Autorské honoráře z pohledu daně z příjmů


Ing. Michaela Martínková, CAE
28. 6. 2024
Vytisknout článek Odeslat článek mailem Diskuse k článku

Srážková daň může být použita pouze u příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, radia a televize.

Foto: Depositphotos

 

Mezi příjmy fyzických osob, které je třeba náležitě zdanit, patří i autorské honoráře. Zákon o daních z příjmů poskytuje při určitém limitu těchto příjmů zjednodušení ve formě odvodu daně formou srážky. Jaké jsou podmínky pro toto uplatnění, bude vysvětleno v dnešním článku.


 
Autorským honorářem je myšlen „příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem“ – to je definice z § 7, odst. 2, písm. a) zákona o daních z příjmů, která popisuje příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti.

Na tyto činnosti není nutné získat živnostenské oprávnění, jsou vykonávány převážně na základě smluv vycházejících z autorského zákona. Z definovaného okruhu těchto příjmů zákon o daních z příjmů dále vyjímá příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize ze zdrojů na území České republiky. Takový příjem je dle § 7, odst. 6 zákona o daních z příjmů samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou. A to jen za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Důležité je tedy u plátce autorského honoráře sledovat součet příjmů za vyjmenované příspěvky v jednom měsíci, a to podle jednotlivého autora. Pokud součet příjmů činí méně než 10 000 Kč, má plátce daně povinnost srazit daň z příjmů a autorovi uhradit již částku po zdanění. Výši srážkové daně z tohoto druhu příjmů, který je samostatným základem daně, určuje § 36, odst. 2, písm. o) zákona o daních z příjmů. V současné době činí sazba této daně 15 %.

Z praktického hlediska je tedy vhodné, aby byly tyto autorské honoráře vypláceny nikoli průběžně v rámci kalendářního měsíce, ale až po jeho skončení, protože jinak bude velmi obtížné zjistit, zda byl limit dosažen či nikoli.

Když plátce daně – osoba, pro kterou autor příspěvek zpracovává, resp. od níž autor přijímá peníze – vyplatí jednomu autorovi v kalendářním měsíci v úhrnu více než 10 000 Kč, nemůže použít srážkovou daň a částku autorského honoráře posílá autorovi v plné výši. Tento příjemce autorského honoráře má povinnost provést zdanění sám v rámci svého daňového přiznání. A protože se jedná o příjem ze samostatné činnosti, musí se vypořádat i se zdravotním a sociálním pojištěním.

Příklad

Autor pravidelně v roce 2024 píše články do časopisu vycházejícího 1x týdně a má nárok na odměnu 2 500 Kč. Pokud by mu byl autorský honorář vyplácen rovněž 1x týdně, mohlo by se v určitém kalendářním měsíci stát, že bude mít nárok na celkem 5 honorářů podle počtu odevzdaných článků, kdy výplata bude pravidelná v určitý den (např. při pravidelně vypláceném honoráři každou středu bude 5 plateb vycházet na měsíce leden 2024, květen 2024, červenec 2024 a říjen 2024).

V takovém případě však překročí hranici 10 000 Kč a neměla by mu být stržena srážková daň z předchozích plateb daného kalendářního měsíce. Plátce daně by měl vyplatit celkovou výši úhrnu autorských honorářů 12 500 Kč a autor, příjemce těchto peněz, má povinnost vypořádat daňovou povinnost sám (vč. zdravotního a sociálního pojištění). Proto je vhodnější opravdu s výplatou počkat na konec kalendářního měsíce a sčítat nároky jednotlivých autorů, nebo mít jistotu, že žádný další honorář nad hranici 10 000 Kč měsíčně nebude vyplacen, pokud již srážka byla provedena.

