Jak na kontrolní hlášení k DPH – povinnosti a termíny v roce 2026

Kontrolní hlášení k DPH patří již řadu let mezi standardní povinnosti plátců daně. Přesto jde stále o oblast, ve které se poměrně často vyskytují chyby a správci daně zasílají „Výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů“.

Kontrolní hlášení je nástrojem správce daně, pomocí kterého porovnává údaje mezi dodavateli a odběrateli a vyhodnocuje možné nesoulady. V zásadě hlídá, aby uplatněný odpočet daně na vstupu u odběratele nepředcházel odvodu daně na výstupu u dodavatele. I drobná chyba v DIČ, čísle dokladu nebo datu uskutečnění zdanitelného plnění tak může vést k výzvě správce daně a v krajním případě i k pokutě.

Právní rámec kontrolního hlášení

Kontrolní hlášení upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH), zejména v § 101c až § 101k. Jde o zvláštní daňové tvrzení, které se podává vedle daňového přiznání k DPH. Nenahrazuje tedy ani přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení.

Povinnost podat kontrolní hlášení vzniká plátci tehdy, pokud ve sledovaném období uskutečnil nebo přijal plnění, která zákon pro účely kontrolního hlášení sleduje. Jedná se o tuzemská zdanitelná plnění, přijaté úplaty před uskutečněním plnění, přijatá zdanitelná plnění nebo další situace, se kterými zákon spojuje povinnost přiznat daň nebo nárok na odpočet.

Zjednodušeně řečeno: samotný status plátce DPH ještě automaticky neznamená, že musí být za každé období podáno kontrolní hlášení s obsahem. Rozhodující je, zda v daném období nastaly relevantní transakce, které se do kontrolního hlášení uvádějí – podrobně viz § 101c ZDPH.

Kdo kontrolní hlášení podává

Kontrolní hlášení podávají plátci DPH registrovaní v tuzemsku. Z pohledu periodicity je důležité rozlišovat mezi právnickými a fyzickými osobami.

Právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně, a to bez ohledu na to, zda jsou pro účely DPH měsíčními nebo čtvrtletními plátci.

U fyzických osob se periodicita odvíjí od jejich zdaňovacího období pro DPH. Pokud je fyzická osoba měsíčním plátcem, podává kontrolní hlášení každý měsíc. Pokud je čtvrtletním plátcem, podává kontrolní hlášení jednou za čtvrtletí.

Právě tento rozdíl bývá v praxi častým zdrojem omylů. Řada menších podnikatelů má za to, že kontrolní hlášení je vždy měsíční povinností. To ale platí bez výjimky pouze pro právnické osoby – viz § 101e ZDPH.

Co se v kontrolním hlášení vykazuje

Do kontrolního hlášení se uvádějí údaje z vystavených a přijatých daňových dokladů, případně i další údaje vyžadované zákonem a strukturou formuláře. Finanční správa z těchto dat následně porovnává, zda údaje vykázané jedním plátcem odpovídají údajům vykázaným jeho obchodním partnerem.

Z hlediska účetní praxe je klíčové, aby byla správně evidována zejména tato data:

• DIČ obchodního partnera,
• evidenční číslo daňového dokladu,
• datum uskutečnění zdanitelného plnění,
• základ daně a výše daně,
• případně údaje o opravách, dobropisech či režimu přenesení daňové povinnosti.

Nejčastější problémy v praxi nevznikají kvůli složitému výkladu zákona, ale kvůli nekvalitním vstupním datům. Chybně zadané DIČ, rozdílné číslování dokladů, opožděně zaúčtované opravné daňové doklady nebo nesprávné zařazení transakce do části formuláře patří mezi typické důvody, proč finanční úřad plátce následně vyzývá k doplnění nebo potvrzení údajů.

Termíny pro podání v roce 2026

Kontrolní hlášení se podává do 25 dnů po skončení příslušného období. Pokud však poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se termín na nejbližší následující pracovní den.

U právnických osob a měsíčních plátců tak budou v roce 2026 platit tyto termíny:

U fyzických osob – čtvrtletních plátců – budou v roce 2026 rozhodující tyto termíny:

Z provozního hlediska je důležité počítat s tím, že kontrolní hlášení se často připravuje současně s daňovým přiznáním k DPH a někdy i se souhrnným hlášením. Konec měsíce tak bývá pro účetní oddělení nebo externí účetní kanceláře velmi vytíženým obdobím.

Opravné a následné kontrolní hlášení

Zákon rozlišuje řádné, opravné a následné kontrolní hlášení.

Pokud plátce zjistí chybu ještě před uplynutím řádné lhůty pro podání, podá opravné kontrolní hlášení. Tím nahradí původní podání a situaci obvykle vyřeší bez větších komplikací.

Pokud se na chybu přijde až po uplynutí řádné lhůty, je třeba podat následné kontrolní hlášení. To musí být podáno do pěti pracovních dnů ode dne, kdy plátce nesprávnost nebo neúplnost zjistil – viz § 101f  ZDPH.

Specifickou situací je výzva správce daně. Finanční úřad může plátce vyzvat například tehdy, když kontrolní hlášení nebylo podáno vůbec, bylo podáno opožděně nebo když se objeví pochybnosti o správnosti vykázaných údajů. V takovém případě je nutné reagovat ve velmi krátké lhůtě. Právě zde se ukazuje, jak důležité je mít dobře nastavené interní procesy a průběžně sledovat datovou schránku.

Sankce, které není radno podceňovat

Kontrolní hlášení je jednou z oblastí DPH, kde zákon pracuje s poměrně přísným sankčním režimem. Pokuty vznikají přímo ze zákona a jejich výše se odvíjí od toho, jak závažné porušení povinnosti nastalo.

Typicky může jít o tyto částky – viz § 101h ZDPH:

• pokuta 1 000 Kč, pokud je kontrolní hlášení podáno opožděně bez výzvy správce daně,
• pokuta 10 000 Kč, pokud je podáno až v náhradní lhůtě po výzvě,
• pokuta 30 000 Kč, pokud plátce nereaguje řádně na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů,
• pokuta 50 000 Kč, pokud kontrolní hlášení nepodá ani na výzvu správce daně.

Zákon v některých případech připouští mírnější režim (§ 101h, odst. 2 ZDPH), například u vybraných fyzických osob nebo u jednočlenných společností s ručením omezeným, kde může dojít ke snížení pokuty. Současně platí, že u prvního méně závažného pochybení v kalendářním roce nemusí povinnost uhradit pokutu vždy vzniknout. Přesto rozhodně nelze na tato zmírňující pravidla spoléhat jako na běžný způsob „řízení rizika“.

Z pohledu praxe je daleko bezpečnější nastavit si procesy tak, aby k prodlení vůbec nedocházelo.

Praktické dopady do podnikové praxe

Pro většinu firem není kontrolní hlášení nejsložitější daňovou povinností z hlediska odborného výkladu. Je však mimořádně citlivé na kvalitu účetních dat a na včasnost zpracování.

V praxi se proto vyplácí soustředit zejména na tři oblasti.

První je kvalita evidence. Pokud účetní systém obsahuje chybné DIČ, nejednotné číslování dokladů nebo špatně zadaná data, přenese se chyba i do kontrolního hlášení.

Druhou oblastí je organizace práce. Zpracování kontrolního hlášení by nemělo zůstat až na poslední den. Při větším objemu dokladů nebo při personálním výpadku může i malý skluz způsobit prodlení.

Třetí oblastí je reakce na komunikaci správce daně. Datová schránka by měla být ve firmě pravidelně kontrolována a zároveň by mělo být jasně určeno, kdo je odpovědný za řešení daňových výzev.

Shrnutí a doporučení

Závěrem je možné říci, že kontrolní hlášení k DPH zůstává i v roce 2026 jednou z klíčových povinností plátců daně. Podává se výhradně elektronicky, a v případě pochybení na něj navazují poměrně přísné sankce. Právnické osoby jej podávají vždy měsíčně, fyzické osoby podle svého zdaňovacího období.

Z hlediska odborné správnosti i podnikové praxe je nejdůležitější trojice zásad: správná evidence dokladů, včasné podání a rychlá reakce na výzvy správce daně. Kontrolní hlášení totiž není problémem jen tehdy, když je podáno pozdě. Problémem může být i tehdy, když je sice podáno včas, ale obsahuje nepřesné nebo neúplné údaje.

Pro podnikatele i účetní tak platí jednoduché pravidlo: čím lépe jsou nastavena interní účetní data a odpovědnosti ve firmě, tím menší je riziko komplikací s kontrolním hlášením.

Přečtěte si také:

• Jak na kontrolní hlášení k DPH – povinnosti a termíny v roce 2026
  Autor: Ing. Radek Bílý, QÚD
• ČSSZ zveřejnila datové schránky pro jednotné měsíční hlášení
  Autor: Redakce
• Co začínající účetní nejvíce brzdí v jejich kariéře?
  Autor: Kateřina Malysová
• Opatrně při podnikání společníka pro jeho s.r.o.
  Autor: Ing. Martin Děrgel
• Katastr zpřísní přístup k údajům o vlastnících nemovitostí
  Autor: Redakce