Podnikatelé, kteří se chtěli ihned po zahájení svého podnikání stát plátci DPH na dobrovolné bázi, mi jistě potvrdí, že projít úspěšně a hlavně rychle tímto procesem není v současné době úplně jednoduché.
 
Zdálo by se, že když chce někdo dobrovolně platit daně, neměl by mu stát jakkoli bránit. Zkušenosti s podvody právě v oblasti DPH však donutily státní správu důsledně kontrolovat i samotnou registraci k DPH. Tento článek by měl čtenářům napovědět, jak se na tento proces náležitě připravit.
 
Obecné podmínky pro registraci uvádí daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), který stanoví, že přihlášku k registraci je nutné podat jen na příslušném tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu, který má shodné údaje. Ovšem pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, nebo má ze zákona uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen přihlášku podat jen elektronicky.
 
Zde narážíme na první problém u nově vzniklých obchodních korporací, protože mezi zápisem do obchodního rejstříku a zpřístupněním datové schránky je určitá prodleva. V mezidobí by bylo možné přihlášku podat v papírové formě, ale dovolím si tvrdit, že ve většině případů nebude proces dobrovolné registrace dokončen.
 
Proto velmi doporučuji vyčkat na zaslání přístupových údajů do datové schránky, připravit si všechny podklady a poté podat přihlášku k registraci k DPH elektronicky. Jen upozorňuji, že tato přihláška je samostatným tiskopisem – pokud tedy firma vznikla nově, je důležité také podat obecnou registraci, a to minimálně k dani z příjmů právnických osob (resp. u fyzických osob s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů podat registrační formulář minimálně k dani z příjmů fyzických osob).

Údaje nezbytné pro správu daní

Daňový řád stanoví, že v tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní. Registrační formulář „Přihláška k registraci k DPH“, popř. jeho elektronická verze, obsahuje kromě identifikačních údajů registrujícího se plátce požadavek na důvod registrace, kam se v případě dobrovolné registrace k DPH uvádí § 6f.
 
Poté je nutné vyplnit také důvod dobrovolné registrace plátce – v případě nově vzniklých podnikatelů mne nic jiného než sousloví „zahájení podnikání“ nenapadá. A právě tento bod je v současné době problematickým v souvislosti s rychlostí ukončení procesu dobrovolné registrace k DPH (zdůvodňovaný povinností správce daně v rámci své vyhledávací činnosti ověřovat úplnost evidence či registrace daňových subjektů).
 
Zabývat se tím, jestli je povinnost uvést důvod dobrovolné registrace údajem nezbytným pro správu daní, má možná teoretické opodstatnění. Ale ze své praxe vím, že pro klienty je důležitá praktická část, tedy aby se stali plátci DPH co nejdříve, když se k tomu dobrovolně rozhodnou, a zatím pro ně neplatí zákonná povinnost stát se plátcem DPH.
 
Pravděpodobnost, že po podání přihlášky k registraci z důvodu dobrovolnosti přijde výzva správce daně k doplnění a doložení celé řady dotazů, je vysoká. Ve většině případů se jedná o zjištění, jaký předmět podnikání a jakým způsobem bude vykonáván – tedy jakýsi zkrácený podnikatelský záměr, který by měl mít každý podnikatel minimálně rozmyšlen v hlavě, aby mohl v konkurenčním prostředí uspět. Tím se odlišuje od společností, které se snaží nezákonně vylákat vratky DPH a které tedy budou mít problém s dobrovolnou registrací stále.
 
U nově vzniklých firem nemá správce daně k dispozici žádné údaje o druhu podnikání ani o jejich „daňové morálce“, proto žádost o registraci doplňuje požadavkem na další údaje. Pokud se týkají opravdu podnikání, není důvod se vyhýbat odpovědím.
 
Nejčastěji se dotazy týkají těchto oblastí:

• konkrétní předmět podnikání (tedy stručný popis, co bude předmětem zdanitelného plnění),
• místo, kde se bude činnost provádět (= skutečné sídlo pro účely DPH, které může být odlišné od sídla firmy zapsaného v obchodním rejstříku),
• počet a umístění provozoven,
• zajištění poskytování služeb zaměstnanci či subdodavatelsky,
• přehled již známých odběratelů či dodavatelů, resp. okruh klientů, kterým budou zdanitelná plnění prováděna,
• majetek zapojený do podnikání (IT vybavení, nábytek, automobil, výrobní stroje apod.).

