela výjimečně, obvykle je místo vedoucího zachováno a obsazeno jiným zaměstnancem. Odvolaný vedoucí pracovník obdrží velmi často
finanční kompenzaci, v praxi označovanou jako
tzv. zlatý padák, která však nemá se zákonným odstupným žádnou souvislost, a tudíž nepodlého zvýhodněnému režimu z hlediska povinných odvodů.
Odstupné při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů
Nárok na odstupné vzniká i z jiných než výše uvedených organizačních důvodů, a to při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů podle
§ 52 písm. d) ZP ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Aby byly naplněny podmínky pro vznik nároku na toto odstupné, tak k rozvázání pracovního poměru musí dojít
ze strany zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou z tohoto důvodu, a to tehdy, pokud zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále vykonávat dosavadní práci pro:
a) pracovní úraz, nebo
b) onemocnění nemocí z povolání, nebo
c) ohrožení touto nemocí, anebo
d) dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
V takové chvíli
je zaměstnavatel povinen rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z týchž důvodů, pokud není schopen převést zaměstnance na jinou práci, kterou by mohl vykonávat.
Uvedené právo na odstupné zaměstnanci nepřísluší v situacích, kdy se zaměstnavatel zcela zprostí své povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu prokázáním, že skutečnou příčinou vzniku pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo jejím ohrožení bylo porušení povinností
na straně zaměstnance a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou vzniklé škody nebo nemajetkové újmy. Jedná se o porušení povinností ze strany zaměstnance v podobě porušení právních či ostatních předpisů, nedodržení pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy byl zaměstnanec řádně proškolen a dodržování bylo
soustavně vyžadováno a kontrolováno. Zaměstnanci
nepřísluší odstupné podle § 50 písm. d) ZP ani v případě, kdy došlo k újmě na zdraví zaměstnance v důsledku jeho opilosti nebo zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo majetkové újmě zabránit.
V
programu PAMICA je možné využít pro zadání odstupného složku
D05 a D06. Složku mzdy zadáte
v agendě Mzdy/příslušný měsíc u daného zaměstnance
na záložce Složky mzdy přes pravé tlačítko myši. U složky
D05 zadejte přímo
částku v Kč. Částka se převezme bez úpravy. Složka slouží pro zadání ručně vypočtené částky odstupného. U složky
D06 zadejte
násobek průměrného měsíčního výdělku pro výpočet odstupného, na které zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce. Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru.
Shrnutí odstupného z hlediska zákonných odvodů
1) Odstupné a daň z příjmů ze závislé činnosti
Z pohledu daně z příjmů fyzických osob je na odstupné pohlíženo jako na zdanitelný příjem podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP (závislá činnost). Pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je základem daně úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc, a to i tehdy, pokud dojde k dohodě o postupném vyplácení tohoto odstupného. Výjimkou by bylo, pokud by zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci odstupné v zákonné výši a například v následujícím měsíci by se rozhodl hodnotu zákonného odstupného navýšit o další dobrovolnou částku. Pak by tato dobrovolná částka vstupovala do základu daně pro účely výpočtu zálohy na daň z příjmů až v tom měsíci, kdy došlo k navýšení.
2) Odstupné a pojistné na sociální zabezpečení a pojištění
Odstupné se podle § 67 ZP nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, tzn. ani do základu pro stanovení výše dávek nemocenského pojištění a důchodů. Ani v případě odvodu pojistného na zdravotní pojištění se odstupné nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnance. Zákoník práce stanovuje zaměstnavatelům povinnost poskytnout odstupné alespoň v minimální výši, a tím vzniká prostor pro poskytnutí vyššího odstupného. Pojistné se neplatí ani z částky odstupného, o kterou zaměstnavatel dobrovolně navýšil povinnou výši odstupného, tedy jakýkoliv násobek průměrného výdělku nad stanovenou minimální hodnotu se nezahrne do vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, pokud se jedná o odstupné podle § 52 písm a) až d) ZP.
Ohledně podpory v nezaměstnanosti do 31. 12. 2023 platilo, že uchazeč o zaměstnání, evidovaný u krajské pobočky Úřadu práce, jemuž bylo z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, má nárok na podporu v nezaměstnanosti až po uplynutí doby rovnající se počtu násobků průměrného výdělku odpovídajícího zákonnému odstupnému. Od ledna 2024 došlo ke změnám a na podporu v nezaměstnanosti mají nárok uchazeči o zaměstnání od prvního měsíce, bez ohledu na vyplacené odstupné, tedy ihned po ukončení pracovního poměru.