Poslanecká sněmovna schválila
daňové novinky již v lednu 2017, kdy přímo v novele byla uvedena
účinnost od 1. 4. 2017. Ovšem
senát vrátil zákon s pozměňovacími zákony zpět, a byť s těmito návrhy sněmovna nesouhlasila,
prodloužila se lhůta až přes navrhovanou účinnost zákona.
Protože tento
novelizační balíček obsahuje také
novelu zákona o dani z přidané hodnoty, bylo by
nepraktické, aby novela
vstoupila v účinnost v půli měsíce, kdy by po tomto legislativním kolečku byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Musela tedy počkat na den, kdy
od jejího vyhlášení uplyne 15 dnů, a tak nabude
účinnosti od 1. 7. 2017, byť v zákoně č. 170/2017 bude explicitně uvedeno 1. 4. 2017. Nenechme se tedy zmást těmito drobnými nedostatky a posuzujme účinnost ve světle zákonných postupů.
Novela zákona o daních z příjmů obsahuje celkem
204 bodů, ale
pro běžnou praxi je jich
významných mnohem méně. Vybíráme tedy ty nejdůležitější postupně podle paragrafů původního zákona.
Příjmy ze zaměstnání – § 6
Novelizoval se odstavec týkající se
použití srážkové daně. Vedle dohody o provedení práce bude
od roku 2018 tato srážková daň uplatnitelná i
u příjmů tzv. malého rozsahu, tedy
do 2 500 Kč za kalendářní měsíc, pokud poplatník
nepodepíše prohlášení k dani.
Toto bude využitelné především u
odměn členů statutárních orgánů, které byly bez ohledu na výši daněny vždy zálohovou daní. Platit to bude
až od roku 2018, aby se
neměnil způsob výpočtu v průběhu roku.
Příjmy z podnikání – § 7
Novela se dotýká především
snížení limitu pro uplatnění výdajových paušálů.
Dosud platila
hranice 2 miliony korun, kdy bylo možné využít maximální procentní výdajové paušály.
Nově bude tato
hranice snížena na 1 milion korun příjmů.
Například
u volné živnosti bude možné použít
maximální částku 600 000 Kč (tj.
60 % z 1 milionu korun).
Procentní výše výdajových limitů z dosažených příjmů
zůstávají stejné, pouze se snížil jejich strop. Toto snížení vykompenzuje
opětovná možnost uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku.
Pro rok 2017 dávají přechodná ustanovení zákona
možnost volby.
Buď se použijí
výdajové limity platné před účinností tohoto zákona (tedy maximální
strop výdajových paušálů do 2 milionů korun příjmů) a nebude možné uplatnit slevy na manželku a dítě, nebo se použijí již
nové nižší výdajové limity a bude
možné uplatnit slevy výše jmenované.
Při výpočtu výhodnosti musíme nutně
zvážit nejen úlevy v daních z příjmů, ale i
výpočet zdravotního a sociální pojištění podnikatelů, který je navázán na výši daňového základu z podnikání a další slevy na daních z příjmů ho neovlivní.
Pro rok 2018 již možnost volby nebude.
Příjmy z pronájmu – § 9
I zde dojde ke
snížení maximální hranice výdajového paušálu, který je
30 % z dosažených příjmů,
maximálně však 300 000 Kč (dosud byla hranice 600 000 Kč).
Odpisy
Upřesnily se
podmínky pro uplatnění odpisů u technického zhodnocení majetku, které bylo svěřeno
poplatníkovi k užívání (tzv. ekonomickému uživateli, např.
podnájemci).
Dále se
upravily podmínky pro zvýšení částky k odpisu při pokračování odpisování od původního odpisovatele. Také se zakomponoval
nový § 30c určující
odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu.
Lhůty pro odpisy nehmotného majetku jsou stanoveny jako
minimální (bude tedy možná např.
u software místo 36 měsíců použít lhůtu delší, pokud o tom poplatník rozhodne).
Daňové zvýhodnění na dítě – § 35c
Zvyšuje se částka na druhé dítě (z 17 004 Kč na
19 404 Kč ročně) a
třetí a další dítě (z 20 604 Kč na
24 204 Kč ročně) a zároveň se určuje, že
daňový bonus již nebude možné uplatnit vůči příjmům z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu (tedy podle § 8 a § 9).
Změna výše slevy ovlivní výpočet mezd za červenec, protože na druhé, třetí a další dítě již musíme využít nové částky (
pro druhé dítě 1 617 Kč, pro třetí a další dítě 2 017 Kč).
Změna částky je účinná zpětně od 1. 1. 2017, tzn. že
dotčení zaměstnanci budou mít v rámci výpočtu ročního zúčtování daně
nárok na vyrovnání slevy za první půlrok.
Ti, kdo si podávají daňové přiznání sami, pak uplatní
slevy v rámci celého roku v nové výši.
Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku – § 38zf
Tento paragraf hovoří o tom, že v případě, kdy podá poplatník
daňové přiznání a současně s tím podá i žádost o vrácení přeplatku, hledí se na tuto žádost jako na
podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
Obecně totiž platí, že pokud
do 2 měsíců po podání žádosti o vrácení přeplatku
nevznikne žádný vratitelný přeplatek, musí být
žádost zamítnuta. Proto
nebylo možné účinně podat žádost o vrácení přeplatku přímo v daňovém přiznání k dani z příjmů
za rok 2016 v lednu 2017, kdy
lhůta pro podání uplynula 1. 4. 2017.
Daňové přiznání se podat pochopitelně mohlo, ale
na vyplněnou žádost se nehledělo, protože
do doby 2 měsíců nevznikl žádný vratitelný přeplatek, když daň nebyla ještě vyměřena. Nyní toto možné bude.
A bez ohledu na to, jestli se
daňové přiznání podá spolu se žádostí o vrácení přeplatku (v řádném termínu), bude se na žádost o vrácení přeplatku hledět, jako by byla podána
v poslední den, kdy uplyne řádná lhůta pro podání daňového přiznání. Od té doby pak plyne
lhůta 30 dnů pro vrácení přeplatku.
Doporučuji tedy, aby v průběhu roku
zpozorněly zejména mzdové účtárny, protože při
výpočtu mezd za červenec 2017 musí mít připraveny programy tak, aby již byly
zohledněny vyšší slevy na druhé, třetí a další dítě.
A
podnikatelé (zejména ti s
příjmy mezi 1 milionem a 2 miliony korun) již mohou začít uvažovat o tom, jakou zvolí
variantu pro rok 2017. Buď kombinaci
nižšího výdajového paušálu a slevy na dítě a manželku, nebo
vyššího výdajového paušálu bez možnosti uplatnit tyto slevy.
Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.