Příjmy z úplatného převodu podílu na obchodní korporaci

V první řadě chceme upozornit, že se v tomto článku nebudeme vůbec věnovat příjmům z převodu obchodního podílu u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kde je pojetí zdanění, resp. osvobození, zcela odlišné.

Podíl společníka přestavuje jeho účast na obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Obchodními korporacemi rozumíme dle § 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti řadíme například veřejnou obchodní společnost, komanditní společnosti, společnost s ručením omezeným a akciovou společnost.

Právní vymezení společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je v dnešní době typickým podnikatelským uspořádáním. Jedná se o společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili své vkladové povinnosti (§ 132 odst. 1 zákona o obchodních korporacích).

Na popularitě společnosti s ručením omezeným se podílí také skutečnost, že počínaje rokem 2014, kdy vstoupil v platnost nový zákon o obchodních korporacích, se podstatným způsobem snížila minimální výše základního kapitálu. Do konce roku 2013 byla minimální výše základního kapitálu 200 000 Kč (§ 108 dnes již zrušeného zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), podle nového zákona o obchodních korporacích však postačí, aby minimální výše vkladu činila alespoň 1 Kč (§ 142 odst. 1 zákona o obchodních korporacích). Jedná se o minimální výši vkladu, společenská smlouva může stanovit vyšší vklad, není ani vyloučeno, aby byla výše vkladu pro jednotlivé podíly stanovena odlišně.

V obecné rovině platí, že se podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným určuje podle poměru jeho vkladu k výši základního kapitálu. I zde platí, že společenská smlouva může stanovit jinak – § 133 zákona o obchodních korporacích.

Pro další výklad je velmi důležité upozornit na skutečnost, že dle § 135 zákona o obchodních korporacích platí, že společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů, společenská smlouva může také určit, že společník může vlastnit i více podílů na téže společnosti, a to i různého druhu. To je podstatná změna oproti dříve platnému zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který připouštěl držbu pouze jednoho obchodního podílu, dodatečné nabytí podílu tak vždy znamenalo navýšení podílu původního (§ 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník). Zdůrazněme, že společník může držet více podílů na dané společnosti s ručením omezeným (obecně na obchodní korporaci) pouze za předpokladu, že to společenská smlouva umožňuje. Pokud to společenská smlouva neumožňuje, pak nabytí dalšího podílu znamená jeho splynutí s dříve drženým podílem, podíly tedy splynou v jeden obchodní podíl. Jak dále uvidíme, tato dispozitivní právní norma má zásadní dopad i na zdanění příjmů z převodu obchodního podílu.

Základní pravidla zdaňování příjmů z převodu obchodního podílu

Příjmy z prodeje podílu na společnosti s ručením omezeným mohou být u fyzických osob zdanitelným příjmem nebo příjmem od daně osvobozeným. Pokud není možné aplikovat osvobození takového příjmu dle § 4 zákona o daních z příjmů, pak se zpravidla jedná o ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. V úvahu přichází i zdanění příjmů z prodeje obchodního podílu v rámci příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů, to by ovšem znamenalo, že takový obchodní podíl je nebo byl součástí obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů, přičemž s tím se v praxi zpravidla nesetkáme. Obchodním majetkem pro účely zákona o daních z příjmů rozumíme část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Pro další výklad však nepředpokládejme, že by podíl na společnosti s ručením omezeným byl součástí obchodního majetku poplatníka.

Základní pravidlo pro osvobození příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci dané § 4 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů říká, že od daně z příjmů je osvobozen příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let. I v tomto ustanovení je uvedeno, že se dané osvobození nevztahuje na příjmy z úplatného převodu cenného papíru (například akcií), neboť ty mají svojí speciální úpravu v § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) zákona o daních z příjmů.

