Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Nástup k druhému zaměstnavateli na dohodu


Bc. Michaela Hauzarová
13. 9. 2016
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Foto: Fotolia

 

Máte zaměstnání na hlavní pracovní poměr a chcete zároveň pracovat na dohodu o provedení práce. Jak se v životě tato vcelku běžná situace projeví v daňovém přiznání? A kde je výhodnější podepsat prohlášení poplatníka? Poradíme vám v tomto článku.


 
 Dotaz:
Nyní jsem na rodičovské dovolené, která mi končí v polovině listopadu. Se zaměstnavatelem jsem pracovní poměr neukončila, takže jsem stále zaměstnanec. Chtěla bych od října nastoupit na dohodu o provedení práce k jinému zaměstnavateli. Mzdu budu mít do 10.000 Kč měsíčně. Jak je to s 15% daní? Je možné zrušit uplatňování slevy na poplatníka u zaměstnavatele, kde mám pracovní poměr, a podepsat nové prohlášení od října u nového zaměstnavatele (na dohodu)? Co je výhodnější?
 
 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob může mít zaměstnanec v daném měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Pokud má zaměstnanec příjmy vyplývající z dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně, tyto příjmy se zdaňují tzv. srážkovou daní (sazba 15 %). V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zdaňují se tyto příjmy tzv. zálohovou daní (sazba 15 %), jako u standardních pracovních poměrů.
 
Rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní je, že při podepsaném prohlášení může poplatník uplatnit měsíční slevu na dani (ve výši 2.070 Kč). V takovém případě u příjmů do 10.000 Kč měsíčně dochází k situaci, že poplatníkovi je vypočtena nulová záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (15 % z 10.000 Kč = 1.500 Kč − 2.070 Kč v podobě měsíční slevy na poplatníka = 0 Kč zálohy na daň z příjmů).
 
Pokud chce zaměstnanec během zdaňovacího období podepsat prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele, nahlásí a podepíše tuto změnu v podobě zrušení podpisu v původním prohlášení k dani z příjmů fyzických osob.
 
Pokud si zaměstnanec po ukončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude se konečná daňová povinnost počítat ze všech příjmů podléhajících dani z příjmů fyzických osob, proto není podstatné, u jakého zaměstnavatele má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. Z hlediska měsíční daňové optimalizace při souběhu více zaměstnání je však výhodnější uplatnit slevu na dani u příjmů vyšších než 10.000 Kč měsíčně (měsíční sleva na dani na poplatníka se neuplatňuje do minusu).

Příklad 1

Zaměstnanec má uzavřený hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele A (měsíční příjem 15.000 Kč) a dohodu o provedení práce („DPP“) u zaměstnavatele B (měsíční příjem 10.000 Kč).
  1. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele A
Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 
Hrubá mzda: 15.000 Kč
Superhrubá mzda: 15 000 × 1,34 = 20.100 Kč
Daň 15 %: 3.015 Kč
Sleva na poplatníka: −2.070 Kč
Záloha na daň: 945 Kč

 
Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 
Hrubá mzda: 10.000 Kč
(příjem z DPP tedy nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění)
Srážková daň 15 %: 1.500 Kč

 
Celková měsíční daňová povinnost: 2.445 Kč
 
  1. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele B
Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 
Hrubá mzda: 15.000 Kč
Superhrubá mzda: 20.100 Kč
Daň 15 %: 3.015 Kč
Záloha na daň: 3.015 Kč


Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 
Hrubá mzda: 10.000 Kč
Daň 15 %: 1.500 Kč
Sleva na poplatníka: 2.070 Kč
Záloha na daň: 0 Kč

 
Celková měsíční daňová povinnost: 3.015 Kč
 
Pokud poplatník zvolí 2. variantu, odvede na dani oproti 1. variantě o 570 Kč měsíčně více. Jak je již výše uvedeno, v případě, že poplatník po ukončení zdaňovacího období podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude mu rozdíl vyplývající z varianty 1. a varianty 2. na odvedené záloze na daň z příjmů vrácen. Pokud by poplatník daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nepodal, pak by za celé zdaňovací období přišel o 6.840 Kč (570 Kč × 12 měsíců).

Příklad 2

Poplatník z výše uvedeného příkladu zvolil variantu B (podepsal prohlášení k dani z příjmů u DPP). Z důvodu zjednodušení výkladu již nebudeme předpokládat žádné další možné položky snižující základ daně (například úroky z úvěru na bytové potřeby), daňová zvýhodnění na děti či slevy na dani (například „školkovné“).
 
Celkové hrubé roční příjmy z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
12 × 15.000 Kč = 180.000 Kč
Superhrubá mzda: 1,34 × 180.000 Kč = 241.200 Kč
 
Celkové hrubé roční příjmy z DPP (zaměstnavatel B):
12 × 10.000 Kč = 120.000 Kč
 
Zdanitelné příjmy celkem: 241.200 Kč + 120.000 Kč = 361.200 Kč
Daň 15 %: 0,15 × 361.200 Kč = 54.180 Kč
Sleva na poplatníka (v celoroční výši): 24.840 Kč
Daň po slevě: 29.340 Kč
 
Na dani odvedeno: 12 × 3.015 Kč = 36.180 Kč
Přeplatek na dani: 29.340 Kč 36.180 Kč = 6.840 Kč
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
NEJVÝHODNĚJŠÍ ÚVĚRY AUT
Vyberte si jakýkoliv vůz a my vám na něj zajistíme nejvýhodnější úvěr!
www.nasplatky.eu

Pánské košile
Klasické i trendové košile pro muže
www.idealmoda.cz

Kurzovní lístek

25,70 Kč
-0,090 Kč
22,82 Kč
-0,062 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.02.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru