O starobní důchod mohou v roce 2016 podat žádost lidé, kteří v tomto roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 32 let.
 
Důchodového věku dosahují v roce 2016 muži narození v roce 1953, bezdětné ženy narozené v lednu až srpnu 1954, ženy narozené v lednu až srpnu 1955, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v lednu až srpnu 1956, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v lednu až srpnu 1957, které vychovaly tři či čtyři děti, a ženy narozené v lednu až srpnu 1958, které vychovaly pět a více dětí.
 
Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na každém z vás. Jedná se o právo, nikoliv povinnost. Také termín, od kterého chcete důchod přiznat, si volíte sami. Dosažení důchodového věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je možné si navyšovat procentní výši důchodu.
 
Pokud se rozhodnete podat žádost o důchod, musíte se dostavit na příslušnou okresní (v Praze Pražskou, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) podle místa trvalého pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení.
 
Ten, kdo si chce pro podání žádosti sjednat konkrétní termín, má možnost využít službu online objednávání na webu České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“). Na OSSZ je však možné přijít i bez předchozího objednání kdykoliv během úředních hodin.
 
Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Za ty, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

Co se pro rok 2016 ve výpočtu starobního důchodu mění

Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2016 období let 1986 až 2015.
 
Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2016 dvě redukční hranice:

• I. redukční hranice – 11 883 Kč a
• II. redukční hranice – 108 024 Kč.

Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce nad II. redukční hranici se nepřihlíží.
 
Pomocí důchodové kalkulačky ČSSZ snadno zjistíte, jaký je váš důchodový věk, kdy ho dosáhnete, jakou musíte získat dobu pojištění a můžete si spočítat také orientační výši vašeho důchodu. Údaje, které se dosazují do kalkulačky (délka doby pojištění a výdělky), získáte z informativního listu důchodového pojištění, o jehož zaslání můžete ČSSZ jednou ročně zdarma požádat, nebo nahlédnutím do vašeho „konta“ pojištění online na ePortálu ČSSZ.

Zaměstnání při pobírání důchodu a nemoc

Poživatelé starobních důchodů (stejně jako poživatelé invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně), kteří při pobírání důchodu dále pracují a jsou účastni nemocenského pojištění, mají podle zákona o nemocenském pojištění zkrácenou podpůrčí dobu pro výplatu nemocenského. Nemocenské se jim vyplácí od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů v rámci jednoho kalendářního roku, a to i pokud v tomto roce měli pracovních neschopností více. Současně také platí, že se těmto osobám nemocenské vyplácí nejdéle do dne skončení zaměstnání.
 
Důvodem zkrácené podpůrčí doby pro nemocenské je skutečnost, že nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti nahrazuje částečně ušlý příjem, poživatel důchodu je však zabezpečen vypláceným důchodem.