Od 1. 1. 2027 dojde k zvýšení prvního pásma paušální daně; navýší se i minimální pojistné na sociální, zdravotní i nemocenské pojištění OSVČ. Pro některé subjekty pak bude možné využít EET OFF. Více se dozvíte v článku.
Nařízením vlády č. 177/2026 Sb. ze dne 29. 9. 2026 byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025, na základě čehož lze vypočítat průměrnou mzdu za rok 2027, jejíž výše se dále používá v propočtech. Od její výše se pak odvíjí výpočty minimálních a maximálních základů a záloh na pojistné OSVČ, paušální daň a mimo jiné také výše rozhodného příjmu pro účely účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2025 činí rovných 48 900 Kč. Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2025 činí 1,0565. Průměrná mzda se stanoví jako součin vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu:
Průměrná mzda za rok 2027: 48 900 Kč × 1,0565 = 51 663 Kč.
Průměrná mzda má vliv celou řadu parametrů. Kromě výše uvedeného pojistného a paušální daně má přímý vliv na stanovení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob a také pro stanovení limitu pro osvobození nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům.
Minimální pojistné na sociální pojištění OSVČ
V roce 2026 došlo k významné změně u minimálního pojistného na sociální pojištění OSVČ, a to novelou zákona 589/1992 Sb. O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tato novela zpětně od 1. 1. 2026 snížila minimální zálohy, a to tak, že vrátila minimální vyměřovací základ na 35 % průměrné mzdy. Připomeňme, co nyní po novele platí:
- minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je pro rok 2027 a následující 35 % průměrné mzdy bez dalšího zvyšování;
- pro OSVČ, která nově zahájila výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti a tuto činnost v uplynulých 20 kalendářních letech nevykonávala, je měsíční vyměřovací základ nejméně 25 % průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok, a to po dobu prvních tří kalendářních let od zahájení podnikání; jedná se o podporu začínajících podnikatelů a zůstává beze změny;
- pokud OSVČ zahájila po 31. 12. 2024, zahájí nebo znovuzahájí tuto činnost a v předchozích 5 kalendářních letech před tímto zahájením nevykonávala tuto činnost, nemusí v roce zahájení činnosti a bezprostředně v následujícím kalendářním roce platit zálohy. Je třeba ale myslet na to, že bude muset doplatit celý případný doplatek po podání přehledu za příslušný rok;
- měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 11 % průměrné mzdy,
- v roce 2027 bude i nadále platit povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění v nové minimální výši již od 1. 1. daného kalendářního roku. Tj. pokud podnikatel platí minimální zálohy, bude je muset změnit již u platby zálohy v lednu 2027.
Pro rok 2026 bude tedy minimální měsíční vyměřovací základ pro HČ:
- 35 % z 51 663 Kč = 18 083 Kč
- u nových OSVČ: 25 % z 51 663 Kč = 12 916 Kč.
Minimální měsíční zálohy na pojistné pro HČ (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) bude činit:
- 29,2 % z 18 083 Kč = 5 281 Kč
- u nových OSVČ: 29,2 % z 12 916 Kč = 3 772 Kč.
Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost („VČ“), činí nyní nejméně 11 %.
Pro rok 2027 bude tedy minimální měsíční vyměřovací základ pro VČ:
- 11 % z 51 663 Kč = 5 683 Kč.
Minimální měsíční zálohy na pojistné pro VČ (důchodové pojistné 28 % + pojistné na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) bude činit:
- 29,2 % z 5 683 Kč = 1 660 Kč.
Připomeňme, kdo vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání,
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
- byla nezaopatřeným dítětem dle zákona o důchodovém pojištění, tedy studentem splňujícím podmínky soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání dle § 21 až § 23 zákona o důchodovém pojištění.
OSVČ, jejíž činnost je vedlejší, je účastna sociálního pojištění, a platí tedy i zálohy, pokud byl v kalendářním roce její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti (základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů) aspoň ve výši 2,4násobku průměrné mzdy za kalendářní rok, který odva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění (v roce 2027 tedy z roku 2025).
Rozhodná částka pro vedlejší OSVČ pro rok 2027: 2,4 × 51 663 Kč = 123 992 Kč.
Pozor, v přehledu za rok 2026 pro vedlejší OSVČ, který se bude podávat v roce 2027, budeme srovnávat příjem s rozhodnou částkou za rok 2026, tj. 117 521 Kč.
