Přestože mnoho žen (a stále častěji i mužů) ví moc dobře, že péče o novorozené dítě je čímkoli jiným než dovolenou, používá se úsloví mateřská dovolená v českých podmínkách hojně, čímž je myšlena doba pobírání peněžité pomoci v mateřství.
 
Dalším často užívaným termínem je pojem rodičovská dovolená. Ta přichází do úvahy po vyčerpání mateřské dovolené a poskytuje se jako pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnankyně (podíl mužů na mateřské dovolené je přece jen výrazně nižší, proto mi snad odpustí, že je v tomto článku vynechám) má však mezi těmito dvěma dovolenými nárok i na čerpání klasické dovolené dle pracovních předpisů, ovšem za určitých podmínek.
 
V prvé řadě bych zdůraznila, že dovolenou na zotavenou pro všechny zaměstnance má nařizovat zaměstnavatel, byť je praxe běžně odlišná a zaměstnanec si dovolenou po předchozím souhlasu zaměstnavatele volí zpravidla sám (pochopitelně až na výjimky celozávodní dovolené).
 
Jedině v případě čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok čerpat dovolenou bez předchozího souhlasu zaměstnavatele. Musí však oznámit, že bude tuto dovolenou čerpat tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené. Přísluší jí pak náhrada mzdy za dovolenou podle průměrného výdělku – ta podléhá všem zákonným odvodům daní a pojistného.
 
Proto je vhodné pamatovat i na to, aby měla zaměstnankyně podepsané prohlášení k dani, na základě něhož si může uplatnit slevu na dani za období, ve kterém bude náhradu za dovolenou dostávat.

Mzdové účtárny někdy na tyto zaměstnankyně zapomínají, když jim předtím téměř půl roku nevyplácely žádnou mzdu a prohlášení k dani jim k podpisu nepřipraví. Tím ztratí zaměstnankyně nárok na měsíční slevu na dani, její čistá mzda tak bude nižší a o vratku zálohy na daň bude moci požádat až po skončení roku (buď v rámci ročního zúčtovaní daně u zaměstnavatele, popř. svého vlastního daňového přiznání).

Mateřská se počítá do odpracované doby pro určení nároku na dovolenou

Čerpání mateřské dovolené se počítá do odpracované doby pro určení nároku na dovolenou, takže čerpání dovolené po skončení této mateřské dovolené bude vyšší, než byl poslední nárok nevyčerpané dovolené, který je uváděn na poslední výplatní pásce.
 
Výpočet závisí na tom, kdy zaměstnankyně na mateřskou dovolenou nastoupí, resp. kdy ji bude končit (buď bude mít nárok na dovolenou za kalendářní rok v krácené výši, nebo na dovolenou za odpracované dny). Situaci zachycují následující příklady.

Příklad 1

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 7. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 12. 1. 2013.
 
Přestože v roce 2012 půl roku fakticky nepracovala, bude jí náležet nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. Za období 1. 1. až 12. 1. 2013 jí nárok na dovolenou nevznikne, pokud bude dále čerpat rodičovskou dovolenou.

Příklad 2

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 9. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 3. 2013.
 
Za rok 2012 má rovněž nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. V roce 2013 bude do skončení její mateřské dovolené celkem 54 pracovních dnů včetně svátků, proto vznikne zaměstnankyni nárok na dovolenou ve výši 2/12 roční výměry, protože splní podmínku odpracování dvou období po 21 pracovních dnech.

Příklad 3

Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 1. 1. 2009. Dne 1. 11. 2012 nastoupí na mateřskou dovolenou v době 6 týdnů před plánovaným porodem a přísluší jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 196 dnů (28 týdnů). Ta jí skončí 15. 5. 2013.
 
Za rok 2012 bude mít nárok, jako v předchozích případech, na dovolenou za celý kalendářní rok. V roce 2013 bude do skončení její mateřské dovolené celkem 97 pracovních dnů včetně svátků, proto vznikne zaměstnankyni nárok na dovolenou počítanou za kalendářní rok. Bude totiž splněna podmínka odpracování minimálně 60 dnů v kalendářním roce, aby se nárok na dovolenou počítal za kalendářní rok, nikoli za odpracované dny.
 
Pokud požádá o čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené a následně nastoupí na rodičovskou dovolenou, nebude tato dovolená za kalendářní rok nikterak krácena proto, že zaměstnankyně neodpracuje celý kalendářní rok (doba rodičovské dovolené se za výkon práce již nepovažuje).

Žádost o dovolenou po skončení mateřské

Po vysvětlení výpočtu nároku na dovolenou se nyní vrátím k tomu, jak ji má zaměstnankyně vyčerpat po skončení mateřské dovolené. V prvé řadě musí o ni sama požádat a zároveň je vhodné, aby se již vyjádřila k tomu, v jaké délce bude čerpat neplacené volno z důvodu péče o dítě (tedy rodičovskou dovolenou). Tím dá zaměstnavateli najevo, že nebude nastupovat zpět do zaměstnání po skončení mateřské dovolené, a zaměstnavatel jí tak musí dovolit čerpat nárok na klasickou dovolenou v celé nevyčerpané a nárokované výši.
 
Vrátím se nyní k výše uváděným příkladům s tím, že ve všech situacích bude mít zaměstnankyně dovolenou vyčerpanou před nástupem na mateřskou dovolenou z roku 2012 podle nároku, než na mateřskou dovolenou nastoupila. Roční výměra dovolené činí 4 týdny, tedy 20 dnů. Požádá rovněž o čerpání dovolené bezprostředně po skončení mateřské dovolené a zároveň oznámí, že bude čerpat rodičovskou dovolenou do věku 3 let dítěte.
 
ad Příklad 1: Zaměstnankyně má nárok na celkem 10 dnů dovolené za období 1. 7. až 31. 12. 2012 (6/12 * 20). Od 13. 1. 2013 bude mít proplacenou náhradu mzdy za dovolenou až do 25. 1. 2013 za 10 pracovních dnů.
 
ad Příklad 2: Zaměstnankyně má nárok na celkem 6,5 dne dovolené za období 1. 9. až 31. 12. 2012 (4/12 * 20), dále má nárok na 3,5 dne dovolené (2/12 * 20). Před koncem pobírání peněžité pomoci v mateřství požádá o čerpání dovolené v plné výši a zároveň o neplacené volno z důvodu péče o dítě do 3 let věku dítěte (rodičovská dovolená). Od 16. 3. 2013 bude mít proplacenou náhradu mzdy za dovolenou až do 29. 3. 2013 za 10 pracovních dnů.
 
ad Příklad 3: Zaměstnankyně má nárok na celkem 3,5 dne dovolené za období 1. 11. až 31. 12. 2012 (2/12 * 20). Za rok 2013 má nárok na dovolenou za kalendářní rok, tedy na 20 dnů. Celkem má nárok na 23,5 dne dovolené, počítané od 16. 5. 2013 do 11. 6. 2013, kdy jí bude příslušet náhrada mzdy za dovolenou.
 
Nepožádá-li zaměstnankyně o čerpání dovolené, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené, nárok jí nezanikne, ale již si nemůže sama zvolit období jejího čerpání (a ve třetím uváděném příkladě by navíc měla roční výměru dovolené za rok 2013 krácenou o 3/12 z důvodu neodpracovaných dnů na rodičovské dovolené).
 
Podle zákoníku práce je povinen zaměstnavatel určit čerpání této dovolené po skončení rodičovské dovolené. Zpravidla se však o čerpání dovolené žádá ihned po skončení mateřské dovolené, i s ohledem na příjem, který zaměstnankyně obdrží ihned po skončení mateřské dovolené.
 
Zaměstnavatel se tak musí připravit na to, jaké finanční výdaje ho čekají v souvislosti s ukončením mateřské dovolené, kdy pobírala zaměstnankyně peněžitou pomoc v mateřství ze státních zdrojů, aniž by mohl očekávat faktický výkon práce.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.