Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Ukončení studia a placení sociálního pojištění


Redakce
26. 7. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Samotným ukončením studia povinnost odvádět za sebe sociální pojištění nevzniká.

Foto: 123RF

 

Čerství absolventi středních, vyšších odborných a vysokých škol často tápou, zda musí po ukončení studia začít platit pojistné na sociální zabezpečení. Odpověď na tuto otázku není univerzální, povinnost odvádět pojistné závisí na konkrétní situaci.


 
Zakončili jste letos úspěšně studium? Zajímá vás, zda a případně i odkdy si musíte začít platit sociální pojištění? Česká správa sociálního zabezpečení („ČSSZ“) připravila příklady z praxe, které vám v tom udělají jasno.

Studium a jeho ukončení

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod.

Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.

Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění

Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení („OSSZ“) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod.

Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.

Nástup do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení. Zasílá třeba ČSSZ a OSSZ zákonem stanovené informace a doklady (např. evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).

Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.

Zahájení podnikání

Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí také všechny potřebné informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění.

Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2 189 Kč.

Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání, při pobírání rodičovského příspěvku nebo při studiu, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná rozhodná částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.

Vycestování do zahraničí

Studenti, kteří po ukončení studia v České republice vycestují do zahraničí, kde například absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde dotyčný práci vykonává.

Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má Česká republika uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v České republice vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.

Nezaměstnanost a evidence na úřadu práce

Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor – pro budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává pouze v omezeném rozsahu.

Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby důchodového pojištění započítává maximálně jeden rok. Zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.

Jiné situace – např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti

Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Například výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činností, které nezakládají účast na pojištění.

Jde o (výše zmiňované) zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl, nebo činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci. Ale také například činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně (v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost).

Také v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích, jako je dočasná pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam pro nárok na důchod.

Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění

Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci zabezpečení.

V praxi tak může nastat, že lidé v určité situaci povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemají, zatímco ve zdravotním pojištění ano.

V pokračování článku se tedy příští týden blíže podíváme na to, jak je to v případě ukončení studia s platbou zdravotního pojištění.


Související článek:
Placení zdravotního pojištění po ukončení studia


Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
Mercedes store
Online nákup autodílů, doplňků, dárků nejen pro auto.
www.mercedes-store.com

DoVa-VANÍKs.r.o.
prodej nářadí a nástrojů, zahradní technika
www.dovavanik.cz

Daňový kalendář

20. 8. 2018 Měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
27. 8. 2018 Přiznání DPH (za červenec 2018)
27. 8. 2018 Souhrnné hlášení (za červenec 2018)
27. 8. 2018 Kontrolní hlášení (za červenec 2018)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,69 Kč
0,030 Kč
22,52 Kč
0,021 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 14.08.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru