Ve druhém díle se zaměříme na vstupy s nárokem na odpočet v částečné výši, kde se uplatňuje odpočet v poměrné výši. Jedná se o plnění, která jsou zčásti použita mimo ekonomickou činnost – například pro soukromou potřebu plátce.
V minulé části jsme si vysvětlili podmínky nároku na odpočet DPH u přijatých plnění, provedli jsme rozdělení vstupů a probrali:
- vstupy s nárokem na odpočet daně v plné výši,
- vstupy bez nároku na odpočet daně.
V dnešním navazujícím článku se podíváme na vstupy s nárokem na odpočet v částečné výši, kde se uplatňuje odpočet v poměrné výši dle § 75 zákona o DPH (dále jen „ZDPH“). Jedná se o plnění, která jsou zčásti použita mimo ekonomickou činnost – například pro soukromou potřebu plátce.
Odpočet v poměrné výši
Jak již bylo uvedeno, podmínky uplatnění a způsob výpočtu odpočtu daně nalezneme v § 75 ZDPH. V zásadě lze postupovat dvěma způsoby:
- Přijaté plnění je použito zčásti pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.
- Nejedná se o pořízení dlouhodobého majetku. U ostatních plnění, která souvisí s dlouhodobým majetkem, jako například poskytování služeb souvisejících s nemovitostí, je možné podle § 75 odst. 2 postupovat.
2. Krátí se nárok na odpočet daně na vstupu, a to podle pravidel uvedených v:
- § 75 odst. 3 ZDPH – v tomto ustanovení se uvádí, že „příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro účely svých uskutečněných plnění (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.“
- § 75 odst. 4 ZDPH – zde je uvedeno, že plátce stanoví poměrný koeficient kvalifikovaným odhadem, jestliže nelze v okamžiku uplatnění odpočtu výši koeficientu stanovit. Po skončení kalendářního roku se stanoví skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro účely uskutečněných plnění v daném roce. Pokud se „skutečný“ poměrový koeficient odchyluje od koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu se opraví. Oprava se provede v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období (měsíc nebo čtvrtletí) kalendářního roku.
- § 75 odst. 6 ZDPH – pokud v rámci postupu podle předchozího odstavce vyjde na konci kalendářního roku vyšší nárok na odpočet, pak plátce má právo vyšší odpočet uplatnit. Pokud vyjde snížení nároku na odpočet, pak plátce má povinnost odpočet snížit.
Příklad
Pořízení létajícího dronu v pořizovací ceně do 80 000 Kč a jeho použití pouze zčásti pro ekonomickou činnost plátce. Podle definice v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH se nejedná o dlouhodobý majetek, proto je možné použít oba způsoby krácení odpočtu dle § 75 ZDPH.
Plátce, zemědělský podnikatel, pořídí dron za účelem zvýšení efektivity setí plodin. Pořizovací cena dronu je 40 000 Kč bez DPH. Sazba daně činí 21 %, DPH je 8 400 Kč. Částka celkem včetně DPH je 48 400 Kč. Dron bude také využívat pro osobní spotřebu plátcův syn.
Řešení:
Jelikož dron nebude plně využíván v souvislosti s ekonomickou činností, nemá plátce plný nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 ZDPH. Nárok na odpočet je možné uplatnit pouze v poměrné výši, odpovídající rozsahu použití pro své ekonomické činnosti.
První možností je postupovat podle § 75 odst. 2 ZDPH. To znamená uplatnit nejprve celý nárok na odpočet a následně každé zdaňovací období (u měsíčního plátce každý měsíc) odvádět daň na výstupu za použití pro osobní spotřebu. Postupuje se podle § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH.
Zaúčtování:
| č. | Popis operace | Částka Kč | MD | D |
| Přijatá faktura (daňový doklad) | ||||
| 1. | Daňový náklad a základ daně (ř. 40 DAP) | 40 000 | 501.1 | 321 |
| 2. | Nárok na odpočet daně (ř. 40 DAP) | 8 400 | 343 | 321 |
| 3. | Úhrada závazku | 48 400 | 321 | 221 |
| Měsíční zdanění při použití majetku mimo ekonomickou činnost | ||||
| 4. | Použití mimo ekonomickou činnost – výnosy | 600* | 378 | 601 |
| 5. | Předpis odvodu DPH | 126 | 378 | 343 |
* Částka je například určena sazbou za letovou hodinu dronu ve výši 300 Kč bez DPH. V daném měsíci byl dron použit 2 hodiny k soukromým účelům.
