Zaokrouhlení celkové částky daňového dokladu a vliv na rekapitulaci DPH

Jediný zákon, který musíme respektovat, je zákon o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH), který nám říká pouze to, jak zaokrouhlovat samotnou výši daně. Zda a jak zaokrouhlíme celkový doklad, je pouze na nás.
 
Vystavujeme-li běžný daňový doklad, musíme na něm mimo jiné uvést:

• rozsah a předmět plnění

• jednotkové ceny

• základ daně (§ 36 zákona o DPH) – celková částka, kterou jsme za plnění obdrželi, nebo máme obdržet. Základ daně je cena včetně jiných daní (spotřební daň), cla, poplatků, u služeb se do základu daně zahrnuje také materiál přímo související se službou. Dále pak základ daně obsahuje vedlejší výdaje, jako je balné, pojištění nebo přeprava. V případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění (zálohy) je základem daně celková částka přijaté platby mínus vypočtená daň. Odděleně uvádíme základ daně v základní sazbě DPH, ve snížené sazbě a zvlášť plnění osvobozená.

• sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od DPH

• výši daně – daň můžeme nechat v haléřích (dvě desetinná místa zaokrouhlená matematicky), nebo můžeme daň zaokrouhlit na nejbližší měnovou jednotku, což jsou v současné době celé koruny (zaokrouhlujeme také matematicky). Samotné zaokrouhlení se nezahrnuje do základu daně (§ 28 odst. 2 písm. l zákona o DPH).

Zjednodušený daňový doklad (paragon, hotovostní doklad v celkové výši maximálně do 10 000 Kč) vystavujeme na požádání, tento doklad musí obsahovat:

• rozsah a předmět plnění,

• sazbu daně,

• celkovou částku dokladu.

Samotnou daň můžeme vypočíst podle § 37 zákona o DPH dvěma způsoby:
 
1. Daň vypočítáme jako součin základu daně a sazby daně. Vypočtenou daň pak uvedeme v haléřích (zaokrouhlení na dvě desetinná místa matematicky) nebo v celých  korunách (zaokrouhlení také matematicky). Cenu včetně daně (celkem) pak pro účely zákona o DPH dopočítáme jako součet základu daně a daně, kterou jsme vypočetli. Tento způsob výpočtu používáme většinou při vystavování běžných daňových dokladů (faktur), kdy vycházíme ze základu daně (ceny bez DPH).
 
V haléřích:

 
V korunách:

2. Druhý způsob, který používáme hlavně u zjednodušených daňových dokladů (paragonů) a dokladů o přijaté platbě k zaplaceným zálohám, je výpočet z úplaty za zdanitelné plnění, které je včetně daně.

Nejprve si vypočítáme koeficient: (sazba daně) / (sazba daně + 100)
 
Jednodušeji:
Koeficient pro základní sazbu daně: 20/120 = 0,1667
Koeficient pro sníženou sazbu daně: 14/114 = 0,1228
Koeficient zaokrouhlujeme na 4 desetinná místa matematicky.

Daň je pak součin celkové přijaté částky (úplaty) a koeficientu opět buď v haléřích, nebo v celých korunách. Cena bez daně je rozdíl celkové částky za plnění mínus vypočtená daň po případném zaokrouhlení.
 
V haléřích:

 
V korunách:

 
Za výpočet daně na běžném daňovém dokladu (faktuře) odpovídá ten, kdo doklad vystavuje. Přijmeme-li doklad, na kterém výše daně neodpovídá výši daně podle zákona o DPH, můžeme uplatnit pouze částku, která zákonu odpovídá. V případě, že je na dokladu uvedena daň nižší, uplatníme daň uvedenou na dokladu.
 
Za správnost vypočtené daně u zjednodušeného daňového dokladu (paragonu) odpovídá ten, pro kterého se plnění uskutečňuje, tedy kupující. Jak už jsem uvedla výše, paragony nemusí obsahovat výši daně, ale pouze celkovou částku dokladu a sazbu daně. Kupující si tedy daň vypočte sám způsobem dle výpočtu č. 2), a to i v případě, že je výše daně na dokladu uvedena.

Zaokrouhlit, nebo nezaokrouhlit celkovou částku dokladu?

Výše uvedené výpočty se týkaly výpočtu a zaokrouhlování daně a řídili jsme se zákonem o DPH. Další častý problém nastává v případě, kdy se rozhodujeme, zda zaokrouhlovat nebo nezaokrouhlovat celkovou částku dokladu. Rozhodnutí je opět na tom, kdo vystavuje doklady. Řekneme si, že v případě bezhotovostních plateb můžeme doklad nechat nezaokrouhlený, ale co s doklady hotovostními, když už nemáme haléřové mince?

Nabízí se nám několik řešení:
 
a) zaokrouhlení je možné přiřadit k jedné z použitých sazeb na dokladu
 
Zaokrouhlení dokladu je zahrnuto do sazby DPH s největší hodnotou:

 
Rekapitulace DPH v Kč:

  
Zaokrouhlení dokladu je zahrnuto do sazby DPH s nejnižší hodnotou:

 
Rekapitulace DPH v Kč:

b) rozdělit rozdíl vzniklý ze zaokrouhlení celkové částky do jednotlivých základů daně v členění podle sazby daně
 

 
Rekapitulace DPH v Kč:

c) zaokrouhlení vložit do nulové sazby – dle mého názoru je to nejjednodušší a nejpřehlednější řešení, hlavně co se týče hotovostních dokladů.

Pokladnu účtujeme v celých korunách

Zákon o DPH na jedné straně říká, že zaokrouhlení DPH nevstupuje do základu daně. O zaokrouhlení celkového dokladu však neříká vůbec nic. Proto vyvstává otázka, zda toto zaokrouhlení zahrnovat do základu daně, jak uvádějí příklady a) a b), nebo zaokrouhlení celého dokladu zahrnout do nulové sazby DPH – viz příklad c). Na druhé straně zákon říká, že základem daně je vše, co za dané plnění přijmeme mínus samotná daň – potom tedy i zaokrouhlení celkového dokladu.
 
U bezhotovostních plateb bychom celkovou částku zaokrouhlovat nemuseli vůbec, není problém zadat převodní příkaz v haléřích. U dokladů placených v hotovosti však celkovou částku zaokrouhlit musíme. Není reálné přijmout do pokladny například 816,86 Kč.
 
Zákon o účetnictví nám ukládá povinnost vést účetnictví tak, aby bylo reálné a správné. Proto při hotovostních operacích účtujeme částku, kterou jsme doopravdy dostali, resp. kterou jsme opravdu zaplatili. Takže pokladnu účtujeme v celých korunách.
 
To znamená, že i když dostaneme doklad na 816,86 Kč, zaúčtujeme částku 817 Kč, kterou jsme skutečně zaplatili. Nejjednodušší je dát 0,14 haléřů do nulové sazby, případně použít způsob a) nebo b). Pokud se jedná o zjednodušený daňový doklad, můžeme DPH vypočíst koeficientem z celkové částky 817 Kč.