Řada plátců DPH má kromě povinnosti podat samotné přiznání k DPH taky povinnost podat i souhrnné hlášení. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o ty plátce, kteří dodávají zboží nebo poskytují vybrané služby do jiného státu EU. Toto souhrnné hlášení slouží jednotlivým členským státům EU ke kontrole toho, zda poskytnuté plnění bylo v rámci unie zdaněno.
 
Souhrnné hlášení je plátce povinen podat, pokud:

 
Příklad: Dodání zboží – uvádíme do souhrnného hlášení?

• dodání zboží s instalací nebo montáží,

• dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu,

• dodání zboží, které je osvobozeno (např. zdravotní zboží).

• § 9 odst. 2 a následujících – služby poskytnuté osobě nepovinné k dani,

• § 10 – služby vztahující se k nemovitosti,

• § 10a – přeprava osob,

• § 10b – služby v oblasti kultury, umění, sportu, věd, vzdělávání a zábavy,

• § 10c – stravovací služby,

• § 10d – nájem dopravního prostředku,

• § 10e – poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani,

• § 10f – přeprava zboží osobě nepovinné k dani,

• § 10g – služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité věci a práce na movité věci osobě nepovinné k dani,

• § 10h – služby zahraniční osobě nepovinné k dani,

• § 10i – telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani,

• § 10k – služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi.

Příklad: Poskytnutí služby – uvádíme do souhrnného hlášení?

 
Pro úplnost je třeba uvést, že nejen plátce daně, ale i identifikovaná osoba (více viz článek Identifikovaná osoba podle zákona o DPH) je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1. ZDPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.

Jak a kdy souhrnné hlášení podáváme?

Souhrnné hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy, která není podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo není odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.
 
Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně, zaokrouhlené na celé koruny nahoru. Souhrnné hlášení za sdružení podává určený účastník sdružení, který podává daňové přiznání za sdružení.
 
Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pokud plátce poskytuje pouze služby, podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Je-li tedy plátcem čtvrtletním a poskytuje-li osobě registrované v jiném členském státě pouze služby, pak i souhrnné hlášení podává čtvrtletně.
 
Pokud tento plátce podává souhrnné hlášení čtvrtletně a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční jiné plnění než poskytnutí služby (např. dodání zboží), vzniká mu povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění jiného plnění než poskytnutí služby, podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění jiného plnění než poskytnutí služby.
 
Tento plátce dále podává souhrnné hlášení měsíčně, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil jiné plnění než poskytnutí služby.

Co do souhrnného hlášení vyplňujeme

Souhrnné hlášení se skládá ze tří oddílů:

• oddíl A. – pro identifikaci plátce, období, za které hlášení podáváme,

• oddíl B. – pro vyplnění vlastních hodnot,

• oddíl C. – pro identifikaci a podpis oprávněné osoby.

V oddíle B. vyplňujeme:

• kód země – tj. dvouznakový kód země pořizovatele zboží (nebo služby), tento kód je vždy dvouznakový

Tab.: Kódy zemí EU

Od 1. 7. 2013 je členem EU i Chorvatsko, na něž se jako na nového člena EU v přiznání k DPH i v souhrnném hlášení občas ještě zapomíná (členů EU je tedy včetně ČR již 27).
 

• DIČ (VAT number) pořizovatele zboží (služeb) – uvádíme již bez kódu země, bez mezer, čárek a teček

• kód plnění

• počet plnění

• celková hodnota plnění v Kč

Co dělat, když zjistíme chybu

Pokud plátce (nebo identifikovaná osoba), který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení (opět pouze elektronicky).
 
Následným souhrnným hlášením se opravují údaje, které plátce uvedl v předchozích podáních (souhrnném hlášení nebo i v následném souhrnném hlášení v případě další opravy) vztahujících se k danému období.
 
Opravou se pak rozumí:

1. vložení nového řádku (pokud původně chyběl),
2. storno řádku (v případě, že uveden být neměl) – proškrtnutí křížkem ve sloupci „storno řádek“ (do tohoto stornovaného řádku se vyplní všechny údaje vyplněné v původním řádku),
3. oprava údajů řádku z předchozích podání – stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku.

Formální správnost vytvořeného souhrnného hlášení si můžeme ověřit na webové adrese Daňového portálu. Na této adrese můžeme rovněž samotné souhrnné hlášení vytvořit i „ručně“ např. bez účetního nebo jiného programu.