Řidiče čeká změna u jednodenních dálničních známek. Nově by už neměly platit jen do půlnoci daného dne, ale celých 24 hodin od aktivace, což má odstranit dlouhodobě kritizovanou nevýhodu při večerním nákupu. Součástí připravované novely je také možnost přenést známku na jinou registrační značku a do budoucna se počítá i se změnami pro elektromobily. Ministerstvo dopravy tím reaguje na časté stížnosti motoristů i doporučení z Evropské unie. Zatím jde ale pouze o návrh změn, který ještě musí projít legislativním procesem a schválením. Pokud novela projde, nové podmínky by mohly začít platit od roku 2027.
Příležitostný příjem do 50 tisíc korun ročně se nemusí danit, ale musí jít opravdu o nahodilou nebo jednorázovou činnost, ne o pravidelný výdělek. Pokud člověk vykonává činnost soustavně, opakovaně nebo na ni má živnost, finanční úřad ji už bere jako podnikání bez ohledu na výši příjmu. Do příležitostných příjmů navíc nespadají příjmy ze zaměstnání, dohod, podnikání ani většina autorských honorářů. Výhodou příležitostného příjmu je, že se z něj neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Důležité je ale umět prokázat, že šlo skutečně jen o občasnou činnost. Finanční úřad totiž posuzuje nejen výši příjmu, ale hlavně pravidelnost a charakter celé aktivity.
Od roku 2025 mají pracující starobní důchodci nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 %. Sleva se týká zaměstnanců i OSVČ, kteří pobírají starobní důchod v plné výši a vykonávají výdělečnou činnost podléhající odvodům sociálního pojištění. Zaměstnanci o slevu žádají svého zaměstnavatele, který ji následně zohlední při výpočtu mzdy. OSVČ slevu uplatní prostřednictvím přehledu podávaného na ČSSZ. Nárok vzniká pouze po dobu pobírání starobního důchodu v plné výši. Pokud sleva nebyla uplatněna včas, lze za určitých podmínek požádat ČSSZ také o vrácení přeplatku zpětně. Sleva tak může pracujícím důchodcům přinést úsporu v řádu tisíců korun ročně.
Evropská unie plánuje zrušit bezcelní výjimku pro balíčky do 150 eur z některých e-shopů. Od roku 2026 by tak zákazníci mohli za každou zásilku nově platit poplatek kolem 3 eur, tedy asi 75 korun. Nejvíce změna dopadne na levné objednávky oblečení, elektroniky a drobností do domácnosti. Cílem nových pravidel je omezit příliv levného zboží ze zahraničí a podpořit férovější podmínky pro evropské obchodníky. Unie zároveň reaguje na obrovské množství zásilek, které každoročně proudí do Evropy. Podle odhadů jde až o miliardy balíčků ročně. Změny se mohou promítnout nejen do vyšších cen, ale i do delších dodacích lhůt.
Storno JMH je možné provést pouze do konce zákonné lhůty pro podání, obvykle do 20. dne následujícího měsíce. Po uplynutí této lhůty již storno nelze využít a opravy se řeší výhradně podáním opravného hlášení. Možnost storna je pouze doplňkovou službou, přičemž zaměstnavatel má i tak povinnost podat hlášení včas. Pro hlášení za leden až březen 2026, kde je lhůta stanovena do 30. června 2026, nelze storno použít. Od května 2026 je navíc zavedena kontrola, která toto pravidlo ověřuje. Pro opravy již podaných údajů je nutné využít opravné hlášení.
Vláda plánuje zvýšit rodičovský příspěvek od roku 2027 na 400 000 Kč (u vícerčat na 800 000 Kč), přičemž návrh má být předložen vládou během května. Zásadní změnou ale je, že se zvýšení má týkat pouze dětí narozených po tomto datu, což vyvolává kritiku zejména kvůli nerovnému dopadu na rodiny s dětmi narozenými dříve. Současně návrh nepočítá s pravidelnou valorizací, tedy automatickým navyšováním podle inflace, což by mohlo znamenat, že reálná hodnota příspěvku může v čase klesat. Rodičovský příspěvek přitom slouží jako klíčová dávka pro rodiče pečující o malé dítě, kterou mohou čerpat až do vyčerpání celkové částky při péči o nejmladší dítě v rodině.