Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Přeplatek z ročního zúčtování v exekucích


Bc. Michaela Hauzarová
7. 5. 2018
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Jiné peněžité pohledávky se uspokojují také podle pořadí, ve kterém byly doručeny exekuční příkazy. Stejně jako v případě exekucí srážkami ze mzdy.

Foto: 123RF

 

Zaměstnavatel může na žádost zaměstnance provést roční zúčtování daně. Přeplatky, které vzniknou, pak vrací zaměstnanci ve mzdě. Jak ale postupovat, pokud je na mzdu nařízená exekuce?


 
Zaměstnavatel každoročně provádí roční zúčtování zaměstnancům, kteří o něj prostřednictvím daňového prohlášení požádají a splňují podmínky pro jeho provedení. V souladu s ustanoveními zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) může poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob vzniknout v rámci ročního zúčtování nárok na daňový přeplatek, doplatek na daňovém bonusu nebo obojí zároveň.

Přeplatky z ročního zúčtování pak zaměstnavatel vrací zaměstnanci prostřednictvím mzdy za měsíc, ve kterém bylo roční zúčtování provedeno (nejpozději v dubnové výplatě). Kromě přeplatku z ročního zúčtování může vzniknout zaměstnanci, který vyživuje své děti i tzv. doplatek na daňovém bonusu. Všeobecně zaměstnavatelům roční zúčtování nečiní potíže.

Pochybnosti však vznikají v případě, kdy vznikne přeplatek na dani či doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování u zaměstnance, kterému provádí zaměstnavatel nařízené exekuční srážky. Situace je o to komplikovanější, že na základě nejasné legislativy existuje několik rozdílných právních výkladů.

Přeplatky na dani a doplatky daňového bonusu z ročního zúčtování jsou často v zajímavých částkách, z tohoto důvodu ze strany exekučních orgánů je často vyvíjena snaha tyto částky postihnout. To však nelze prostřednictvím exekučních srážek ze mzdy.

Čistá mzda zaměstnance se pro účely srážek ze mzdy počítá podle ustanovení § 277 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) z hrubé mzdy zaměstnance, z níž se vedle pojistného odečte případná záloha na daň z příjmů fyzických osob.

Doplatky daňového bonusu či přeplatky na dani z ročního zúčtování vyplácené zaměstnavatelem představují specifický čistý příjem, který z hlediska srážek ze mzdy netvoří součást čisté mzdy.

Zaměstnavatel může provádět zaměstnanci srážky ze mzdy na základě nařízené exekuce ze samotné mzdy nebo i z jiných příjmů zaměstnance, pokud jsou výslovně uvedeny v ustanovení § 299 OSŘ.

Přeplatky z ročního zúčtování ani doplatky daňového bonusu nejsou v OSŘ výslovně uvedeny jako příjem zaměstnance, ze kterého může zaměstnavatel provést srážky. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatel tyto příjmy vyčlenit z příjmů zahrnutých do výpočtu výše srážky ze mzdy a vyplatit je v plné výši zaměstnanci. V žádném případě nelze přeplatky a doplatky na daňových bonusech přičítat k čisté mzdě.

Přeplatek z ročního zúčtování a doplatek daňového bonusu v exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky

Jak je v předchozím textu uvedeno, zaměstnavatel nemůže zaměstnanci v exekuci postihnout srážkami ze mzdy jiné příjmy než příjmy uvedené v ustanovení § 299 OSŘ. V exekučním řízení se však vyskytuje ještě jiný exekuční příkaz, a to ve formě přikázání jiné peněžité pohledávky.

Jinou peněžitou pohledávkou se rozumí další finanční nároky zaměstnance (povinného), které nepodléhají exekuci srážkami ze mzdy, a exekuční orgány toto přikázání jiné peněžité pohledávky využívají v souladu s ustanovením § 312 a násl. OSŘ právě v oblasti postižení daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování.

Exekuční příkaz jiné peněžité pohledávky musí být orientován na konkrétní druh přikázané pohledávky, tzn., že musí obsahovat výslovné označení příjmu, který chce postihnout – například slovy „daňový bonus“ či „přeplatek na dani“ z ročního zúčtování daně.

Pokud by byl příkaz neurčitý a nekonkrétní, pak by byl neúčinný a zaměstnavatel by ho nemohl provést. Neplatný příkaz jiné pohledávky by byl i v případě, že by byl zaměstnavateli doručen předčasně či pozdě.

Nárok povinného na přeplatek na dani či doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování vzniká podáním žádosti o provedení ročního zúčtování a zaniká jeho jednorázovým vyplacením a pouze v tomto období je tento příjem postižitelný prostřednictvím doručeného přikázání jiné peněžité pohledávky.

