Překážky v práci na straně zaměstnavatele představují situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci, ačkoliv je připraven ji vykonávat. Článek přináší systematický přehled jednotlivých typů překážek podle zákoníku práce, upozorňuje na jejich rozdíly a doplňuje praktické dopady pro zaměstnavatele.
I. Vymezení překážek v práci na straně zaměstnavatele
Správná právní kvalifikace těchto situací je klíčová nejen z hlediska organizace práce, ale zejména pro určení výše náhrady mzdy. Překážky v práci na straně zaměstnavatele upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), konkrétně v ustanoveních § 207 až § 210 ZP. Obecně jde o situace, kdy dochází k dočasné suspenzi základního pracovněprávního závazku, tedy povinnosti zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a povinnosti zaměstnance tuto práci vykonávat. Podmínkou aplikace těchto ustanovení je, že zaměstnanec je připraven, schopen a ochoten práci konat.
ZP rozlišuje zejména tyto typy překážek:
- prostoje a přerušení práce (§ 207 ZP),
- jiné překážky v práci (§ 208 ZP),
- částečnou nezaměstnanost (§ 209 ZP),
- překážky při pracovní cestě (§ 210 ZP).
Správné podřazení konkrétní situace pod jednotlivá ustanovení má zásadní význam zejména z hlediska určení výše náhrady mzdy.

II. Prostoje a přerušení práce (§ 207 ZP)
Podle § 207 ZP rozlišujeme dvě základní situace.
1. Prostoje
O prostoj se jedná tehdy, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu provozního charakteru, zejména v důsledku poruchy strojního zařízení, výpadku dodávky surovin nebo pohonné síly, chybných pracovních podkladů, či jiných obdobných provozních příčin.
Podstatným znakem prostoje je jeho neplánovanost a nezávislost na vůli zaměstnavatele, přičemž zaměstnanec tuto situaci nezavinil.
Pokud zaměstnavatel zaměstnance nepřevede na jinou práci, přísluší mu podle § 207 písm. a) ZP náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
2. Přerušení práce vlivem počasí nebo živelní události
Podle § 207 písm. b) ZP jde o situace, kdy zaměstnanec nemůže konat práci v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelní události. Typicky se jedná o práce vykonávané ve venkovním prostředí, kde by výkon práce mohl ohrozit zdraví zaměstnance.
V těchto případech přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
III. Jiné překážky v práci (§ 208 ZP)
Ustanovení § 208 ZP představuje tzv. zbytkovou kategorii, do níž spadají všechny situace, které nelze podřadit pod § 207, § 209 ani § 210 ZP.
Typicky se jedná například o plánované odstávky provozu, organizační pochybení zaměstnavatele, situace, kdy zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci bez objektivního důvodu, případy související s rozvazováním pracovního poměru (např. nevyužití zaměstnance ve výpovědní době). Na rozdíl od prostoje je zde zpravidla přítomen prvek organizace či odpovědnosti zaměstnavatele.
V těchto případech přísluší zaměstnanci podle § 208 ZP náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Z judikatury Nejvyššího soudu (21 Cdo 1594/2018) současně vyplývá, že překážka v práci na straně zaměstnavatele vzniká již samotným faktickým nepřidělováním práce, nikoli až jejím oznámením zaměstnanci. Vznik překážky v práci na straně zaměstnavatele tedy není vázán na oznámení této skutečnosti zaměstnavatelem. Oznámení zaměstnavatele totiž není posuzováno jako právní jednání a právní následky překážky v práci na straně zaměstnavatele nastávají s výskytem překážky v práci, aniž by její výskyt musel zaměstnavatel zaměstnanci oznamovat.
Tip k personálnímu a mzdovému programu PAMICA
Jaké složky mzdy použít v programu PAMICA při zadání překážek v práci?
V programu PAMICA v agendě Mzdy / příslušný měsíc kliknete na záložku Složky nepřítomnosti, zde přes pravé tlačítko myši zvolíte Vložit – Dovolená, překážky v práci a vyberete příslušnou složku.
Dále postupujte podle situace:
V06 – Překážka ze strany zaměstnavatele
Použijete obecně pro překážky na straně zaměstnavatele, kdy potřebujete ručně stanovit procento náhrady mzdy.
V06a – Prostoje §207 a
Vkládá se při prostojích, např. porucha stroje, výpadek surovin nebo chybné podklady. Náhrada mzdy činí minimálně 80 % průměrného výdělku.
V06b – Překážky na straně zaměstnavatele §207 b
Použijete při přerušení práce vlivem počasí nebo živelní události. Náhrada mzdy je minimálně 60 % průměrného výdělku.
V06c – Překážky na straně zaměstnavatele – ostatní
Slouží pro ostatní překážky, např. když zaměstnavatel nepřiděluje práci nebo při částečné nezaměstnanosti. Náhrada mzdy je ve výši 100 % průměrného výdělku (pokud není splněna podmínka pro snížení dle §209).
U každé složky zadáte období překážky (od–do) a případně počet neodpracovaných hodin. Program následně automaticky vypočítá odpovídající náhradu mzdy podle zvolené složky.
Více informací ke složkám nepřítomnosti naleznete v nápovědě programu.
IV. Částečná nezaměstnanost (§ 209 ZP)
Specifickým případem překážky v práci je tzv. částečná nezaměstnanost podle § 209 ZP. Jedná se o situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků, či snížení poptávky po poskytovaných službách.
Na rozdíl od jiných překážek umožňuje § 209 odst. 2 ZP snížit náhradu mzdy až na 60 % průměrného výdělku, a to na základě dohody s odborovou organizací, nebo vnitřním předpisem, nepůsobí-li u zaměstnavatele odbory.
Smyslem této právní úpravy je umožnit zaměstnavateli překlenout dočasné ekonomické výkyvy a zachovat pracovní místa.
V. Překážky v práci při pracovní cestě (§ 210 ZP)
Podle § 210 ZP se za překážku v práci považuje také doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště, pokud spadá do pracovní doby a zaměstnanec v jejím průběhu neplní pracovní úkoly.
Specifikem této úpravy je, že zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Teprve pokud by mu v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad
Zaměstnavatel provozuje výrobní závod a v důsledku výpadku dodávek zahraničního dodavatele dojde k přerušení dodávek klíčové suroviny. Zaměstnanci nemohou po určitou dobu vykonávat práci.
Pokud jde o náhlou a nepředvídatelnou situaci, bude se jednat o prostoj podle § 207 písm. a) ZP a zaměstnancům bude náležet náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.
Pokud by však zaměstnavatel o hrozícím výpadku věděl s dostatečným předstihem a nepřijal odpovídající opatření, mohlo by být namístě posoudit situaci jako jinou překážku podle § 208 ZP, což by znamenalo nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
VI. Typické chyby zaměstnavatelů
V aplikační praxi zaměstnavatelé při řešení překážek v práci na straně zaměstnavatele a navazujících pracovněprávních režimů opakovaně chybují. Častým pochybením je především nesprávné rozlišení mezi prostojem ve smyslu § 207 zákoníku práce a jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, což má přímý dopad na rozsah náhrady mzdy poskytované zaměstnanci. S tím souvisí i další problematický aspekt, a to neoprávněné snížení náhrady mzdy bez naplnění podmínek stanovených v § 209 zákoníku práce, zejména bez existence dohody s odborovou organizací či bez řádného vnitřního předpisu.
V neposlední řadě se v praxi objevují nedostatky ve vnitřním nastavení pravidel pro situace částečné nezaměstnanosti, kdy zaměstnavatelé nemají dostatečně upraveny postupy pro přidělování práce, evidenci překážek v práci ani pro poskytování náhrad mzdy, což následně komplikuje jejich procesní postavení v případných sporech se zaměstnanci.
VII. Závěr
Překážky v práci na straně zaměstnavatele představují významný institut pracovního práva, který má přímý dopad na práva zaměstnanců i ekonomickou situaci zaměstnavatele. Klíčové je zejména správné právní posouzení konkrétní situace a odpovídající aplikace jednotlivých ustanovení zákoníku práce, a to zejména s ohledem na rozdílnou výši náhrady mzdy.
Z hlediska minimalizace právních rizik lze zaměstnavatelům doporučit zejména:
- důsledné rozlišování jednotlivých typů překážek,
- správné nastavení interních předpisů,
- a průběžné vyhodnocování provozních a ekonomických situací.
Přečtěte si také:








Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.