Nutno podotknout, že tento problém s určením, zda srážku daně provést či nikoli při zahájení výplaty autorského honoráře se nemusí týkat jen počtu pravidelně zveřejňovaných článků. V praxi se někdy u klientů – zejména vydavatelů odborných periodik – setkávám se situací, kdy se vyplácí autorský honorář v daném časopise, kdy honorář nedosáhl hranice 10 000 Kč, ale ten stejný autor pak v daném měsíci sepíše nějaký další příspěvek do jiného periodika, vyplatí se mu honorář ve stejném měsíci s prvním honorářem a tato částka již limit překročí. Tím nastává problém, že srážka neměla být uplatněna, autor si má zdanit oba honoráře sám jako příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti.

Takovou povinnost by autor neměl, kdyby se druhý honorář poslal v následujícím kalendářním měsíci, kdy třeba již přispívat u daného vydavatele vůbec nebude. I z těchto důvodů je praktické nároky autorů sjednocovat do jedné platby v rámci kalendářního měsíce, popř. rozložit příjem do více měsíců (což ne vždy bude chtěné ze strany autorů, ale pokud si uvědomí, že, zvláště při částkách, které oscilují kolem hranice 10 000 Kč měsíčně to může pro ně být i daňově výhodné, může být časový posun zajímavý).

Ráda bych také ještě jednou upozornila, že srážková daň může být použita pouze u příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, radia a televize. Tyto příspěvky, vycházející z autorského zákona, mohou být vyjádřené řečí, písmem či obrazem (může jít také o dílo hudební, dramatické, choreografické, pantomimické, výtvarné nebo malířské). Jakýkoli autorský honorář, který není příspěvkem do novin, časopisů, radia či televize nemůže být podroben srážkové dani, byť by jeho výše byla pod hranicí 10 000 Kč. Někdy se totiž v praxi na toto obsahové omezení zapomíná a řeší se jen korunová hranice. Důležité je splnit obě podmínky současně proto, aby plátce autorského honoráře mohl srážkovou daň uplatnit.

Autor, který přijme za své příspěvky částku vyšší než 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce (nebo se jedná sice o autorské honoráře v jakékoli výši, ale nejedná se vůbec o příspěvky do novin, časopisů, radia a televize) má povinnost uvést takové příjmy ve svém daňovém přiznání. Může si uplatnit buď skutečné výdaje, které k těmto příjmům vynaložil, nebo může uplatnit výdajový paušál ve výši 40 % dosažených příjmů, max. však do výše 800 000 Kč ročně. Může si pochopitelně uplatnit i slevu na dani na poplatníka, popř. další slevy na dani či odčitatelné položky jako u jiných zdanitelných příjmů. Autor by si především měl velice dobře vést evidenci, které příjmy mu zdanil ten, od kterého příjmy získal, a které mu byly vypláceny v hrubé výši bez odvodu srážkové daně.

Komplexní příklad

Autor píše články do novin pro 3 různé vydavatele, u nichž měl nárok na tyto honoráře za kalendářní rok:
  • Vydavatel A: pravidelný měsíční honorář 5 000 Kč za články, celkem za rok obdržel 60 000 Kč.
  • Vydavatel B: pravidelný měsíční honorář 10 000 Kč za články, za červen a červenec obdržel navíc v každém měsíci 5 000 Kč za zvýšený počet článků, celkem za rok obdržel 130 000 Kč.
  • Vydavatel C: jednorázový honorář za březen 8 000 Kč za články, za červen 10 000 Kč za články, za září 20 000 Kč za články, celkem za rok obdržel 38 000 Kč.
Situace u vydavatele A je celkem jednoduchá – honoráře podléhají srážkové dani v každém měsíci. Bude tedy stržena daň ve výši 750 Kč měsíčně a autor obdrží měsíčně částku 4 250 Kč. Tyto příjmy ve výši 60 000 Kč hrubého do svého daňového přiznání neuvádí.

Vydavatel B odvede srážkovou daň ve výši 1 500 Kč měsíčně (a autor přijme 8 500 Kč měsíčně) kromě měsíců červen a červenec, kdy honorář činil v úhrnu 15 000 Kč měsíčně. Vydavatel tedy za tyto dva měsíce nesráží nic, autor má povinnost příjem ve výši 2×15 000 = 30 000 Kč uvést do svého daňového přiznání. Příjmy ve výši 100 000 Kč hrubého do svého daňového přiznání neuvádí.

