Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Následné a opravné kontrolní hlášení

Opravné kontrolní hlášení podáváte, nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení, a ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení. Následné kontrolní hlášení podáváte v případě opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení.

Podal jsem řádné kontrolní hlášení za měsíc únor 2016 dne 20. března 2016 a 22. března 2016 jsem zjistil, že jsem zapomněl dát do tohoto řádného kontrolního hlášení několik vydaných faktur. Přiznání k DPH za únor 2016 jsem podával 23. března 2016 a v tomto přiznání byly tyto vydané faktury zahrnuty. Jak mám opravit již podané kontrolní hlášení za únor 2016?
 
Je nutné postupovat tak, že podáte opravné kontrolní hlášení do 25. dne příslušného měsíce (v tomto případě tedy do 25. března 2016), kde uvedete všechny údaje z řádného kontrolního hlášení, které jste podal 20. března 2016, a dále zahrnete i opomenuté faktury.
 


Dne 25. února 2016 jsem podala řádné kontrolní hlášení, ale 3. března 2016 jsem zjistila, že jsem v řádném kontrolním hlášení špatně uvedla číslo jedné faktury, DIČ odběratele a základ daně. Co s tím mám dělat?
 
Je nutné postupovat tak, že podáte následné kontrolní hlášení, a to do 5 pracovních dní od zjištění. V tomto následném kontrolním hlášení uvedete všechny údaje z řádného kontrolního hlášení a promítnete opravy (tj. opravíte chybně zadané údaje na správné).

 
Související články:
Zálohy a vyúčtování záloh v kontrolním hlášení
Platební a splátkový kalendář v kontrolním hlášení
Opravy výše daně v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 1. část
Kontrolní hlášení v otázkách a odpovědích – 2. část

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Nelegální zaměstnávání

    |

    Finanční správa ČR upozorňuje na výrazný nárůst případů, kdy je skutečný pracovněprávní vztah maskován jinou formou spolupráce. Typicky jde o situace, kdy zaměstnanci pracují v režimu závislé činnosti, ale formálně jsou vedeni jako dodavatelé na smlouvu o dílo nebo jsou „poskytováni“ agenturami, které je fakticky neřídí. Cílem je často snížení nákladů na práci a vyhnutí se odvodům, což vede k nerovným podmínkám na trhu i ke zhoršení pracovních podmínek. Časté jsou i pokusy převádět část mzdy do náhrad, které se běžně nedaní — například do fiktivních cestovních náhrad nebo kompenzací za oděv či nářadí. Tyto postupy bývají neoprávněné nebo nadhodnocené. Finanční správa proto posiluje kontroly a apeluje na firmy, aby pečlivě prověřovaly své dodavatele a vyhýbaly se umělým „optimalizačním“ schématům.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty