Předně je nutné upozornit, že rozebíráme situaci ukončení takové smlouvy, kdy životní pojištění splňovalo podmínky pro možnost uplatnění odčitatelných položek od základu daně a fyzická osoba je uplatnila ve svém daňovém přiznání nebo v rámci ročního zúčtování u zaměstnavatele. A dále také situaci, kdy zaměstnavatel přispíval na životní pojištění svého zaměstnance. Nejedná se tedy o tzv. „přepojištění“, tedy převod rezervy nebo kapitálové hodnoty na novou smlouvu.
 
Sice již máme za sebou období podávání daňových přiznání za rok 2014, ale neškodí připomenout, jaké byly podmínky, pokud byla smlouva o životním pojištění předčasně ukončena v letech minulých, tedy před novelou zákona k 1. 1. 2015. Ze svých zkušeností vím, že mnoho poplatníků z řad fyzických osob nemá vůbec ponětí o tom, že by je v této oblasti mohla nějaká povinnost dostihnout, přičemž lhůta pro vyměření daně ještě u všech období „starého“ režimu neskončila.

Jak to bylo s životním pojištěním do konce roku 2014?

Do konce roku 2014 tedy platilo, že při ukončení smlouvy o životním pojištění musel poplatník ve svém daňovém přiznání uvést jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů částku rovnající se uplatnitelným odčitatelným položkám, a to od roku 2001 za všechna období.
 
Když by tedy např. k ukončení smlouvy došlo v roce 2014 a poplatník uplatnil za roky 2001 až 2013 maximální částky 12.000 Kč ročně, jednalo by se celkem o 156.000 Kč (13 let x 12.000 Kč), které je nutné zdanit. Výhodou je maximálně to, že by se uplatnila sazba daně roku 2014 (tedy 15 %), nikoli sazba daně platná v roce uplatnění odčitatelné položky, kdy mohla platit vyšší progresivní sazba daně. Poplatník by v tomto případě nemohl za rok 2014 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, protože by měl povinnost podat daňové přiznání přímo na finanční úřad.
 
Další část zdanění při zániku životního pojištění do konce roku 2014 byla podrobena srážkové dani, kterou odvedla za poplatníka přímo životní pojišťovna. Týkala se odbytného, sníženého o pojistné placené pojistníkem, a součtu příspěvků zaměstnavatele na poplatníkovo životní pojištění.
 
Fyzická osoba tak obdržela již čistý příjem a nemusela ve svém daňovém přiznání jakkoli tento příjem zohledňovat. Ovšem i zde byla výše zdanění při předčasném ukončení životního pojištění poměrně značná.
 
Zaměstnavatel nemusel do konce roku 2014 svůj příspěvek zaměstnanci jakkoli dodaňovat, pokud následně došlo ke zrušení smlouvy o životním pojištění tohoto zaměstnance – musel si pochopitelně ohlídat, zda smlouva splňuje obecné podmínky pro možnost uplatnit příspěvek jako daňově uznatelný a zároveň je u zaměstnance osvobozený od daně z příjmů.

Jak je to s životním pojištěním od roku 2015?

Od roku 2015 je situace trochu jiná, byť míra zdanění se příliš nezměnila. Zákon o daních z příjmů zpřísnil podmínky pro uplatňování životního pojištění – smlouvy, které nesplňují nově podmínky pro možnost uplatnění, musely být do 31. 3. 2015 upraveny dodatkem, aby jejich odpočet byl i nadále možný.
 
Pokud toto poplatník neudělal a pojistka poběží dále, nemá od roku 2015 žádné výhody v odčitatelných položkách, ale nebude muset jakkoli řešit případné dodanění let předchozích – tedy do té doby, dokud bude pojistka v platnosti a nedojde k jejímu zrušení. Musí zároveň informovat svého zaměstnavatele, že jeho pojistka nesplňuje podmínky dané zákonem. Zaměstnavatel pak musí případný příspěvek podrobit stejnému zdanění jako jinou složku mzdy (včetně odvodu zdravotního a sociálního pojištění).
 
Do zákona byl nově zaveden limit 10 let. Za tuto dobu je poplatník povinen ve svém vlastním daňovém přiznání uvést příspěvky zaměstnavatele při zániku životního pojištění. Znamená to tedy, že se mění způsob zdanění a místo pojišťovny, která za poplatníky odváděla srážkovou daň, bude mít tuto povinnost sám poplatník.
 
Lhůta 10 let zpětně u příspěvku zaměstnavatelů se počítá jen u těch, které byly poskytnuty od 1. 1. 2015 dále. Příspěvky do konce roku 2014, pokud dojde ke zrušení pojistky v roce 2015 a později, budou i nadále podléhat srážkové dani, kterou odvede přímo pojišťovna, a poplatník obdrží již čistou výplatu.
 
Fyzická osoba dále vedle příspěvku zaměstnavatele zdaní i své dosud uplatněné odčitatelné položky od základu daně (rovněž za dobu 10 let zpětně – dříve bylo nutno dodanit veškeré uplatnitelné položky od roku 2001).

Příklad

Poplatník má uzavřenou životní pojistku od roku 2003, která splňuje podmínky pro uplatnění odpočtu dle starých i nových podmínek. Měsíčně hradí 1.000 Kč sám (uplatňuje si jako nezdanitelnou položku) a 1.000 Kč mu přispívá zaměstnavatel po celou dobu.
 
V polovině roku 2016 se rozhodne smlouvu vypovědět. Pojišťovna mu tedy vyplatí částku, kterou zdaní srážkovou daní (příjem z pojistného po odečtu příspěvků hrazených poplatníkem). Touto daní podrobí pojišťovna i příspěvky zaměstnavatele za roky 2003 až 2014, tedy částku 144.000 Kč (12 let x 12 měsíců x 1.000 Kč).
 
Poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2016 musí navýšit základ daně, resp. uvést jako příjem podle § 10 (ostatní příjmy), za své uplatněné odpočty v letech 2006 až 2015 ve výši 120.000 Kč (10 let x 12 měsíců x 1.000 Kč). Za rok 2016 již nebude odčitatelnou položku uplatňovat. Dále musí poplatník uvést jako příjem podle § 6 (příjem ze zaměstnání) příspěvek zaměstnavatele od roku 2015 do poloviny roku 2016, tedy částku 18.000 Kč (18 měsíců x 1.000 Kč).
 
U zaměstnavatele se situace s rokem 2015 nikterak nemění, tedy co se týká případné povinnosti při zrušení životního pojištění poplatníkem, nemá žádnou povinnost upravovat svůj daňový základ zpětně. Nicméně zaměstnavatelé by si velmi pečlivě měli prozkoumat smlouvy svých zaměstnanců, případně jejich dodatky od 1. 1. 2015, aby příspěvek byl vůbec daňově uznatelný a nemuselo se z něho odvádět pojistné a daně jako u jiné složky mzdy.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.

Související článek:
Životní pojištění – dodanění v daňovém přiznání