Má III. důchodový pilíř stále smysl?

Komise pokračovala v projednávání opatření k narovnání důchodů u pečujících osob. Jedním z opatření, která mají rozdíly mezi budoucími důchodci snížit, je sdílení důchodových nároků mezi partnery. K tomuto návrhu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí dvě varianty, které komise projednala.

Komise také začala diskutovat o principech, které umožní dřívější odchody do důchodu zaměstnancům v náročných profesích. Komise se shodla na tom, že je nutné definovat, které pozice do kategorie náročných budou spadat. Opatření v důchodovém systému by měla umožnit až 400 tisícům osob pracujících v takových profesích odejít do důchodu bez finanční penalizace o řadu měsíců až několik let dříve.

Komise dále zahájila diskuzi o III. pilíři důchodového systému. Ten není dlouhodobě efektivní a neplní svůj účel, tedy zajistit střadatelům dodatečné příjmy ve stáří. I přes státní podporu spoření ve výši 19 mld. Kč ročně, tvoří státní důchody 96 % příjmů důchodců.

Lidé si na důchod odkládají v průměru jen 2,3 % hrubých mezd. Výše úložek tak v roce 2018 nepatrně převyšovala 700 Kč. Většina lidí také nespoří ve III. pilíři tak dlouho, jak by mohla. Nesporným faktem také je, že pracující v mladším věku spoří ve III. pilíři velmi málo.

Většina navíc spoří ve starých transformovaných fondech, jejichž výnosnost v řadě případů nepřekročí ani inflaci, a kupní síla jejích úspor se tak snižuje. Podle členů komise by měl III. pilíř zůstat i nadále doplňkem ke státem vypláceným důchodům. Potenciál III. pilíře je ale obrovský. Jeho prostřednictvím spoří více jak 4,5 milionu lidí.

Na jednání komise tak byla otevřena diskuze o možnostech, jak efektivitu III. pilíře zvýšit. Ministerstvo proto připraví scénář změn III. důchodového pilíře, který představí na příštím zasedání komise na konci června 2019.