Skutečnost, že se podnikatel stane povinně plátcem DPH při překročení limitu 1 mil. Kč za 12 bezprostředně po sobě jdoucích kalendářních měsíců (nikoli kalendářního roku leden až prosinec), je v široké veřejnosti dobře známa. Existují však situace, které zakládají povinnou registraci i na základě jiných skutečností, o kterých se nedá říci, že jsou ojedinělé.
V souvislosti s překročením limitu, kdy se osoba stane plátcem DPH ze zákona, bych chtěla ještě upozornit na to, že
od roku 2013 se stane plátcem DPH od druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila obrat. Do konce roku 2012 tomu tak bylo až od měsíce třetího.
Jaké jsou tedy ony
jiné skutečnosti, které zakládají povinnou registraci k DPH? Jedná se o:
-
účast ve sdružení, kdy se byť jedna jiná osoba stane plátcem (plátcem DPH se stane ode dne, kdy se první osoba stala plátcem DPH),
-
uzavření smlouvy o sdružení s osobou, která již plátcem DPH je (ode dne uzavření této smlouvy),
-
nabytí majetku pro podnikání na základě rozhodnutí o privatizaci (souvisí s převodem majetku státu na jiné osoby, plátcem se stane ode dne nabytí majetku),
-
nabytí majetku na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku (ode dne nabytí majetku),
-
při přeměně obchodní společnosti nebo družstva, pokud zanikající nebo rozdělované společnosti byly plátci (nová společnost se stane plátcem ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku),
-
uskutečnění zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku osobou, která nemá sídlo v tuzemsku (ode dne uskutečnění zdanitelného plnění; plátcem se však nestane, pokud uskutečňuje plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována – nejčastěji služby plátcům DPH v ČR od osoby se sídlem mimo ČR),
-
dodání zboží do jiného členského státu osobou, která nemá sídlo v tuzemsku, ale toto zboží je odesláno z tuzemska touto osobou, kupujícím či zmocněnou třetí osobou, a to v případě, kdy je pořízení takového zboží v jiném členském státě předmětem daně (např. německá firma odesílá zboží z ČR do Německa pro německého plátce DPH, plátcem DPH v ČR se stane ode dne dodání tohoto zboží),
-
pokračování v podnikání po zemřelém plátci (ode dne následujícího po dni úmrtí), a po skončení dědického řízení, kdy je dědicovi vydán majetek a on pokračuje v podnikání (ode dne následujícího po dni vydání tohoto majetku).
Pro všechny tyto vyjmenované situace je plátce
povinen podat přihlášku do 15 dnů ode dne, ve které se stal plátcem. Je zřejmé, že velké podnikatelské subjekty jsou schopny ohlídat veškeré okruhy, kdy by se mohly stát plátci DPH, neboť většinou mají ve svém týmu daňové poradce nebo s nimi spolupracují externě.
Ale drobní podnikatelé mohou snadno přehlédnout, že se stali plátci DPH např. díky účasti ve sdružení (myšleno je sdružení bez právní subjektivity, které je využíváno při společném podnikání).
Novelou byla do zákona o DPH od roku 2013
začleněna informační povinnost účastníka sdružení informovat ostatní do 15 dnů ode dne, kdy se stal plátcem. Pokud tak učiní až v tomto nejzazším termínu, pak je velmi problematické stihnout lhůtu i u ostatních, aby také podali svou přihlášku k registraci, protože se stanou plátci ve stejný den jako první jejich kolega.
U sdružení je navíc ještě komplikující skutečnost výpočtu obratu pro povinnou registraci – do obratu jedné osoby se počítá obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení a obrat dosahovaný společně všemi účastníky v rámci sdružení. Pokud se tedy účastníci sdružení, kde ještě nikdo není plátcem DPH, spolehnou na předávání podkladů z účetnictví sdružení jen jedenkrát ročně pro přiznání k dani z příjmů, může se jim stát, že se o svém plátcovství dozvědí hodně pozdě.
Od roku 2013 platí, že se stávají
plátci zpětně se všemi důsledky dodanění uskutečněných plnění, pokut za opožděná přiznání a úroků z prodlení za pozdní úhrady. Do konce roku 2012 platilo, že se tato povinná osoba zpětně plátcem nestala, ale měla povinnost doplatit náhradu za DPH z obratu za období, kdy již plátcem DPH být měla.
Dobrovolná registrace k DPH
Dobrovolná registrace k DPH přichází do úvahy, pokud nejsou splněny podmínky pro povinnou registraci a daná osoba je tzv.
osobou povinnou k dani (tj. uskutečňuje ekonomickou činnost vymezenou v zákoně o DPH) a chce být plátce DPH.
Např. nově vzniklá společnost s ručením omezeným může podat přihlášku k dobrovolné registraci
ihned poté, co bude zapsána do obchodního rejstříku. Musí se však připravit na to, že finanční úřady již neprovádějí dobrovolné registrace na počkání současně s registrací této právnické osoby k dani z příjmů. Mnohdy vyžadují doplňující údaje – především jsou jimi doložení nájemní smlouvy na sídlo společnosti či provozovnu, smlouvu o bankovním účtu (pokud již nebyly předkládány při prvotní registraci), podrobnější rozpis činností, uvedení klíčových zákazníků a dodavatelů, předložení již vystavených faktur apod.
V zákoně nikde
není stanoveno, co vše může finanční úřad požadovat – je tedy na každé osobě, aby prokázala hodnověrně, že uskutečňuje nebo bude uskutečňovat zdanitelná plnění.
Plátcem DPH se pak osoba stane
ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí o registraci (do roku 2012 platilo, že se stala plátcem ode dne stanoveného v registraci, což většinou bylo ještě dalších 10 dnů navíc z důvodu zaručení převzetí písemnosti alespoň fikcí).
Tato určitá komplikace, že prakticky není možné v jediný den získat dobrovolnou registraci k DPH, je určitým způsobem vykompenzována další novinkou v zákoně o DPH platnou od roku 2013. DPH lze totiž
nárokovat zpětně z přijatých dokladů, které mají datum uskutečnění zdanitelného plnění ve zdaňovacím období, kdy se příjemce tohoto plnění stal plátcem.
Do konce roku 2012 se musela striktně držet hranice dne zdanitelného plnění (s výjimkou možnosti uplatnit DPH z obchodního majetku a zboží, pořízeného rok zpětně před registrací k DPH – toto zůstává v platnosti i nadále).
Pokud tedy bude den zápisu nové společnosti do obchodního rejstříku (či zahájení podnikání fyzické osoby) a den následující po dni oznámení rozhodnutí o registraci k DPH ve
stejném měsíci, má tento nový plátce DPH
nárok na odpočet DPH ze všech dokladů tohoto měsíce (pochopitelně za předpokladu, že je použije pro uskutečnění zdanitelných plnění, popř. plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně).
Uvádím zde termín stejný měsíc, byť zdaňovacím obdobím může být i kalendářní čtvrtletí. Ovšem od roku 2013 se
všichni noví plátci povinně stávají měsíčními plátci, i když by jejich obrat byl minimální.
Čísla bankovních účtů pro ekonomickou činnost
V souvislosti s registrací DPH, ať povinnou či dobrovolnou, bych ještě ráda zmínila, že v přihlášce k registraci k DPH musí osoba povinná k dani
uvést čísla všech svých bankovních účtů, pokud jsou používána pro ekonomickou činnost, a zároveň je oprávněna určit, která z těchto čísel mají být
zveřejněna.
Toto souvisí s novým ustanovením o
ručení za daň, pokud bude faktura včetně DPH uhrazena odběratelem na účet plátce DPH, který tento bankovní účet nemá zveřejněný.
Nově registrovaní plátci údaje o bankovních účtech musí uvádět přímo do přihlášky, u stávajících plátců DPH je stanoveno přechodné období, kdy mají údaje o zveřejňovaných bankovních účtech rovněž oznámit na finanční úřad. A pokud tak neučiní
do 28. 2. 2013, budou od 1. 4. 2013 zveřejněny veškeré účty, které byly u této osoby registrovány na finančním úřadě.
Již registrovaní plátci DPH by tedy v těchto dnech také měli věnovat pozornost své registraci, resp. oznámit změny, které u nich za dobu, kdy jsou plátci DPH, vznikly.
Jen upozorňuji, že tyto
změny a doplnění registrace je nutné
od roku 2013 učinit výhradně na
tiskopise k tomu určeném, nikoli na volném listu papíru či hlavičkovém dopise.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.