Využíváme cookies pro zajištění snadnějšího použití našich webových stránek. Pokračováním v prohlížení webu předpokládáme, že s tím souhlasíte. Rozumím Více informací

Paušální daň v roce 2017


Ing. Filip Sinecký
21. 4. 2017
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Pokud se stanovenou daní poplatník nesouhlasí, nemusí podepisovat s finančním úřadem jeho rozhodnutí formou protokolu a v následujícím roce podá řádné daňové přiznání.

Foto: Shutterstock

 

Daň stanovená paušální částkou dle § 7a zákona o daních z příjmů poskytuje poplatníkům do určité míry svobodu v podnikání a představuje jakousi minimální daň výměnou za „odpuštění“ dalších povinností.


 
Daň stanovená paušální částkou dle § 7a zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) poskytuje poplatníkům do určité míry svobodu v podnikání a představuje jakousi minimální daň výměnou za „odpuštění“ dalších povinností.
 
Poté, co si podnikatel (poplatník) domluví se správcem daně paušální daň, nemusí podávat daňové přiznání, vést nijak složitou evidenci příjmů a výdajů včetně jejich prokazování finančnímu úřadu. Pouze musí splnit přesně zákonem stanovené podmínky včetně podání písemné žádosti správci daně nejdéle do 31. ledna daného kalendářního roku (s výjimkou plánovanou na rok 2017 – viz dále v textu).
 
Nesmíme však zaměňovat dva poměrně jazykově podobné pojmy „paušální daň“ (§ 7a ZDP), které se budeme věnovat v následujícím článku, a „paušální výdaje“ (§ 7 odst. 7 ZDP), kterými jsou výdaje stanovené procentem z příjmů podle druhu činnosti či živnostenského oprávnění.
 
Zatímco paušální výdaje ve svém přiznání k daním z příjmů fyzických osob využívá velká většina podnikatelů podávajících svá přiznání, paušální daň z příjmů můžeme napočítat v řádech desítek podnikatelů.

Stanovení paušální daně

S koncem roku 2016 a příchodem letošního roku se nejen začala zmírňovat pravidla pro stanovení daně paušální částkou, ale i s příchodem EET se dá očekávat zvyšování oblíbenosti tohoto způsobu odvodu daně z příjmů fyzických osob. Co si podnikatel však musí zvážit a ujasnit, je fakt, že jakmile se s finančním úřadem domluví na konkrétní výši daně, je to závazek bez ohledu na to, zda vydělá více, nebo méně. V konečném důsledku se to může i prodražit, takže je dobré k tomu přistupovat jako k jakémukoliv jinému podnikatelskému riziku.
 
Při stanovení a domlouvání paušální daně se vychází převážně z příjmů a výdajů minulých let a porovnávají se s očekávanými příjmy a výdaji v daném konkrétním kalendářním roce, na který se žádá o tento specifický druh zdanění.
 
V žádosti podané na finanční úřad musí poplatník sdělit samozřejmě své příjmy (včetně příjmů z prodeje vlastního obchodního majetku, zrušení rezerv apod.) a výdaje (rovněž včetně veškerých započitatelných výdajů v rámci daňové evidence v souladu s § 24 ZDP, mimo jiné nákup zásob, provozní výdaje, odpisy majetku apod.) předpokládané pro dané zdaňovací období v členění podle jednotlivých druhů příjmů (zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství/živnostenské podnikání/jiné podnikání podle zvláštních právních předpisů).
 
Případně lze místo výdajů odhadnutých v reálné výši použít i výdaje stanovené paušálním procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP.
 
Dále žádost musí obsahovat další informace podstatné pro stanovení daně paušální částkou, jako například předpokládané nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, předpokládané slevy na dani dle § 35ba a § 35c ZDP, existence výdajů uplatněných dle § 24 ZDP jako daňově účinné v minulých letech, u kterých zanikl důvod pro jejich uplatnění (ve smyslu § 5 odst. 6 ZDP).

Výhody paušální daně

Mezi hlavní výhody daně stanovené paušální částkou můžeme zahrnout zjednodušenou byrokracii v tom smyslu, že není nutné vést účetnictví ani daňovou evidenci (s výjimkou případů, na které se vztahuje § 4 odst. 7 zákona o účetnictví), ale stačí v nějaké malé, rozumné formě vést záznamy o příjmech bez nutnosti evidovat a prokazovat výdaje. Není ani povinné podávat daňové přiznání k daním z příjmů fyzických osob apod.
 
Navíc může poplatník předjímat (ví předem), kolik bude mít skutečné výdaje na daň z příjmů a snižuje se mu riziko kontroly ze strany finančních úřadů.
 
Úplně bez administrativy ani tento druh zdaňování ale nebude, pomineme-li vyjednávání s finančními úřady. Poplatník například musí vést alespoň nějakou zjednodušenou evidenci příjmů, pohledávek a majetku používaného pro vlastní podnikání. Rovněž i základní evidenci (záznamní povinnost) plateb v hotovosti v souladu s § 97 daňového řádu, jakožto vést EET, pokud nebude schválena výjimka pro případy příjmů do 250 000 Kč za rok (viz níže v textu). A v neposlední řadě taktéž vést řádnou evidenci a plnit podmínky podle zákona o DPH, pokud se jedná o plátce DPH.

Výpočet paušální daně

Při určování a výpočtu paušální daně vychází finanční úřady kromě výše uvedených údajů od poplatníků samotných také z dalších započitatelných, zákonných položek, jako např. nezdanitelných částí základu daně, slev na dani apod.
 
