Automobil v obchodním majetku – 2. část

Použití automobilu k soukromým účelům

Především u podnikatelů – fyzických osob se velice často stává, že vozidlo zahrnuté v obchodním majetku je použito rovněž pro soukromé účely. V tomto případě jsou výdaje spojené s automobilem, který je používán jak k podnikatelským účelům, tak také pro osobní potřebu poplatníka, pouze částečně daňově neuznatelné, a proto je nutné tyto výdaje v příslušném poměru krátit. V případě odpisů tak přímo stanoví § 28 odst. 6 ZDP, v ostatních případech tak vyplývá z § 23 odst. 3 ZDP.

Zákon zde však vysloveně žádný poměr krácení výdajů (nákladů) nestanoví, proto je nejlépe vycházet z poměru ujetých km pro podnikatelské účely k celkovému počtu ujetých km v daném roce. Jediným výdajem, který se nebude krátit, a který bude daňově uznatelný v plné výši je silniční daň, protože ta se váže pouze k vozidlu, které je používáno k podnikatelské činnosti.

Příklad:

Podnikatel – fyzická osoba měl v souvislosti s používáním osobního automobilu vloženého do obchodního majetku v kalendářním roce tyto výdaje:

Podle knihy jízd ujel za kalendářní rok celkem 8 900 km, z toho soukromě 2 670 km tj. 30 %. Z uvedených výdajů ve výši 190 900 Kč (po odečtení silniční daně) je tedy 30 % výdajů nedaňových, to znamená, že tento podnikatel bude muset v daňovém přiznání zvýšit základ daně o částku 57 270 Kč.

Automobil poskytnutý zaměstnanci

ZDP v § 6 odst. 6 umožňuje zaměstnavateli, aby zaměstnanci poskytl bezplatně služební motorové vozidlo k používání jak pro služební, tak také soukromé účely.

Na straně zaměstnance se v tomto případě považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se uvedená cena o tuto daň zvýší.

Tento příjem do konce roku 2007 nepodléhal pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, avšak od 1.1. 2008 je již příjmem, který se do vyměřovacího základu pro uvedené pojistné zahrnuje.

Nejnižší možná částka, kterou musí zaměstnavatel zaměstnanci v této souvislosti přidanit je 1 000 Kč. Dále je třeba doplnit, že v případě technického zhodnocení vozidla se rovněž o 1 % z jeho hodnoty zvyšuje také zdanitelný příjem zaměstnance.

Přestože je v daném případě vozidlo zčásti používáno i k účelům, které nesouvisejí s podnikatelskou činností zaměstnavatele, neukládá zde zákon režim krácení odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP, ani dalších jiných výdajů, s výjimkou pohonných hmot, což potvrzuje rovněž Pokyn D-300 v bodě 28 k § 24 odst. 2 ZDP. To znamená, že veškeré ostatní výdaje může zaměstnavatel ponechat ve svých zdanitelných výdajích (nákladech) v plné výši.

V případě, že veškeré pohonné hmoty bude hradit zaměstnavatel, je povinen na jedné straně u těchto výdajů uplatnit DPH na výstupu prostřednictví dokladu o použití, protože tyto výdaje nesouvisí s ekonomickou činností, a na druhé straně zvýšit o tuto částku základ daně z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance, přičemž tento příjem bude také vstupovat do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud by zaměstnavatel postupoval v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP mohl by tyto výdaje ponechat v daňově uznatelných nákladech.

Poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely není z hlediska DPH považováno za zdanitelné plnění a žádné daňové povinnosti na straně zaměstnavatele nevznikají, s výjimkou poskytnutí vozidla u něhož byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet DPH (např. v případě vozidel kategorie N1 ).

V tomto případě se jedná o zdanitelné plnění – poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce podle § 14 odst. 4 písm. a) ZDPH a zaměstnavatel je povinen z hodnoty tohoto plnění odvést daň na výstupu. Zaměstnavatel (plátce) vystaví v doklad o použití podle § 29 ZDPH.

Základem daně bude v tomto případě cena zjištěná, což může být např. cena uplatňovaná subjekty, jejichž předmětem činnosti je pronájem vozidel. Tato DPH však nebude pro zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem) pro účely daně z příjmů (viz Pokyn D-300, K § 25, bod 8).