Druhou možností je postupovat podle § 75 odst. 3 a 4, a uplatnit tedy pouze část odpočtu DPH. Poměrný koeficient odpočtu se stanoví buď podle předem známých kritérií používání dronu (ekonomická činnost × osobní spotřeba), nebo se odhadne. V případě kvalifikovaného odhadu se na konci kalendářního roku stanoví skutečný podíl použití pro ekonomickou činnost a soukromou spotřebu. Podle výsledku se pak případně provede úprava odpočtu daně na vstupu.
Plátce určil kvalifikovaným odhadem, že dron bude používán z 80 % pro ekonomickou činnost a z 20 % pro osobní spotřebu. Při pořízení dronu se pak bude postupovat následovně.
Zaúčtování:
| č. | Popis operace | Částka Kč | MD | D |
| 1. | Daňový náklad a základ daně (ř. 40 DAP) | 32 000 | 501.1 | 321 |
| 2. | Nedaňový náklad | 8 000 | 501.9 | 321 |
| 3. | Nárok na odpočet v poměrné výši (ř. 40 DAP) | 6 720 | 343 | 321 |
| 4. | Neuplatněný nárok na odpočet daně | 1 680 | 501.1 | 321 |
Plátce v průběhu roku vedl evidenci letových hodin dronu. Pokud například skutečný poměrový koeficient vyšel podle evidence v rozmezí 70 % až 90 % použití pro ekonomickou činnost, pak není nutné úpravu odpočtu provádět, neboť plátce je v toleranci 10 procentních bodů.
Pokud se skutečný poměrový koeficient pohybuje nad hranicí 90 %, pak má plátce právo provést úpravu odpočtu a uplatnit si vyšší odpočet. Jestliže by skutečný koeficient byl například 92 %, plátce si může uplatnit navíc částku ve výši 12 % z 8 400 Kč, což je 1 008 Kč.
Jestliže by ale skutečný koeficient vyšel méně než 70 %, pak má plátce povinnost vrátit část uplatněného odpočtu. Pokud by například byl koeficient 65 %, pak plátce musí odvést část uplatněného odpočtu ve výši 15 % z 8 400 Kč, tj. 1 260 Kč.
Z výše uvedených ustanovení ZDPH vidíme, že nejsou definovaná pravidla pro stanovení poměrného koeficientu. Z praktického hlediska to ani není možné. Jak tedy postupovat, aby se plátci nedostávali do sporů se správci daně?
K tomu bych si dovolil závěrem ocitovat část důvodové zprávy, která se této problematiky dotýká: „Jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie, zvolená metoda výpočtu poměrného koeficientu by měla být objektivní, tj. měla by objektivně odrážet podíl daně na vstupu, který skutečně připadá na tato různá použití, a měla by zajistit dodržení principu neutrality.
Důkazní břemeno ohledně objektivity a neutrality zvolené metody je plátce povinen unést v rámci obecné důkazní povinnosti – viz blíže § 75 odst. 3. Zákon o dani z přidané hodnoty ani nadále nepředepisuje žádnou specifickou metodu pro stanovení výše poměrného koeficientu, protože v praxi existují různé varianty situací, kterých se nárok na odpočet daně v poměrné výši týká. Volba této metody je na rozhodnutí plátce. Z tohoto důvodu právní úprava (do účinnosti výše schváleného poslaneckého návrhu) neobsahovala a opětovně znovu neobsahuje speciální přístup stanovení poměru pro konkrétní plátce či činnosti.
Stanovení podílu použití pro uskutečněná plnění může být založeno na zvláštní evidenci o využití daného majetku, jako například knize jízd (podle poměru počtu kilometrů ujetých pro služební účely k celkové výši ujetých kilometrů za určité období). V případě budov je možné se řídit podílem podlahové plochy využívané k jednotlivým činnostem. Při stanovení podílu použití lze rovněž používat kritérium podílu uskutečněných činností.“
V dalším pokračování se budeme věnovat odpočtu daně ve zkrácené výši.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností BS daně s.r.o.
Související články:
Odpočet DPH a korekční mechanismy – 1. část
Odpočet DPH a korekční mechanismy – 3. část
Odpočet DPH a korekční mechanismy – 4. část
Odpočet DPH a korekční mechanismy – 5. část
Sledujte nás
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.