Pro většinu podnikatelů není problém toto prokázat již při samotném zahájení podnikání, tedy ke své odpovědi doložit např. nájemní smlouvy na provozovnu, pracovní smlouvy, první objednávky od klientů či rovnou první fakturace apod.
 
Další údaje by již správce daně neměl požadovat, resp. měl by odůvodnit, proč je požaduje a proč nepovažuje dosud předložené důkazy za dostatečné. Neexistuje však žádný přesný seznam požadavků, proto je proces dobrovolné registrace jedinečný pro každou firmu.
 
Setkala jsem se již s nároky správců daně, které neměly vůbec opodstatnění pro dobrovolnou registraci k DPH a po vzájemné komunikaci byly nakonec ze strany správce daně staženy – mimo jiné i proto, že jsme spolu s registračním formulářem sepsali stručný popis podnikání, resp. reagovali na jeho výzvu a doložili první smlouvy.
 
Ovšem pokud není schopen klient dopředu smysluplně sestavit výše popsané body, nemůže očekávat, že registrace proběhne hladce a rychle.

Čísla bankovních účtů pro ekonomickou činnost

Registrační tiskopis také vyžaduje uvést předpokládanou částku ročního obratu, což opět vychází z podnikatelského záměru a neměl by být problém uvést očekávanou hodnotu.
 
Dále zákon vyžaduje uvést čísla bankovních účtů, která jsou používána pro ekonomickou činnost – tuto povinnost ukládá přímo zákon o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.) v § 96. Zde také uvádí, že daňový poplatník je oprávněn určit, které účty zveřejní v registru plátců DPH. Pokud nebude bankovní účet takto zveřejněn, mohou vzniknout problémy s proplácením faktur, neboť řada klientů ověřování v registru plátců DPH používá ve snaze předejít možným komplikacím z důvodu platby na nezveřejněný účet, což by mohlo vést až k ručení za tuto daň.
 
Pokud na bankovní účet nebudou přicházet platby, které podléhají odvodu DPH, je možné je ponechat bez zveřejnění. Nicméně povinnost je uvést v registračních údajích zůstává i nadále, protože nesporně slouží pro podnikatelskou činnost subjektu.
 
K přihlášce k registraci k DPH doporučuji ihned zaslat kopii smlouvy o bankovním účtu či potvrzení banky o tom, kdo je vlastníkem bankovního účtu – tedy pokud již nebyl účet uveden při prvotní registraci firmy u finančního úřadu k jiným daním. V tomto případě již správa daní o bankovním účtu ví, ale není jí známo, který účet si firma přeje zveřejnit, proto musíte čísla účtu do registračního formuláře k DPH vyplnit znovu a určit jejich zveřejnění.
 
Je třeba věnovat též pozornost řádku 11a v registračním formuláři, kde se uvádí bankovní účet, kam má správce daně vrátit případný přeplatek na DPH (toto se pochopitelně týká všech poplatníků, nejen těch s dobrovolnou registrací).

Rozhodnutí o registraci k DPH

K podané žádosti o registraci se správce daně vyjádří do 30 dnů, zpravidla zasláním výzvy k doložení dalších důkazů, o nichž jsme si psali výše, pokud nebyly předány spolu se žádostí.
 
V případě, že správci daně doložené důkazní prostředky postačovaly, vydá rozhodnutí o registraci k DPH. Plátcem DPH se stává daňový subjekt dnem následujícím po doručení oznámení o registraci.
 
Za velmi důležitou považuji vzájemnou komunikaci, prokázání oprávněných nároků správci daně a reakci na neoprávněné nároky ze strany správce daně se zdůvodněním, proč je daňový subjekt přesvědčen, že jsou neoprávněné v procesu dobrovolné registrace k DPH. V této fázi mnohdy dojde ke stažení nároků ze strany správce daně, protože není schopen rozumně zdůvodnit, proč toto ještě požaduje zrovna u dobrovolné registrace k DPH. Jedině tak je možné „boj“ o rychlost registrace k DPH vyhrát.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.