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje tuto pohledávku v plné výši, takže povinnému je sražen ve prospěch exekutorských orgánů celý přeplatek na dani či doplatek daňového bonusu z ročního zúčtování a zaměstnavatel celou peněžitou pohledávku odešle po nabytí právní moc této exekuce, do té doby částku tzv. deponuje.

Pořadí více exekučních přikázání jiné peněžité pohledávky se řídí stejnými pravidly jako v případě exekucí srážkami ze mzdy. Jiné peněžité pohledávky se uspokojují podle pořadí daného doručením exekučního příkazu bez ohledu na doručení exekučních příkazů ze mzdy.

Příklad

Zaměstnavatel obdržel exekuční příkaz na srážky ze mzdy v tomto pořadí:
  1. Exekuce A
  2. Exekuce B
  3. Exekuce C
  4. Exekuce D
Jedná se o nepřednostní pohledávky a zaměstnavatel sráží zaměstnanci každý měsíc srážku ve prospěch Exekuce A, která byla doručena jako první.

Dne 31. 1. 2018 byl zaměstnavateli doručen příkaz na jinou peněžitou pohledávku týkající se doplatku na daňovém bonusu od Exekuce C.

Dne 16. 2. 2018 byl zaměstnavateli doručen příkaz na jinou peněžitou pohledávku týkající se doplatku na daňovém bonusu od Exekuce B.

Dne 20. 2. 2018 by zaměstnavateli doručen příkaz na jinou peněžitou pohledávku týkající se doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování od Exekuce D.

Dne 25. 2. 2018 byl zaměstnavateli doručen příkaz na jinou peněžitou pohledávku týkající se přeplatku na dani a doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování od Exekuce A.

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování dne 10.2.2018 a v březnové výplatě mu bylo roční zúčtování provedeno. Povinnému vznikl přeplatek na dani z ročního zúčtování ve výši 1 760 Kčdoplatek na daňovém bonusu ve výši 8 600 Kč.

Řešení

Jiné pohledávky budou bez ohledu na pořadí exekučních příkazů ze mzdy uspokojeny následujícím způsobem:

Exekuce C zaslal exekuční příkaz předčasně (před podepsáním žádosti o provedení ročního zúčtování) a jeho pohledávka je neúčinná.

Exekuce B přikázal srážku týkající se doplatku na daňovém bonusu, která mu bude ve výši 8 600 Kč po nabytí právní moci exekučního příkazu odeslána, jelikož příkaz byl první v pořadí.

Exekuce D přikázal srážku týkající se doplatku na daňovém bonusu, pohledávka však byla druhá v pořadí a nemohla být již uspokojena, protože celá částka doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování připadla ve prospěch Exekuce B.

Exekuce A přikázal zaměstnavateli srazit zaměstnanci případný doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování jako poslední v pořadí. Jako první v pořadí (a jediný) požaduje však srazit i případný přeplatek na dani z ročního zúčtování, a z tohoto důvodu zaměstnavatel ve prospěch Exekuce A srazí povinnému zaměstnanci částku v podobě přeplatku na dani z ročního zúčtování ve výši 1 760 Kč.


Je důležité si uvědomit, že je potřeba samostatně vyhodnotit pořadí exekučních příkazů na srážku ze mzdy a exekucí přikázáním jiné pohledávky. Oba druhy exekucí postihují různý majetek, proto se pořadí řídí u každého z nich zvlášť. Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky je jednorázová a nepřechází při změně plátce mzdy na zaměstnavatele nového.

Současná praxe exekučních orgánů postihuje přeplatky na dani a doplatky daňového bonusu z ročního zúčtování prostřednictvím přikázání jiné pohledávky. I v tomto případě však vyvstávají pochybnosti, zda je vůbec možné daňové pohledávky povinného postihnout.

Bohužel ani současná judikatura se nevyjadřuje zcela jasně. Zaměstnavatel se tak z důvodu nejasného výkladu vystavuje riziku možného postihu pořádkové pokuty od exekutorů nebo naopak může poškodit zaměstnance neoprávněnou srážkou ze mzdy.

Pokud je to jenom trochu možné, tak nejbezpečnější situací pro zaměstnavatele je požádat svého zaměstnance v exekuci, aby nežádal o provedení ročního zúčtování, ale sám si podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru




 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
DOMEO KOUPELNY s.r.o.
e-shop s koupelnovým vybavením
www.domeokoupelny.cz

C & C GROUP s.r.o.
Společnost je zaměřena na uspokojení potřeb zákazníků v oboru IT.
www.cacgroup.cz

Daňový kalendář

31. 5. 2018 Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2018
31. 5. 2018 Daň z nemovitých věcí (1.splátka)
15. 6. 2018 Daň z příjmů (čtvrtletní záloha)
15. 6. 2018 Daň z příjmů (pololetní záloha)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,77 Kč
-0,045 Kč
22,07 Kč
0,059 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.05.2018

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru