Odložené daňové přiznání s daňovým poradcem – pro koho se vyplatí

Předně je nutné říci, že odložení lze učinit dvěma zákonnými způsoby, a to s využitím služeb poradce, nebo na základě podání žádosti o prodloužení lhůty pro podání přiznání (tomu se však v článku podrobně věnovat nebudeme).

Institut odložení daně je využitelný u daně z příjmů fyzických i právnických osob. V samotném Zákoně o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) však žádnou zmínku nenalezneme. Pokud budeme hledat zákonné mantinely, musíme se podívat do daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.). Zákon nehovoří výslovně o odložení daně, ale o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. S touto lhůtou se pak pojí i lhůta pro úhradu daně. Získáme tak nejen čas pro zpracování samotného přiznání, ale i čas pro zaplacení daňové povinnosti bez sankcí. Na druhou stranu musí daňový poplatník, který chce využít prodloužené lhůty, počítat s vyššími náklady spojenými s jeho povinností vůči správci daně. Při využití služeb poradce bude hradit jeho služby, při žádosti o prodloužení lhůty bude hradit správní poplatek ve výši 300 Kč.

Nejčastějším způsobem odložení daňového přiznání je podání tohoto přiznání poradcem. Záměrně jsem zatím nevyužila slovní pojem daňový poradce, protože v daňovém řádu se za poradce, který má možnost odložit daňové přiznání k dani z příjmů, považuje nejen daňový poradce, ale i advokát. Zákon pro prodloužení lhůty k podání přiznání (a i úhradě daně z příjmů) hovoří jen o podání poradcem, nehovoří o zpracování přiznání poradcem (ač tomu tak do r. 2020 bylo). Proto nacházíme s blížícím se koncem základní lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů více a více reklamních sdělení typu „pošlete podklady, vytvoříme plnou moc a odložíme přiznání“ – nejen od daňových poradců, ale i advokátů. Každý z těchto zástupců odborných profesí si musí následně sáhnout do svého svědomí, zda tímto způsobem dostojí své stavovské cti, že skutečně poskytuje náležité služby v plném rozsahu a v souladu s profesními standardy (praxi tzv. „razítkovačů“, kteří přijmou připravený soubor a jen odešlou na finanční úřad, nebudu raději komentovat – tam totiž daňový poradce velmi naráží na své povinnosti stanovené zákonem o daňovém poradenství).

Výhoda při podání přiznání poradcem by měla spočívat nejen v časovém posunu, ale i v kvalitě zpracování tohoto přiznání (čímž nemyslím vyplnění správného řádku, ale zachycení všech aspektů pro správné stanovení daně – to by mělo být úkolem poradce; nejen přiznání bezmyšlenkovitě podat). Jsem si pochopitelně vědoma i toho, že existuje řada daňových poplatníků, pro které je určující jen časový posun v platbě daně. I já se každoročně setkávám s telefonáty před koncem základní lhůty, že přiznání potřebují „jen odložit z důvodu platby, už ho mají zpracované, tak to bude pro Vás tak 10 minut práce“. A každému takovému jedinci pak odpovídám, že pokud jim jde jen o odložení platby, musí se poohlédnout někde jinde (byť by je měl každý daňový poradce s touto omezenou objednávkou rozsahu služeb odmítnout).

Jaké tedy zákon určuje lhůty pro podání poradcem? Odpověď nalezneme v § 136 daňového řádu, konkrétně v odst. 2, písm. b), bod 2. Podle tohoto ustanovení se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 (tedy 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období) prodlužuje na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. Pro úplnost dodávám, že kromě 3 měsíců, což je považováno za základní lhůtu pro podání daňového přiznání, zákon vymezuje ještě lhůtu 4 měsíců, na kterou se prodlužuje lhůta, pokud nebylo podáno do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo podáno elektronicky. S ohledem na to, že elektronicky podat daňové přiznání musí prakticky všichni podnikatelé (fyzické či právnické osoby), činí rozdíl v nejzazších lhůtách bez odkladu a s odkladem 2 měsíce. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2025 je následující:

• Základní lhůta do 1. 4. 2026
• Lhůta pro podání elektronicky do 4. 5. 2026 (z důvodu státního svátku a víkendu)
• Lhůta pro poplatníky s povinným auditem do 1. 7. 2026
• Lhůta pro podání poradcem do 1. 7. 2026

Nutno poznamenat, že když poradce podá přiznání ve lhůtě do 1. 4. 2026, bude daň vyměřena také v základní lhůtě do 1. 4. 2026. Neplatí to jen v případě, pokud je firma povinně auditovaná, u níž je lhůta vždy k 1. 7. 2026. U ní prakticky nelze přiznání odložit, neboť bude vyměřeno vždy až v nejdelší zákonné lhůtě. Pokud poradce podá přiznání v termínu 2. 4. 2026 – 4. 5. 2026 elektronicky (ostatně ani jinou formou podání učinit nemůže dle zákona), pak ale lhůta končí až k 1. 7. 2026.

Spolu s prodlouženou lhůtou pro daňové přiznání, pokud ho podá poradce, se prodlužuje i lhůta pro podání přehledů osob samostatně výdělečně činných na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení (pochopitelně se toto pojí s prodloužením lhůty pro úhradu případného doplatku zdravotního či sociálního pojištění). V zákoně k oběma pojistným je uvedena povinnost podat přehled do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, na přehledu musí být uvedeno, zda daňové přiznání zpracovává daňový poradce a toto musí být doloženo. Zajímavé je, že se zde opravdu hovoří o zpracování přiznání daňovým poradcem, nikoli jen o podání (jako by až tento zákon dovodil, že podání jde ruku v ruce s dřívějším zpracováním tou samou osobou). Neměla by tedy postačovat plná moc jen na podání daňového přiznání, jak ji často formulují právě „odkládací firmy“.

Jsem si vědoma, že pojem použitý v zákonech o zdravotním a sociálním pojištění je spíše nezamýšleným důsledkem a reliktem minulosti, neboť do konce roku 2020 byla i v daňovém řádu stanovena prodloužená lhůta pro podání daňového přiznání v případě, kdy daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce. Změna definice v daňovém řádu od roku 2021 se tedy jen nepromítla do dalších zákonů, týkajících se odvodů pojistného.  

Pokud OSVČ na přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí tyto přehledy podat sám poradce, ale může podat přímo daná OSVČ sama. Splatnost doplatku pojistného je do 8 dnů, kdy byl nebo měl být podán přehled za daný kalendářní rok. Pro přehledy roku 2025 na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení platí nejzazší lhůta v případě prodloužené lhůty pro daňové přiznání k dani z příjmů až do 3. 8. 2026 (neboť 1. 8. 2026 je sobota). A lhůta pro doplacení daně je až do 11. 8. 2026 – to by ale přehledy musely být podány skutečně přesně 3. 8. 2026, jinak pro doplatek platí lhůta 8 dnů po podání přehledů (na rozdíl od doplatku daně z příjmů, kdy se lhůta úhrady váže vždy na konec lhůty pro podání přiznání bez ohledu na faktický den podání).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Finservis s.r.o.