Situace je též složitější, pokud je v kalendářním roce vykonávána jak hlavní, tak i vedlejší samostatná výdělečná činnost. Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pak stanoví tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Již v lednu 2027 ti podnikatelé, kteří platí minimální zálohy, budou muset zaplatit:
- v případě hlavní činnosti 5 281 Kč,
- v případě hlavní činnosti a zároveň se jedná o OSVČ do třetího roku její činnosti 3 772 Kč,
- v případě vedlejší činnosti 1 660 Kč.

Maximální vyměřovací základ
Maximálním vyměřovacím základem OSVČ i zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Tedy pro rok 2027 to bude 48 × 51 663 Kč = 2 479 824 Kč.
Nad tento vyměřovací základ se již sociální pojištění neplatí. Připomeňme, že pokud je OSVČ zároveň i zaměstnancem a překročí maximální vyměřovací základ, pak je potřeba správě sociálního zabezpečení spolu s přehledem zaslat i formulář Potvrzení zaměstnavatele o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo sráženo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Vydá ho příslušný zaměstnavatel, náhled na formulář je možné získat na stránkách správy sociálního zabezpečení.
Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ
OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost a podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu. Výše pojistného na nemocenské pojištění OSVČ je pak dle stávající legislativy 2,7 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje OSVČ.
Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – tedy 2× rozhodný příjem. V roce 2026 byl rozhodný příjem 4 500 Kč, v roce 2027 dochází po delší době ke změně na částku 5 000 Kč.
Minimální měsíční pojistné pak pro rok 2027 spočítáme následovně:
- 2,7 % z (2 × 5 000 Kč) = 270 Kč.
Upozorněme v této souvislosti na skutečnost, že nemocenské pojištění není na rozdíl od sociálního pojištění součástí paušální daně. Podnikatelé, kteří platí paušální daň a chtějí být nemocensky pojištěni, si musí měsíční nemocenské pojistné platit navíc k paušální dani.
Minimální zdravotní pojištění OSVČ
Minimálním vyměřovacím základem pro účely zdravotního pojištění OSVČ se rozumí 12násobek 50 % průměrné mzdy.
Měsíční minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění 2027:
- 50 % z 51 663 Kč = 25 831,50 Kč.
Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění 2027: 13,5 % z 25 831,50 = 3 488 Kč.
Připomeňme, že pokud podnikatel platil v roce 2026 minimální zdravotní pojištění, je povinen od platby pojistného za leden 2027 již odvádět výše uvedenou vyšší částku.
Daň z příjmů – hranice 23 %
Od roku 2024 došlo ke snížení hranice pro uplatnění 23% sazby daně z příjmů fyzických osob z původního 48násobku na 36násobek průměrné mzdy. Tento násobek trvá i v roce 2027.
Za rok 2027 bude tedy platit hranice pro 23% sazbu daně pro základ daně nad 1 859 868 Kč.
Paušální daň v roce 2027
Na paušální daň jsme si již od roku 2021, kdy byla zavedena, zvykli a je poměrně hojně využívána pro svou jednoduchost a skutečnost, že poplatník pak platí pouze jednu částku finančnímu úřadu. V této částce je zahrnuto sociální, zdravotní i daň z příjmů.
Od 1. 1. 2023 byla zavedena tři pásma paušální daně pro placení paušální daně, a to v závislosti na výši příjmů poplatníka a zatřízení do činnosti, kterou vykonává. I v roce 2027 bude platit, že paušální daň mohou využít podnikatelé s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti až do výše 2 mil. Kč za kalendářní rok.
Od 1. 1. 2027 budou v platnosti ustanovení zákona č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb, který zavádí opět povinnost evidence vybraných tržeb. Tj. od tohoto data startuje povinnost kontaktní platby (realizované „face to face“) evidovat a odesílat finančnímu úřadu. Oproti minulosti bude tento zákon platit napříč všemi obory podnikání a skutečnost, že je poplatník v paušální dani, na této skutečnosti nic nemění, kromě jedné výjimky.
