Nástup k druhému zaměstnavateli na dohodu

 Dotaz:
Nyní jsem na rodičovské dovolené, která mi končí v polovině listopadu. Se zaměstnavatelem jsem pracovní poměr neukončila, takže jsem stále zaměstnanec. Chtěla bych od října nastoupit na dohodu o provedení práce k jinému zaměstnavateli. Mzdu budu mít do 10.000 Kč měsíčně. Jak je to s 15% daní? Je možné zrušit uplatňování slevy na poplatníka u zaměstnavatele, kde mám pracovní poměr, a podepsat nové prohlášení od října u nového zaměstnavatele (na dohodu)? Co je výhodnější?
 

 Odpovídá Bc. Michaela Hauzarová, účetní:

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob může mít zaměstnanec v daném měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.
 
Pokud má zaměstnanec příjmy vyplývající z dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně, tyto příjmy se zdaňují tzv. srážkovou daní (sazba 15 %). V případě, že zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zdaňují se tyto příjmy tzv. zálohovou daní (sazba 15 %), jako u standardních pracovních poměrů.
 
Rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní je, že při podepsaném prohlášení může poplatník uplatnit měsíční slevu na dani (ve výši 2.070 Kč). V takovém případě u příjmů do 10.000 Kč měsíčně dochází k situaci, že poplatníkovi je vypočtena nulová záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (15 % z 10.000 Kč = 1.500 Kč − 2.070 Kč v podobě měsíční slevy na poplatníka = 0 Kč zálohy na daň z příjmů).
 
Pokud chce zaměstnanec během zdaňovacího období podepsat prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele, nahlásí a podepíše tuto změnu v podobě zrušení podpisu v původním prohlášení k dani z příjmů fyzických osob.
 
Pokud si zaměstnanec po ukončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude se konečná daňová povinnost počítat ze všech příjmů podléhajících dani z příjmů fyzických osob, proto není podstatné, u jakého zaměstnavatele má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani. Z hlediska měsíční daňové optimalizace při souběhu více zaměstnání je však výhodnější uplatnit slevu na dani u příjmů vyšších než 10.000 Kč měsíčně (měsíční sleva na dani na poplatníka se neuplatňuje do minusu).

Příklad 1

Zaměstnanec má uzavřený hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele A (měsíční příjem 15.000 Kč) a dohodu o provedení práce („DPP“) u zaměstnavatele B (měsíční příjem 10.000 Kč).

1. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele A

Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 

 
Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 

 
Celková měsíční daňová povinnost: 2.445 Kč
 

2. Zaměstnanec podepsal prohlášení u zaměstnavatele B

Výpočet daňové povinnosti z hlavního pracovního poměru (zaměstnavatel A):
 

Výpočet daňové povinnosti z dohody o provedení práce (zaměstnavatel B):
 

 
Celková měsíční daňová povinnost: 3.015 Kč
 
Pokud poplatník zvolí 2. variantu, odvede na dani oproti 1. variantě o 570 Kč měsíčně více. Jak je již výše uvedeno, v případě, že poplatník po ukončení zdaňovacího období podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, bude mu rozdíl vyplývající z varianty 1. a varianty 2. na odvedené záloze na daň z příjmů vrácen. Pokud by poplatník daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nepodal, pak by za celé zdaňovací období přišel o 6.840 Kč (570 Kč × 12 měsíců).

Příklad 2

Poplatník z výše uvedeného příkladu zvolil variantu B (podepsal prohlášení k dani z příjmů u DPP). Z důvodu zjednodušení výkladu již nebudeme předpokládat žádné další možné položky snižující základ daně (například úroky z úvěru na bytové potřeby), daňová zvýhodnění na děti či slevy na dani (například „školkovné“).