DPH

Reklamní a propagační předměty z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty
- 11. 11. 2010
Reklamní a propagační předměty jsou v zákoně o daních z příjmů a v zákonu o DPH pro rok 2010 vymezeny odlišným způsobem.
Pozor na nové důvody registrace k DPH
- 27. 09. 2010
Od ledna 2010 došlo k řadě významných změn systému DPH. Většina podnikatelů jistě již zaregistrovala zejména nová pravidla určení místa plnění při poskytnutí služby, obnovení povinné ceny obvyklé u úplat mezi spojenými osobami a plnou elektronizaci souhrnných hlášení.
Změny souhrnného hlášení DPH od roku 2010
- 11. 06. 2010
Mírné zjednodušení režimu přiznávání DPH u přeshraničních služeb od roku 2010 paradoxně přišlo ruku v ruce s nemilou administrativní komplikací. Takže čeští plátci dodávající zboží nebo poskytující služby „podnikatelům“ do jiného státu Evropské unie („EU“) musejí kromě daňového přiznání k DPH podávat také další tiskopis – souhrnné hlášení.
Účtování záloh zdaněných daní z přidané hodnoty
- 17. 03. 2010
Povinnost přiznávat DPH z přijatých záloh na zdanitelné plnění mají plátci vedoucí účetnictví sice už téměř šest let, řada účetních má však stále trochu potíže s jejich účtováním. Tento článek představuje dvě metody účtování zdaněných záloh – nejjednodušší a nejvhodnější.
Dubnová novela DPH
- 27. 04. 2009
Přesně na apríla (1. 4. 2009) byl vyhlášen i nabyl účinnosti zákon č. 87/2009 Sb., kterým se mění zákon o DPH a některé další zákony. Byla by to pouze podprůměrně zajímavá novela zákona o DPH vynucená příslušnou směrnicí EU, pokud by nebyla poslanci využita k pozměňovacím návrhům.
Změny v DPH u finančního leasingu
- 21. 12. 2008
Dnem 1. 1. 2009 nabude účinnosti doposud nejrozsáhlejší novela zákona o DPH, kterou přinesl zákon č. 302/2008 Sb. („Novela“). Pro ilustraci dopadu Novely si stačí uvést dvě čísla: zákon o DPH má „jen“ 113 paragrafů a Novela má plných 313 změnových bodů a 6 přechodných ustanovení.

Rychlé zprávy

Míra inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta
03. 09. 2026 |
Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila a meziročně dosáhla 3,3 procenta. V červenci přitom činila 2,9 procenta. Za růstem stojí především výrazné zdražení energií, jejichž ceny v srpnu meziročně vzrostly o 14,3 procenta. Naopak jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a potravin a lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky, mírně zpomalila na 2,4 procenta. Nová data mohou komplikovat situaci Evropské centrální bance, která se snaží držet inflaci pod kontrolou a postupně směřovat k dvouprocentnímu cíli. Výrazný růst cen energií představuje riziko, že se vyšší inflace promítne i do dalších částí ekonomiky. Pro další rozhodování centrální banky tak bude důležité, zda jde pouze o dočasné zdražení energií, nebo se cenové tlaky začnou znovu šířit do celé ekonomiky.