Nejvyšší platy jsou v Praze, Ostrava si pohoršila

Nejvyšší platy jsou podle očekávání v Praze. Pražané berou v průměru 31.000 Kč. Průměr v Brně je o více než šest tisíc korun níže. Vezmeme-li však v potaz řadu vrcholových pozic v Praze, a tedy i vyšší odměny, nezůstává Brno příliš pozadu. Třetí největší české město, Ostrava, se však propadlo až za menší krajská centra. Více než 22.300 Kč, tedy průměrný ostravský plat, vydělávají obyvatelé Plzně, Liberce i Pardubic.
 
Platy v Praze jsou sice nominálně nejvyšší, nicméně započteme-li velké množství pozic ve vrcholovém managementu, v případě běžných pozic zůstávají velmi podobné výdělkům v Brně. Ostrava se propadla za krajská města možná i kvůli vysoké nezaměstnanosti. Nízké průměrné výdělky totiž kopírují místa s vysokou nezaměstnaností.
 
„Za celkově vyššími platy v Praze stojí zejména vysoká koncentrace vyšších manažerských pozic a také obchodnicky orientovaných pozic, tam jsou platy vyšší vždy. Naopak platy sráží vyšší konkurence na trhu práce, vysokoškolsky vzdělaných a kvalifikovaných sil je v Praze dostatek,“ komentuje výsledky Zdeněk Němec, business analytik služby Platy.cz.

Srovnání platů v největších městech České republiky přináší portál Platy.cz, kde si svůj plat anonymně porovnalo už více než 100 tisíc lidí.

Obr.: Průměrné platy v krajských městech (dle údajů Platy.cz)

 
Nejen plat ale dělá pracovní nabídku zajímavou. Někdy jeho část může nahradit některý z benefitů, ať už jde o využívání služebního auta, mobilu či počítače i pro soukromé účely, anebo příspěvek na penzijní připojištění.
 
Pokud srovnáme tři největší města, nejvíce benefitů si mohou užívat pracující v Praze. Nejoblíbenější jsou stravenky, dostává je skoro polovina zaměstnanců, dovolenou navíc může využít shodně 30 % zaměstnanců.
 
V Praze více než jinde platí zaměstnavatelé nápoje na pracovišti (Praha 29 %, Brno 23 % a Ostrava 20 %), zaměstnanci také častěji mohou využít mobil pro soukromé volání. Naopak pružná pracovní doba a firemní akce jsou oblíbenější na jihu Moravy.

Jistota ve vlaku, na poště nebo ve školní jídelně

Zlaté dno sice pozice strojvedoucího nezaručuje, ale profesní stabilitu určitě ano, protože strojvedoucí své zaměstnání vykonává v průměru 12,7 roku. Takřka identický počet let (přesně 12,4 roku) stráví v jednom zaměstnání vedoucí pošty a vedoucí školní jídelny (11,9 roku). Víc jak deset let v jednom zaměstnání zůstávají i policisté.
 
Relativně stabilní pozici na trhu práce slibuje podle zjištění portálu Profesia.cz i pozice výrobního ředitele, pracovníka přepážky, celního deklaranta nebo manažera logistiky. „Pozice s perspektivou dlouhodobého zaměstnání, jako je vedoucí pošty, policista nebo vedoucí školní jídelny, často zastávají lidé pracující ve veřejné sféře,“ říká Kateřina Jaroňová.
 
Pokud jde o pozice, z nichž odcházejí lidé nejrychleji, pouze 1,3 roku stráví v zaměstnání tazatel, pomocný kuchař nebo broker. Ani dva roky v jednom zaměstnání nestráví hosteska, telefonní operátor, chůva, plavčík, promotér, krupiér nebo IT tester.
 
Tab.: Přehled pozic, kde lidé pracují nejdelší a nejkratší dobu (údaje za 7/2013 až 6/2014)
 

Zdroj: Profesia.cz