Zákon zavádí možnost neevidovat tržby a využít režim EET OFF. Podmínky, které OSVČ musí splnit, aby mohla do režimu EET OFF vstoupit, jsou následující:
- musí se jednat o fyzickou osobu v 1. pásmu paušální daně,
- v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období (2026) příjmy OSVČ ze samostatné činnosti nepřesáhly 1 000 000 Kč,
- stávající podnikatel podá přihlášku k přirážce do desátého dne zdaňovacího období (pro rok 2027 to bude do pondělí 11. 1. 2027), začínající podnikatel se přihlásí k přirážce v oznámení o vstupu do paušálního režimu.
Pokud OSVČ splní tyto podmínky, pak se zaváže k placení přirážky k paušální dani ve výši 1 400 Kč měsíčně. Placení této přirážky pak zbavuje příslušnou OSVČ povinnosti evidovat tržby.

Níže uvádíme paušální daň vždy rozepsanou na jednotlivé složky v pořadí sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů a přirážka u EET OFF. Poplatník v paušálním režimu však vždy platí pouze jednu, a to výslednou částku paušální daně. V roce 2027 se bude zvyšovat pouze paušální daň v prvním pásmu (u zaokrouhlení postupujeme dle legislativy a metodiky ČSSZ, proto se lišíme o 1 Kč s jinými zdroji, doporučujeme ověřit finální částku na začátku roku přímo na stránkách finanční správy). Druhé a třetí pásmo zůstane v roce 2027 na stejné úrovni, jako tomu bylo v roce 2026.
Pro rok 2027 bude paušální daň v jednotlivých pásmech následující:
- 1. pásmo: 6 073 + 3 488 + 100 = 9 661 Kč.
- 1. pásmo s přirážkou: 6 073 + 3 488 + 100 + 1 400 = 11 061 Kč.
- 2. pásmo: 8 191 + 3 591 + 4 963 = 16 745 Kč.
- 3. pásmo: 12 527 + 5 292 + 9 320 = 27 139 Kč.
Ostatní podmínky, které platí pro paušální daň, tedy podmínky vstupu do paušálního režimu, definice pásem paušální daně, podmínky ukončení paušálního režimu a ostatní základní principy, zůstávají i v roce 2027 stejné, jako tomu bylo v roce 2026.
Pro paušální daň bude v roce 2027 podstatné datum 11. 1. 2027, tj. datum, ke kterému mohou podnikatele oznámit vstup do paušálního režimu či oznámit dobrovolné vystoupení z paušálního režimu. Nově, jak jsme již uvedli, se také k tomuto datu mohou OSVČ rozhodnou k dobrovolnému přihlášení k placení přirážky, a tedy vstupu do režimu EET OFF. Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, to ale v roce 2027 vychází na neděli, konečným datem tak bude právě 11. 1. 2027.

Pokud se tedy podnikatel rozhodne změnit svůj daňový režim na paušální daň nebo naopak vystoupit z režimu paušální daně, či vstoupit do režimu EET OFF, musí do 11. 1. 2027 podat oznámení finančnímu úřadu. Pokud setrvává v režimu paušální daně a nechce nic měnit, pak není potřeba nic oznamovat, jen změnit výši placené paušální daně, pokud se jedná o poplatníka v 1. pásmu, poplatníci ve 2. a 3. pásmu nic měnit nemusí.
Rekapitulační tabulka
| Rok | 2026 | 2027 | |
| Minimální záloha na sociální pojištění OSVČ hlavní činnost | 5 005 Kč (u nových OSVČ do 3. roku činnosti 3 575 Kč) | 5 281 Kč (u nových OSVČ do 3. roku činnosti 3 772 Kč) | |
| Minimální záloha na sociální pojištění OSVČ vedlejší činnost | 1 574 Kč | 1 660 Kč | |
| Rozhodná částka pro vedlejší činnost OSVČ | 117 521 Kč | 123 992 Kč | |
| Minimální měsíční nemocenské pojištění OSVČ | 243 Kč | 270 Kč | |
| Minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ | 3 306 Kč | 3 488 Kč | |
| Maximální vyměřovací základ na sociální pojištění | 2 350 416 Kč | 2 479 824 Kč | |
| Daň z příjmů – hranice 23 % | 1 762 812 Kč | 1 859 868 Kč | |
| Paušální daň v jednotlivých pásmech | 1. pásmo 1. pásmo s přirážkou 2. pásmo 3. pásmo | 9 162 Kč — 16 745 Kč 27 139 Kč | 9 661 Kč 11 061 Kč 16 745 Kč 27 139 Kč |








Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.