Zastavme se krátce u vymezení okamžiku nabytí podílu na obchodní korporaci, který je rozhodující pro počátek běhu lhůty pro osvobození. Dnem nabytí se rozumí zejména den vzniku společnost, tj. den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti s ručením omezeným. Dochází-li k nabytí podílu převodem od jiného společníka, pak rozumíme dnem nabytí den účinnosti smlouvy o převodu podílu.

Nabýváme-li podíl na společnosti s ručením omezeným vlivem zvýšení základního kapitálu společnosti, tedy přistupujeme (například) jako nový společník, jehož vklad navýší kapitál společnosti, pak je dnem nabytí podílu den zápisu zvýšení kapitálu společnosti do obchodního rejstříku.

Den prodeje, který vymezuje konec lhůty pro osvobození příjmu z úplatného převodu podílu na společnosti s ručením omezeným, se posuzuje obdobně jako okamžik (den) nabytí. V tomto případě je podstatný den pozbytí podílu na společnosti s ručením omezeným, nikoli okamžik realizace souvisejícího příjmu. Tato pravidla vyplývají z pokynu GFŘ D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů.

Podle § 33 odst. 1 daňového řádu platí, že lhůty stanovené v letech počínají běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty.

Počítání lhůty pro osvobození příjmů z převodu podílu na obchodní korporaci nejlépe ilustruje následující časová osa. Naše fyzická osoba založila společnost s ručením omezeným, společnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 21. 4. 2026. Lhůta pro osvobození příjmu z úplatného převodu tohoto podílu počne běžet dne 22. 4. 2026, tedy den následující po dni, kdy byl podíl nabyt. Lhůta uplyne dne 22. 4. 2031, příjem z převodu podílu na obchodní korporaci bude osvobozen pouze za předpokladu, že k úplatnému převodu podílu na obchodní korporaci dojde 23. 4. 2031 a později.

Doba 5 let mezi nabytím a úplatným převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, jde-li o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. Manželem (manželkou) se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí také partner či partnerka podle § 655 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nebo partner či partnerka dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

Lhůta se dále nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace, a to za předpokladu, že se nemění výše podílu daného poplatníka.

Nabývací cena podílu

Pokud není splněn časový test, pak se jedná o zdanitelný příjem a budeme-li uvažovat fyzickou osobu, která nemá obchodní podíl zahrnutý v obchodním majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak se jedná o zdanitelný příjem dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, přičemž zásadní otázkou, kterou budeme řešit, je výše souvisejícího výdaje. Podle § 10 odst. 6 zákona o daních z příjmů platí, že výdajem u příjmu z úplatného převodu podílu na společnosti s ručením omezeným je nabývací cena podílu, která je upravena v § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Nejjednodušší je situace v případě, kdy společník vkládá do společnosti s ručením omezeným finanční prostředky, v takovém případě je nabývací cenou hodnota splaceného peněžitého vkladu. Vkladem však nemusejí být pouze peněžní prostředky, může být vkládáno i nějaké aktivum, pak hovoříme o tzv. nepeněžním vkladu společníka. Hodnota tohoto vkladu se stanoví v závislosti na tom, k jakému účelu majetek fyzické osobě sloužil a kdy jej pořídila. Předpokládáme-li vklad majetku, který nebyl součástí obchodního majetku poplatníka ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak v obecné rovině platí, že pokud byl majetek pořízen v době kratší než 5 let před vkladem tohoto majetku do společnosti s ručením omezeným, pak je nabývací cena dána pořizovací cenou tohoto majetku, resp. nás zajímá, za jakou cenu byl majetek společníkem pořízen. Jedná-li se například o majetek, který byl v této době nabyt bezúplatně, například darováním, odkazem či děděním, pak je nabývací hodnota dána zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Nabývací hodnota je dále dána zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, pokud byl majetek pořízen v době delší než 5 let před vkladem do společnosti s ručením omezeným. Veškeré modifikace nabývací ceny v případě nepeněžitého vkladu jsou dány § 24 odst. 7 písm. b) zákona o  aních z příjmů.

Poměrně jednoduché je také určení nabývací ceny v případě, kdy je společníkem podíl na společnosti s ručením omezeným koupen, v takovém případě je nabývací hodnota rovna pořizovací ceně obchodního podílu.

Nabývací cena se zcela logicky navyšuje v případech, kdy dochází ke zvýšení základního kapitálu společnosti (s výjimkou, kdy dochází ke zvýšení základního kapitálu ze zisku obchodní společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku) a dále například i v situacích, kdy společníci provádějí tzv. příplatky k základnímu kapitálu (viz § 162 a následující zákona o obchodních korporacích).

Zdaňování příjmů z převodu obchodních podílů v případech, kdy držíme více podílů

V této části se detailně seznámíme se zdaněním, resp. osvobozením, příjmů z převodu obchodních podílů na společnosti s ručením omezeným v situaci, kdy držíme na téže společnosti více podílů, anebo se jedná o podíl, který byl společníkem nabýván postupně.

Jak bylo v úvodu řečeno, podstatná je úprava podílů ve společenské smlouvě. Podle § 135 odst. 2 zákona o obchodních korporacích totiž může společenská smlouva určit, že společník může vlastnit i více obchodních podílů na téže společnosti s ručením omezeným. Není-li této dispozitivní právní normy využito a není-li tato skutečnost ve společenské smlouvě upravena, pak společník může na téže společnosti vlastnit pouze jeden jediný obchodní podíl, což znamená, že při nabytí dalšího podílu na společnosti s ručením omezeným dochází ke splynutí podílu nového s podílem původním. Tato skutečnost má zásadní vliv na zdanění příjmů z převodu obchodních podílů, jak uvádějí následující příklady.

Osvobození příjmu z převodu obchodního podílu není dle § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů možné uplatnit na příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nepeněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu dojde do 5 let od plnění ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytí podílu. A právě toto ustanovení omezující osvobození příjmů z převodu obchodního podílu tentokrát podrobíme zkoumání. Toto ustanovení se může v určitých situacích jevit jako nelogické a zcela popírající smysl ekonomické podstaty dané věci, navíc může v určitých situacích vést k naprosto nespravedlivému zdanění příjmů z převodu obchodního podílu.

Zásadní pro aplikaci § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů je koordinační výbor z roku 2020, který byl rozdělen do dvou částí. Jedná se o koordinační výbor č. 558/29.01.20 Osvobození příjmů z převodu podílu, určení poměru osvobozených a neosvobozených příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci a nabývací ceny jednotlivých částí podílu v případy, že je podíl nabýván postupně. První část příspěvku se věnuje obecné otázce zdanění, resp. osvobození, příjmu z převodu obchodního podílu. Na to navazující druhá část (označená jako 558B/29.01.20), která byla projednána o několik měsíců později, se pak věnuje otázce určení poměru osvobozených a neosvobozených příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci a nabývací ceny jednotlivých částí podílu v případě, že je podíl nabýván postupně. A právě na závěry těchto příspěvků se detailně podíváme. 

558/29.01.20 – První část příspěvku na koordinační výbor

Pokud na chvíli pominu ono nešťastné ustanovení zákona o daních z příjmů, pak je nutné konstatovat, že první část výše uvedeného koordinačního výboru, která řeší osvobození příjmů z prodeje podílu, vůbec jasno do problematiky nevnesla, neboť ucelený a srozumitelný výklad celé problematiky osvobození, resp. zdanění, příjmů z převodu obchodního podílu, přináší pouze čtení obou částí příspěvku na koordinační výbor v jejich vzájemném kontextu. Pojďme se se závěry první části tohoto příspěvku seznámit.

Vyjma obecných závěrů týkajících se osvobození, resp. zdanění, příjmu z převodu obchodního podílu se příspěvek věnuje soukromoprávní úpravě obchodních podílů před a po rekodifikaci soukromého práva.