Zjednodušeně řečeno berní úředník vypočte základ daně dle námi sdělených a z jejich strany historicky (tři roky zpětně) prověřených údajů o příjmech a výdajích, tento základ daně „zdaní“ 15 % a vypočítá daň.
 
Od takto vypočtené daně odečte předpokládané slevy na dani aplikovatelné pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 35 a násl. ZDP a stanoví paušální daň, která musí činit alespoň 600 Kč. V případě, že při výpočtu bude daň nižší, musí se zvýšit alespoň na tuto částku. Sice je možno uplatnit základní slevy na poplatníka, ovšem nelze se dostat do daňového bonusu, kdy by finanční úřad ještě vyplácel zpět peníze poplatníkovi za odečet na děti. Ztrátu nelze zahrnout ani uplatnit.
 
Takto vypočtená a stanovená daň je po oboustranném podpisu protokolu závazná a nelze ji měnit. Jak už jsme se zmiňovali výše, může se tedy jednat i o nevýhodnou variantu, pokud nedosáhneme tak vysokých příjmů, jak jsme předpokládali.
 
Časový harmonogram stanovení paušální daně je pro rok 2017 následující:
  • do 31. 1. 2017 podat žádost na FÚ o stanovení paušální daně,
  • do 15. 5. 2017 musí být schváleno a podepsáno rozhodnutí FÚ (např. formou protokolu),
  • do 15. 12. 2017 musí být daň zaplacena na FÚ,
  • schválená novela v legislativním procesu obsahuje přechodná ustanovení, podle kterých by bylo možné nové podmínky pro paušální daň použít už pro letošní rok – pak by bylo možné požádat správce daně nejpozději do 31. 5. 2017 a ten by pak paušální daň stanovil nejpozději do 15. 9. 2017.
Pokud se stanovenou daní poplatník nesouhlasí, nemusí podepisovat s finančním úřadem jeho rozhodnutí formou protokolu a v následujícím roce podá řádné daňové přiznání.

Kdo může využít paušální daň

Tento způsob zdanění je umožněn poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského podnikání nebo příjem z jiného podnikání, ke kterému není třeba živnostenské oprávnění, a to včetně úroků z vkladů na podnikatelském účtu, pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob.
 
U spolupracující osoby pro tento druh zdanění mohou být pouze manžel/ka, kdy ale musí o paušální daň požádat i tato spolupracující osoba (to znamená buď oba, nebo nikdo).
 
Limit pro paušální daň je roční úhrn výše uvedených druhů příjmů v bezprostředně předcházejících třech zdaňovacích obdobích v maximální částce 5 000 000 Kč a dále poplatník nesmí být společníkem společnosti v souladu s § 2716 a násl. nového občanského zákoníku.
 
Nově by mělo platit, že o paušální daň bude moci požádat i podnikatel se zaměstnanci, pokud ti nemají žádné vedlejší ani zahraniční příjmy. Dále také podnikatelé, kteří mají vedlejší příjmy ze zaměstnání. Daňový balíček byl začátkem dubna letošního roku schválen a nyní míří k podpisu prezidentem republiky s tím, že jeho účinnost nastane k patnáctému dni po publikaci ve Sbírce zákonů.
 
V případě, že by poplatník s paušální daní měl v průběhu roku i jiné druhy příjmů, než očekával, a na nichž se dohodl s finančním úřadem, jako např. příjmy ze zaměstnání, podílu společníka, autorské příjmy, příjmy z výkonu nezávislého povolání, příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy dle § 10 ZDP, a jejich souhrnná výše by byla vyšší než 15 000 Kč, bude muset beztak podat po skončení zdaňovacího období řádné daňové přiznání k daním z příjmů fyzických osob s uvedením všech jmenovaných příjmů.
 
Naopak příjmy, které byly dohodnuty s finančním úřadem jako spadající do paušální daně, se uvedou v daňovém přiznání v předpokládané výši dříve odsouhlasené se správcem daně a nikoliv ve skutečné výši, a již zaplacená paušální daň se odečte od finální vypočtené daně podle přiznání.

Závěr

Základní kritéria výše uvedená, včetně omezení, by se měla během letošního roku zmírňovat. Paušální daň by například mohli využít i podnikatelé, kteří mají vlastní zaměstnance nebo mají sami vlastní příjmy ze zaměstnání.

Další „úlevou“ a plusovými body pro podání žádosti o paušální daň by měla být možnost neevidovat tržby dle EET v případech, kdy podnikatel za poslední bezprostředně předcházející zdaňovací období nemá své hrubé příjmy větší než 250 000 Kč (zatím ale nebylo schváleno).


Související článek:
O paušální daň může do konce května zažádat víc lidí
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Užitečné informace




Firmy v Pohodě
 
FOODSPOL, s.r.o.
Výroba a distribuce knedlíků
foodspol.zaridi.to

Opravy kol Bárta
prodej a opravy kol a krmení pro zvířátka
www.krmenibaf.cz

Daňový kalendář

25. 6. 2019 Souhrnné hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Kontrolní hlášení (za květen 2019)
25. 6. 2019 Přiznání DPH (za květen 2019)
1. 7. 2019 Přiznání k dani z příjmů za rok 2018 (prodloužený termín)

Další termíny

Kurzovní lístek

25,56 Kč
-0,045 Kč
22,44 Kč
-0,027 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 25.06.2019

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru