Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Exekuce a insolvence v mzdové praxi


Ing. Martina Truhlářová
28. 2. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud zaměstnavatel přijímá nového zaměstnance, měl by si náhlednutím do insolvenčního rejstříku zjistit, zda je na daného zaměstnance vedeno insolvenční řízení.

Foto: 123RF

 

Dnešní mzdoví účetní a personalisté se stále častěji setkávají se zaměstnanci, na které je uvalena exekuce, kteří jsou v oddlužení, nebo je na ně vyhlášen konkurz. Jaké povinnosti jim v těchto případech plynou?


 

Exekuce a výkon rozhodnutí

Exekuční řád stanoví, že na exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Přičemž srážky ze mzdy lze provádět jen do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím. Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

Metodika výpočtu

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru (tedy např. odměna z dohody o provedení práce u stejného zaměstnavatele). Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.

Zaměstnanci nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka – tzv. nezabavitelná částka.

Nezabavitelná částka = dvě třetiny ze součtu částky životního minima jednotlivce + částka normativních nákladů na bydlení na osobu povinného + jedna čtvrtina nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu.

Vyživovanými osobami jsou manžel/manželka, a to i když mají samostatný příjem. Započítáme jednu čtvrtinu nezabavitelné částky. Dalšími vyživovanými osobami jsou děti.

U dětí, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť (pokud se srážky provádí ze mzdy obou manželů).

Tab.: Částky stanovené pro rok 2018
 
Položka Částka (v Kč)
Životní minimum jednotlivce 3 410
Normativní náklady na bydlení 5 928
Základní nezabavitelná částka (jedná se o částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení) 9 338
2/3 ze základní nezabavitelné částky 6 225,33
1/4 ze základní nezabavitlené částky 1 556,33

Určíme tedy nezabavitelné minimum pro příslušného zaměstnance, odečteme jej od čisté mzdy a výslednou částku dělíme třemi. S výsledkem pracujeme následovně:
  • první třetina – slouží k uspokojení nepřednostních pohledávek,
  • druhá třetina – slouží k uspokojení přednostních pohledávek, a pokud tato druhá třetina nestačí k jejich uspokojení, uspokojují se přednostní pohledávky i z první třetiny.
Přednostními pohledávkami jsou:
  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
  • pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Příklad

Zaměstnance je ženatý a má dvě děti. Jeho čistá mzda činí např. 22 500 Kč. Nezabavitelná částka = 6 225,33 + 3 × 1 556,33 (1 × manželka + 2 × děti) = 10 894,32 = zaokrouhleno 10 895 Kč.

Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelné částky = 22 500 – 10 895 = 11 605 Kč. Částka, která se srazí bez omezení = 11 605 – 9 338 = 2 267 Kč. 9 338 Kč rozdělíme na třetiny = 3 112 Kč (zbývající koruna se přičte k nezabavitelné částce).

Srážka u přednostní pohledávky = 2 267 + 3 112 (1. třetina) + 3 112 (2. třetina) = 8 491 Kč.

Srážka u nepřednostní pohledávky = 2 267 + 3 112 (1. třetina) = 5 379 Kč.


Běžně však nebývá exekuce jen na jednu pohledávku, ale zaměstnanec jich mívá více. V tomto případě je nejdůležitější jejich pořadí, protože podle toho se uspokojují. Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Stane-li se situace, kdy dojde k doručení nařízení výkonu rozhodnutí v témže dni pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pohledávky z téhož dne se uspokojují poměrně.

Pro pohledávky pak platí, že se uspokojí jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Speciálně se přistupuje k pohledávkám na výživném. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (tedy u přednostních pohledávek), uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. U výživného se navíc postupuje následovně.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu. Nestačí-li částka z druhé třetiny ani na běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Povinnosti zaměstnavatele ohledně srážení

Zaměstnanec ztrácí dnem, kdy je plátci doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekuce), právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Od tohoto data tedy již zaměstnavatel nesmí zaměstnanci vypočtené srážky vyplatit a má povinnost je u sebe deponovat až do okamžiku nabytí právní moci.

Po nabytí právní moci zaměstnavatel vyplatí sražené částky oprávněnému (nebo exekutorovi) a dále sráží a vyplácí až do chvíle, kdy je pohledávka uspokojena.