Jeden ze závěrů první části příspěvku na koordinační výbor, který byl Generálním finančním ředitelstvím odsouhlasen, uvádí: „Naopak v případech, kdy společenská smlouva neumožňuje nabytí více podílů samostatně v souladu s § 135 ZOK, dojde dodatečným nabytím podílu k jeho sloučení s podílem původním. Nová část podílu tak na sebe naváže původní datum nabytí první části podílu na společnosti s ručením omezeným, a to opět z důvodu, že ZDP tuto situaci jakkoliv speciálně neupravuje a je nutno reflektovat ius civile.“ Generální finanční ředitelství k tomu pouze uvádí: „Souhlas s předloženým závěrem“.

Tento závěr platí především pro účely soukromoprávní, kdy z hlediska právního vlastníme skutečně jen jeden obchodní podíl. Z pohledu zákona o daních z příjmů je však stěžejní § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů, ze kterého poměrně jasně vyplývá, že osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od nabytí („druhé nebo každé další části“) podílu. S ohledem na to, že se jedná o příspěvek, který by měl řešit primárně daňovou problematiku, a který byl navíc v průběhu projednávání rozdělen do dvou částí, považoval bych za vhodné, kdyby u výše uvedeného závěru bylo v příspěvku výslovně uvedeno, že se týká soukromoprávní úpravy, která pro účely osvobození od daně z příjmů již není v plném rozsahu relevantní.

Pokud by se někdo na základě výše uvedeného závěru příspěvku, jak byl odsouhlasen, domníval, že jej lze vykládat i tak, že soukromoprávní úprava bude i po 1. 1. 2014 relevantní pro účely osvobození od daně z příjmů, je zřejmé, že takový závěr je v rozporu s § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů. 

Nejvyšší správní soud se vyjádřil k „závaznosti“ a použitelnosti závěrů prezentovaných v koordinačním výboru například v rozsudku č.j. 8 Afs 246/2019-70, který pravděpodobně známe pod zkratkou „kolkování akcií“. Nejvyšší správní soud zde uvádí:

„Již krajský soud přitom v napadeném rozsudku poukázal na předpoklady nutné k tomu, aby bylo možno dovodit legitimní očekávání účastníků v praxi plynoucí ze zápisu koordinačního výboru, tedy zejm. jeho dostatečné odůvodnění, vzájemná bezrozpornost zaujatých závěr, nesmí se jednat o výklad jdoucí proti samotnému textu a významu zákona atd.“

Řekněme, že Nejvyšší správní soud zde vyslovil určitý test, kterému musíme závěr koordinačního výboru podrobit, abychom mohli s „klidným svědomím“ závěr aplikovat do naší daňové praxe. Pokud bychom připustili, že výše uvedený závěr koordinačního výboru: „Nová část podílu tak na sebe naváže původní datum nabytí první části podílu na společnosti s ručením omezeným (…)“, je možné aplikovat i na daňovou úpravu zdanění, resp., osvobození, příjmů z převodu obchodního podílu, pak by bylo nutné konstatovat, že tento výklad jde proti samotnému textu a významu zákona o daních z příjmů a nemůže tedy založit legitimní očekávání. 

558B/29.01.20 – Druhá část koordinačního výboru

Druhá část příspěvku se věnuje určení poměru osvobozených a neosvobozených příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci a určení nabývací ceny jednotlivých částí podílu v případě, kdy je podíl nabýván postupně.

Osvobození od daně z příjmů v případě, kdy doba mezi nabytím podílu a jeho úplatným převodem přesahuje 5 let, není dle § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů možné aplikovat na celý příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, pokud v předcházejících 5 letech došlo k jedné z těchto skutečností:

1. člen obchodní korporace (společník) poskytl nepeněžité plnění ve prospěch vlastního kapitálu, nebo
2. došlo ke koupi podílu od jiného člena obchodní korporace (společníka).

Dále se budu zabývat situací, kdy dochází ke koupi (dalšího) podílu na obchodní korporaci od druhého společníka. Podíváme se na řešení v situaci, kdy společenská smlouva s odkazem na § 135 odst. 2 zákona o obchodních korporacích umožňuje držbu více podílů na téže společnosti s ručením omezeným, ale také na situaci, kdy držbu více podílů společenská smlouva nepřipouští.

Příklad č. 1

Společnost s ručením omezeným Alfa byla založena dvěma společníky, a to v roce 2015, její základní kapitál činí 2 000 000 Kč. Společníky společnosti jsou pan Pepíček a paní Jarmilka, oba drží na společnosti podíl ve výši 50 %, nabývací cena (§ 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů) obchodního podílu každého společníka tak činí 1 000 000 Kč. Existenci dalších skutečností ovlivňujících výši nabývací ceny pro zjednodušení příkladu nepředpokládejme. Paní Jarmilka v roce 2025 prodala panu Pepíčkovi svůj podíl za 3 000 000 Kč. Pan Pepíček prodá celou společnost v roce 2026 celkem za 10 000 000 Kč. Řešíme osvobození, resp. zdanění, příjmů pana Pepíčka v roce 2026, paní Jarmilka nás nyní „nezajímá“.

Varianta A – společenská smlouva připouští držbu více obchodních podílů na Alfa, s.r.o.

Pokud společenská smlouva připouští držbu více podílů, pak pan Pepíček prodává v roce 2026 celkem dvě majetkové hodnoty, prodává totiž dva obchodní podíly – oba ve výši 50 %. U obou podílů samostatně testujeme, zda je či není splněn časový test dle § 4 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů. U obchodního podílu, který byl nabyt při založení společnosti v roce 2015, je časový test splněn a související příjem z převodu tohoto podílu bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Naopak časový test obchodního podílu, který byl nabyt koupí od paní Jarmilky v roce 2025, není splněn, proto nebude možné související příjem od daně z příjmů fyzických osvobodit, bude se jednat o ostatní příjem dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, oproti tomuto příjmu bude možné uplatnit do výdajů nabývací cenu obchodního podílu dle § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Řešení varianty A

Protože společenská smlouva připouští držbu více podílů, bude 50 % příjmu, resp. příjem z prodeje prvního podílu, od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, zdanitelným příjmem bude zbývajících 50 % inkasovaného příjmu. Osvobozeným příjmem bude částka 5 000 000 Kč (50 % z 10 mil. Kč). Zdanitelným příjmem bude také částka 5 000 000 Kč (také 50 % z 10 mil. Kč), oproti zdanitelnému příjmu uplatníme do výdajů nabývací cenu ve výši 3 000 000 Kč, neboť to je cena, za kterou pan Pepíček v roce 2025 pořídil od paní Jarmilky druhý obchodní podíl. Dílčím základem daně tak bude částka 2 000 000 Kč.

Varianta B – společenská smlouva nepřipouští držbu více obchodních podílů na Alfa, s.r.o.

Pokud společenská smlouva nepřipouští držbu více podílů, pak pan Pepíček prodává v roce 2026 pouze jednu majetkovou hodnotu, prodává jeden obchodní podíl ve výši 100 %. Jelikož však v roce 2025 nabyl 50% podíl od paní Jarmilky a v době 5 let před prodejem tedy zvýšil nabývací cenu svého podílu „nabytím podílu od jiného člena“, nemůže pan Pepíček osvobodit celý příjem. A teď přichází ta zásadní otázka: Jakým způsobem stanovíme poměr osvobozeného a zdanitelného příjmu?

Poměr osvobozeného a neosvobozeného příjmu z převodu obchodního podílu by se měl stanovit na základě poměru nabývacích cen, tento závěr je prezentován i ve výše uvedeném koordinačním výboru.

Řešení varianty B

V souladu s § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů bude od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno 25 % celkového příjmu, a to i přesto, že první část podílu ve výši 50 % již vlastní pan Pepíček déle jak 5 let. Rozhodující je zde poměr nabývacích cen obchodních podílů a není podstatné, že se jedná o podíl ve výši právě 50 %. Celková nabývací cena pana Pepíčka činí 4 000 000 Kč, přičemž s první částí podílu, která je ve vlastnictví od roku 2015, je spojena nabývací cena ve výši 1 000 000 Kč (tedy 25 % z celkové nabývací ceny), s druhou částí podílu, kterou nabyl koupí od paní Jarmilky v roce 2025, je spojena nabývací cena ve výši 3 000 000 Kč (tedy 75 % z celkové nabývací ceny). Tímto způsobem je dle mého názoru nutné vykládat právní větu „odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena nabytím podílu od jiného člena“, která je uvedena v § 4 odst. 1 písm. q) bod 4. zákona o daních z příjmů. Poměr nabývacích cen aplikujeme na příjem z prodeje obchodního podílu, přičemž bychom měli dospět k závěru, že zdanitelným příjmem pana Pepíčka je částka 7 500 000 Kč (75 % z 10 000 000 Kč), do výdajů uplatníme související nabývací cenu, tj. 3 000 000 Kč. Ke zdanění tak bude částka 4 500 000 Kč, která bude zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů.

Všimněte si, že obě varianty jsou ekonomicky shodné, pan Pepíček prodává v roce 2026 celou společnost s ručením omezeným, daňové řešení je ovšem odlišné. V první variantě, kdy společenská smlouva připouští držbu více obchodních podílů, bude zdaněna částka 2 000 000 Kč. V druhé variantě, kdy společenská smlouva naopak nepřipouští držbu více obchodních podílů, bude zdaněna částka 4 500 000 Kč. Není pravidlo zakotvené v tomto ustanovení zákona o daních z příjmů diskriminující? Je správné, že formální náležitost (úprava společenské smlouvy) může takovým způsobem ovlivnit výslednou výši daně z příjmů? Vždyť obě situace jsou ekonomicky totožné. Problém zde není v samotném zdanění, avšak ve výpočtu osvobozené, resp. zdanitelné, výši příjmu. Analogickou situaci bychom mohli nalézt v prodeji nemovité věci, kterou jsme nabývali postupně. Pokud jedna část podílu na nemovité věci splní časový test pro osvobození a druhá, či každá další, nikoli, pak se příjem rozdělí v poměru jednotlivých lastnických podílů, to vyplývá z bodu č. 3 pokynu GFŘ D-59 k § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Proč není možné stejný mechanismus výpočtu aplikovat i na příjmy z převodu obchodního podílu? Dle mého názoru by to lépe odpovídalo ekonomické podstatě převodu obchodního podílu.

Závěr

Závěrem snad jen několik myšlenek. Závěr první části koordinačního výboru je poněkud nešťastně napsaný, není zde totiž výslovně uvedeno, že se závěr týká soukromoprávní úpravy obchodních podílů, která již v některých případech není pro účely osvobození od daně z příjmů relevantní. Možná kdyby nedošlo k rozdělení příspěvku do dvou částí, nenastal by prostor pro nějakou pochybnost, neboť druhá část příspěvku jasně vysvětluje, jakým způsobem stanovit poměr osvobozeného a zdanitelného příjmu. Příspěvky je totiž nutné vnímat jako celek, kdy druhá část doplňuje část první.

Je nezpochybnitelné, že v souladu s jazykovým zněním předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů je výpočet poměru osvobozených a neosvobozených příjmů přes poměr nabývacích cen, a to i přesto, že se nám tento závěr nezdá úplně logický a mnohdy vede k ne úplně hezkému zdanění transakce. Nicméně, vždy je třeba hledat světlo na konci tunelu a tak se třeba dočkáme nějaké (doufám pozitivní) změny v této oblasti.

Společníkům nelze než doporučit, aby při tvorbě společenských smluv obchodních korporací využívali dispozitivní právní normy, která umožňuje, aby jeden společník držel na téže společnosti více obchodních podílů.