U vydavatele C dojde ke sražení srážkové daně za měsíce březen a červen, konkrétně ve výši 1 200 Kč a 1 500 Kč, autor obdrží 6 800 Kč a 8 500 Kč a tyto příjmy do svého přiznání neuvádí (hrubá výše činí 18 000 Kč). V září však vydavatel C srážkovou daň nemůže uplatnit, autor naopak tuto částku uvede do svého daňového přiznání – jde tedy o částku 20 000 Kč.



Celkem autor uvede do svého daňového přiznání částku 50 000 Kč, může uplatnit 40% výdajový paušál, tj. 20 000 Kč, a zdanitelný příjem bude 30 000 Kč. Pokud by to byl jeho jediný zdanitelný příjem, nevznikne mu daňová povinnost, protože sleva na dani na poplatníka (30 840 Kč ročně) plně pokryje potenciální daň 4 500 Kč (15 % z daňového základu). Musí ale vyřešit ještě zdravotní a sociální pojištění, kterému se však tento článek nevěnuje.

Sražená daň z autorských honorářů u vydavatelů A, B a C ve výši celkem 26 700 Kč (z úhrnu příjmů 178 000 Kč ode všech vydavatelů) je tak jedinou daní, kterou autor ze všech celkových příjmů odvede, a to prostřednictvím vydavatelů, kteří se dostávají do pozice plátce daně. Autor je poplatníkem daně, který v tomto případě obdrží již částku čistou, myšleno po zdanění. Sice je jeho příjem podroben dani, ale v tomto případě nemusí činit nic a zdanění za něj provede ten, kdo příjem vyplácí.

Kdyby nebylo honorářů nad 10 000 Kč měsíčně u vydavatelů B a C, nemusel by ani autor podávat své daňové přiznání. Na druhou stranu autor nemůže, podobně jako tomu je u dohod o provedení práce, zahrnout příjmy již zdaněné srážkovou daní do svého přiznání, a tuto srážku započítat na svou daňovou povinnost (což by mu v tomto konkrétním případě pomohlo, protože by sleva na dani pokryla i tento další základ daně). Srážková daň u autorských honorářů je konečnou daní. Tato možnost byla v zákoně o daních z příjmů po určitou dobu v letech minulých, ale v současné době je umožněna jen u dohod o provedení práce.



Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.
Vytisknout článek Odeslat článek mailem

Diskuse k článku

Zatím žádný komentář.

Přidat nový příspěvek do diskuse

Přihlásit k odběru

img_cancelvykricnik



 
 
Security code 
 

Rychlé zprávy

Důchodová reforma

24. 7. 2024 | MPSV představilo důchodovou reformu zajišťující stabilitu penzijního systému. Reforma zavádí rodinný vyměřovací základ, který oceňuje péči o děti i blízké osoby a postupně nahradí dosavadní výchovné. Rodinný vyměřovací základ zajistí rychlejší růst důchodů, spravedlivější přístup a bude výhodnější než výchovné. Rodinný vyměřovací základ přinese matkám s nižšími příjmy více výhod a zohlední péči o závislé osoby. Tento systém zajistí, že průměrný důchod zůstane nad úrovní 40 % průměrné mzdy. Více informací naleznete na webových stránkách.


Dřívější zprávy

Užitečné informace



Firmy v Pohodě
 
TEMPO-českomoravská audit
Audit, účetní poradenství, oceňování podniků, movit. věcí
www.malimanek.cz

Ing. Alena Nováková
Profesionální účetní služby
www.alenanovakova.cz

Kurzovní lístek

25,44 Kč
0,065 Kč
23,45 Kč
0,087 Kč

Více
Zdroj: ČNB, 24.07.2024

Ze života daňového poradce


Přihlášení k odběru newsletteru

Doporučujeme