V praxi zaměstnavateli přijde buď nařízení výkonu rozhodnutí, ve kterém soud přikáže plátci mzdy, aby prováděl zaměstnanci srážky, nebo exekuční příkaz. Zaměstnavatel pak postupuje následovně:
  • den doručení rozhodnutí/exekučního příkazu – již nesmí vyplatit srážky zaměstnanci, deponuje je u sebe,
  • den doručení vyrozumění o právní moci – odešle veškeré sražené částky oprávněnému/exekutorovi a další sráží a odesílá až do úplného uhrazení.
Pokud je mzda vyplácena nadvakrát – jako záloha a vyúčtování, lze provést přiměřené srážky již ze zálohy, výplata srážek se však provede vždy až po uplynutí příslušného měsíce po vyúčtování celé mzdy.

Jestliže zaměstnavatel – plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu, anebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční příkaz nabyl právní moci, může oprávněný/exekutor uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.

Ostatní povinnosti zaměstnavatele

Změna zaměstnavatele s sebou v případě srážek nese další povinnosti. Při nástupu zaměstnance do nového zaměstnání je jeho nový zaměstnavatel povinen vyžádat si od zaměstnance potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda se z jeho příjmu prováděly srážky a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat.

Pokud zaměstnavatel zjistí existenci srážek ze mzdy u nového zaměstnance, měl by to oznámit soudu, či exekutorovi, který výkon nebo exekuci nařídil. Soud nebo exekutor pak zaměstnavateli doručí usnesení nebo exekuční příkaz, ve kterém ho vyrozumí o srážkách ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem, zejména pak s výší dosud provedených srážek.

Dále uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí. Taktéž plátce mzdy vyzve, aby ve srážkách pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při srážkách ze mzdy.

Pokud však nový zaměstnavatel obdržel od předchozího podklady potřebné pro srážky ze mzdy, pak nemusí postupovat dle výše uvedeného a může pokračovat ve srážkách a odesílání sražených částek.

Povinnost provádět srážky vzniká zaměstnavateli již dnem, kdy se od zaměstnance nebo od dosavadního plátce mzdy dozví o výkonu rozhodnutí nebo exekuci srážkami ze mzdy a pro jaké pohledávky. Nedozví-li se o těchto okolnostech již dříve, vzniká mu tato povinnost nejpozději dnem, kdy mu je doručeno usnesení nebo exekuční příkaz.

Pořadí pohledávek, které bylo stanoveno u původního plátce mzdy, se zachová i u nového zaměstnavatele.

Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, vztahují se srážky na všechny jeho mzdy. Zde je situace komplikovanější, v případě výkonu rozhodnutí soud určí každému zaměstnavateli, kolik má srážet. Srážky se pak zasílají soudu, který je sečte a vyplatí oprávněnému věřiteli a zbytek vrátí zaměstnanci.

Zaměstnavatel musí dále oznámit soudu/exekutorovi do jednoho týdne, že u něho přestal příslušný zaměstnanec pracovat. Zároveň zašle soudu/exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil, a oznámí jaké pořadí mají jednotlivé pohledávky.

Souběh exekuce a insolvenčního řízení – oddlužení plněním splátkového kalendáře

Pro mnohé dlužníky je výhodné dostat se z finančních potíží návrhem na povolení oddlužení, a to nejčastěji formou plněním splátkového kalendáře (může být ještě i oddlužení formou prodeje majetku, či kombinace splátkového kalendáře a prodeje majetku).

Pokud o návrhu našeho zaměstnance na povolení oddlužení rozhodne soud kladně, pak v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud mimo jiné přikáže zaměstnavateli, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl ze mzdy stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku, ale poukazoval je insolvenčnímu správci.

Výpočet srážek ze mzdy se řídí opět ustanoveními občanského soudního řádu a postup vyčíslení je tedy stejný, jak jsme výše uvedli. V insolvenčním řízení se pak jedná vždy o částky vypočtené jako srážky u přednostní pohledávky.

V rámci insolvenčního řízení můžeme rozlišit fáze, při kterých je dáno, kdo má dispoziční oprávnění k dlužníkovu majetku – tedy i k nařízeným srážkám ze mzdy:
  • Fáze první – od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku: dispoziční právo má dlužník, lze výkon rozhodnutí a exekuci nařídit, nelze ji však provést. V této situaci, by měl zaměstnavatel dále provádět srážky ze mzdy, nebude je však odesílat exekutorovi či oprávněnému, ale bude je deponovat u sebe a čekat, jak soud dále rozhodne.
  • Fáze druhá – od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku: dispoziční právo má stále dlužník, ostatní platí jako v první fázi.
  • Fáze třetí A – oddlužení – soud rozhodl o schválení oddlužení: dispoziční právo má dlužník. S nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Což v praxi znamená, že zaměstnavatel provádí srážky a odesílá je insolvenčnímu správci.
  • Fáze třetí B – konkurz – soud rozhodl, že na dlužníka je vyhlášen konkurz: dispoziční právo má insolvenční správce. Veškeré stržené srážky zaměstnavatel odesílá insolvenčnímu správci.
K deponovaným částkám za období od zahájení insolvenčního řízení až po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění dlužník.

Zaměstnavatel by tedy po schválení oddlužení měl zadržené částky proplatit zaměstnanci. Nicméně v praxi na tuto situaci není zcela ujednocený názor, někteří insolvenční správci poukazují na skutečnost, že by i alespoň část z této částky měla jít na pohledávky věřitelů, neboť se jedná o příjem dlužníka (a v souladu s ustanovením § 412 Insolvenčního zákona: „stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře“), a pokud by se tak nestalo, mohlo by toto jednání ze strany dlužníka být také považováno za nepoctivý záměr, lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Proto lze doporučit zaměstnavatelům, aby se před výplatou deponovaných srážek dlužníkovi obrátili na jeho insolvenčního správce s dotazem, komu mají tyto deponované srážky vyplatit, či jak postupovat.

Pokud by byl insolvenční návrh zamítnut, nebo odmítnut, bude insolvenční řízení ukončeno. Pak zaměstnavatel odešle deponované částky exekutorovi a bude dále pokračovat ve srážkách až do úplného uhrazení pohledávek.

U insolvenčního řízení je třeba upozornit na skutečnost, že celý spis je volně přístupný ve veřejném elektronickém insolvenčním rejstříku na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČRveškerá rozhodnutí soudu se považují (až na výjimky) za doručená vůči všem již jejich zveřejněním.

Zaměstnavatel tedy nemůže argumentovat, že se nedozvěděl od zaměstnance, že je v insolvenci. Přijímá-li tedy zaměstnavatel zaměstnance do zaměstnání, měl by nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit, zda je na daného zaměstnance vedeno insolvenční řízení a v jaké je fázi, případně vydání příkazu plátci mzdy ke srážkám. Případně i pravidelně do insolvenčního rejstříku nahlížet.

Pokud by zaměstnavatel neprováděl srážky ze mzdy, vznikla by mu tím odpovědnost za škodu oprávněným věřitelům v insolvenčním řízení ve výši nesražených částek. Soud by mu mohl uložit pořádkovou pokutu za ztěžování postupu řízení do výše 50 000 Kč. A dále by jeho chování mohlo být také klasifikováno jako hrubě ztěžující průběh insolvenčního řízení dle § 225 trestního zákoníku.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

saša
22. 4. 2018 11:26:01
Dobrý den ,životní minmum tj.9338 .- já vůbec nemám.Jsem na úřadě práce,kde mi vypočítali 7040.-strhávají mi 2900.-,dále mám čid 5706.-,kde mi opět strhávají 2000.-.Takže na bydlení a živobytí nula nula nic.Jsem v zoufalé situaci a pomoc žádná.Děkuji za odpověď.Saša
Hlášení závadného obsahu

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
PROMIFIN s.r.o.
Komplexní účetní a poradenský servis pro české a zahraniční firmy.
www.promifin.cz

Ing. Kamil Kocurek
Účetnictví, daňová evidence, daně.
www.consilio.cz

Daňový kalendář

20. 6. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
25. 6. 2018 Přiznání DPH (za květen 2018)
25. 6. 2018 Souhrnné hlášení (za květen 2018)
25. 6. 2018 Kontrolní hlášení (za květen 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,71 Kč
0,060 Kč
22,17 Kč
0,305 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 15.06.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru