Ministerstvo financí upřesnilo, jak mají obce stanovit příspěvek na provoz škol v souvislosti s novým systémem financování nepedagogické práce od roku 2026. Příspěvek slouží k vyrovnání hospodaření příspěvkových organizací, které jsou ve školství často ztrátové, a jeho konkrétní výši určují zřizovatelé podle potřeb organizace. Doporučuje se, aby zahrnoval zejména platy nepedagogických zaměstnanců včetně zákonných odvodů, náklady na dohody o práci nebo příděly do fondu FKSP. Od 1. ledna 2026 navíc přechází na zřizovatele také odpovědnost za část ostatních neinvestičních výdajů, například na učebnice či pomůcky.
Ministerstvo financí České republiky představilo návrh EET 2.0, který má být modernější a méně administrativně náročnou formou evidence tržeb. Nový systém má být plně digitální a podnikatele motivovat výhodami, například jednodušší komunikací se státem či přehlednější správou daní. Cílem je efektivně omezit daňové úniky a zároveň podnikatelům zjednodušit plnění jejich povinností. Systém má být zaveden od 1. ledna 2027, přičemž během ledna bude fungovat v pilotním, dobrovolném režimu. Finální podoba závisí na schválení legislativního návrhu.

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená i rodičovský příspěvek patří mezi nejčastěji řešená témata v období očekávání dítěte. V letošním roce rodiny s vícerčaty ovšem čeká změna. Rodičovský příspěvek se od 1. ledna 2026 zvýšil na 700 000 Kč oproti původním 525 000 Kč. Kdo všechno má nárok na novou výši příspěvku, a za jakých podmínek se dočtete v dnešním článku.
Pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti mohou na ePortálu od ČSSZ rychle a přehledně získat všechny důležité informace o své neschopence i souvisejících dávkách. Online služba nabízí nepřetržitý přístup k aktuálním údajům bez nutnosti osobní návštěvy úřadu nebo telefonování. Klienti zde mohou sledovat výplatu dávek, ověřit správnost evidovaných údajů nebo zobrazit detaily o průběhu pracovní neschopnosti, včetně informací o lékaři či povolených vycházkách. Portál zároveň umožňuje elektronicky podávat žádosti a získat potvrzení o pracovní neschopnosti pro zaměstnavatele či úřady. Přístup je zabezpečený prostřednictvím elektronické identity, například bankovní identity nebo datové schránky.
V období leden–březen 2026 zaměstnavatel zatím nepodává jednotné měsíční hlášení ani přehled o pojistném, musí však vést evidenci zaměstnanců a jejich pracovních údajů. Přihlášení, odhlašování a hlášení změn probíhá standardně přes e-Podání ONZ. Pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se hradí běžně od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Údaje za leden–březen se následně doplní formulářem JMHZ v dubnu–červnu. Ukončení zaměstnance před 1. 4. 2026 se oznamuje přes ONZ a evidenční list důchodového pojištění se předkládá na výzvu ČSSZ do 8 dnů. Dodatečné údaje od 1. 4. 2026 se podávají přes REGZEC akcí „Změna“.
Zvýšení životního minima v Česku začne platit až od 1. října 2026 místo původně plánovaného dřívějšího termínu. Pro jednotlivce vzroste z 4860 na 5500 korun, u prvního dospělého v domácnosti na 5000 korun, zatímco u dalšího dospělého člena domácnosti se sníží na 3750 korun. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má nové nastavení více zohlednit situaci menších domácností, například lidí žijících samostatně. Odklad má praktické důvody – úřady tak mohou změnu spojit s pravidelnými přepočty sociálních dávek a snížit administrativní zátěž. Navýšení životního minima ovlivní výši některých podpor navázaných na tuto částku, například pěstounských dávek. Do října 2026 se bude postupovat podle současných pravidel.