Zaměstnavatel může poskytnout svému zaměstnanci zápůjčku (dříve půjčku) podle § 2390 až § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle uvedených ustanovení vzniká smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
 
Zápůjčka je splatná buď v termínech uvedených ve smlouvě, nebo není-li uvedeno, kdy má být půjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Pokud smlouva neuvádí nic o výpovědní době, je výpovědní doba šest týdnů.
 
U bezúročné půjčky může vydlužitel (zaměstnanec) splatit výpůjčku i bez výpovědi. Pokud bylo vrácení zápůjčky ujednáno ve splátkách a zaměstnanec je v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, může zaměstnavatel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu.
 
Podle výše uvedeného by tedy smlouva o zápůjčce měla obsahovat následující údaje:

• účel a výši zápůjčky,
• výši splátek a dobu splatnosti,
• způsob zaplacení zápůjčky při skončení pracovního poměru.

 
Zaměstnancům jsou nezřídka poskytovány bezúročné půjčky jako zaměstnanecké benefity. Zaměstnavatelé mohou poskytovat zaměstnancům bezúročné půjčky ze sociálního fondu nebo zisku po zdanění za podmínek stanovených v kolektivní smlouvě, vnitřním předpise nebo pracovní smlouvě.

Daňový režim zápůjček

V roce 2014 byl majetkový prospěch, který takto vznikl zaměstnanci z „odpuštěných úroků“ – tedy majetkového prospěchu, osvobozen bez omezení od daně z příjmů fyzických osob.
 
Od 1. 1. 2015 je od daně z příjmů osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček (viz § 6 odst. 9 písm. v) zákona o daních z příjmů, dále jen „ZDP“).
 
Za zaměstnance jsou podle § 6 odst. 2 ZDP pro účely zdanění považováni také společníci a jednatelé. Zápůjčky budeme sledovat a sčítat vždy u stejného zaměstnavatele a jeho zaměstnance.
 
Z hlediska zdanění a odvodů tedy nastávají u bezúročné půjčky dva možné režimy:

• majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu do 300 000 Kč je osvobozen od daně z příjmů a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění,
• majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem, a to ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti a vypočte se jen z částky přesahující stanovený limit. Zároveň se takto stanovená hodnota majetkového prospěchu zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Úrok obvyklý

Pokyn GFŘ D-22 uvádí k stanovení úroku obvyklého v případě bezúročných zápůjček poskytnutých od 1. 1. 2015 následující postup.
 
Úrok obvyklý se použije jen pro částky nad stanovený limit uvedený v § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek.
 
Zaměstnavatel pak musí vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zaměstnavatel zaměstnanci zápůjčku poskytuje.
 
Výše úroku obvyklého nemusí pak být stejná po celou dobu splácení, od zaměstnavatele správce daně očekává, že bude reagovat na změny v bankovních úvěrech a stanoví vždy úrok obvyklý v příslušném čase.
 
Vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin a výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku.

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na vybavení domácnosti ve výši 250 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 5 000 Kč. Stejný zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zápůjčku na pořízení osobního automobilu dne 1. 8. 2015 ve výši 150 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 5 000 Kč.
 
Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících srpen až prosinec příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku. U zápůjčky na pořízení vybavení domácnosti a osobního automobilu by mohly být srovnatelné podmínky s účelovým spotřebitelským úvěrem – v roce 2015 tedy úrok např. 7 % p.a.
 

V prosincové mzdě zaměstnavatel zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 1 761 Kč. Zároveň o tuto částku zvýší i základ pro sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že limit bude překročen také v roce 2016, bude v následujícím roce znovu zjišťovat pro výpočet sazbu obvyklého úroku, která bude vycházet z podmínek účelových spotřebitelských úvěrů nabízených bankami v roce 2016.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytl dne 1. 4. 2015 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na pořízení bytu 1+1 ve výši 650 000 Kč. Ve smlouvě o zápůjčce bylo stanoveno splácení zápůjčky k poslednímu dni každého následujícího měsíce ve výši 10 000 Kč. Ke dni 30. 11. 2015 došlo k rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem dohodou s tím, že k tomuto datu zaměstnanec doplatil celkový zbývající dluh z titulu zápůjčky zaměstnavateli.
 
Zaměstnavatel vypočte celkovou nesplacenou jistinu v jednotlivých měsících příslušného roku. Dle níže uvedené tabulky nám vyšlo, že k překročení limitu osvobození došlo v měsících duben až listopad příslušného roku. Budeme tedy muset stanovit sazbu obvyklého úroku. Pro zápůjčku bychom mohli použít obvyklý úrok z hypotečního úvěru – v roce 2015 tedy úrok např. 3 % p.a.
 

Vzhledem k ukončení pracovního poměru zaměstnance zaměstnavatel v poslední (listopadové) mzdě zvýší hrubou mzdu o nepeněžitý příjem ve výši 6 318 Kč. Zároveň o tuto částku zvýší i základ pro sociální a zdravotní pojištění.