Účetnictví pro neziskovky: Čím se liší a na co si dát pozor

Neziskovky sice spravují majetek, přijímají příjmy a hradí výdaje, jejich hlavní motivací ale není zisk, ale dosažení veřejně prospěšného nebo obecně prospěšného cíle.

Jaké účetnictví musí neziskové organizace vést?

Neziskové organizace v České republice musí vést účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Konkrétní forma účetnictví závisí na typu organizace a na tom, zda splňuje určité zákonné limity.

Formy účetnictví, které mohou neziskové organizace využívat:

1.    Podvojné účetnictví

Tuto formu účetnictví používá většina neziskových subjektů, jako jsou spolky, ústavy, nadace nebo obecně prospěšné společnosti. Řídí se vyhláškou č. 504/2002 Sb.

• Plný rozsah: Povinný pro subjekty, které spadají pod povinnost auditu nebo překračují určité finanční limity.
  • Zjednodušený rozsah: Mohou využít organizace, které audit mít nemusí (např. menší spolky či některé církevní subjekty).

2. Jednoduché účetnictví

V některých případech mohou neziskové organizace vést jednoduché účetnictví založené na evidenci skutečných příjmů a výdajů místo akruálního principu.

• Mohou jej využívat například spolky, odborové organizace, církve či honební společenstva.
• Podmínky platné pro rok 2026: organizace není plátcem DPH, celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč, majetek organizace nepřesahuje hodnotu 3 000 000 Kč.

Další povinnosti a zásady

• Transparentnost: Účetnictví musí rozlišovat náklady a výnosy hlavní (neziskové) činnosti od činnosti doplňkové (podnikatelské).
• Zveřejňování: Organizace musí sestavit účetní závěrku a uložit ji do sbírky listin příslušného rejstříku (např. spolkového nebo nadačního).
• Odpovědnost: Za řádné vedení účetnictví a správné sestavení závěrky odpovídá statutární zástupce organizace.

Podvojné účetnictví v neziskovkách

Podvojné účetnictví je nejčastější forma účetnictví u neziskových organizací. Umožňuje detailní sledování:

• majetku a závazků,
• nákladů a výnosů,
• nákladů podle jednotlivých projektů nebo dotací,
• nákladů na ekonomickou a neekonomickou činnost,
• příspěvků, darů, grantů a jejich účelového použití.

Na co neziskovky v účetnictví nesmí zapomínat

1. Oddělení hlavní a vedlejší činnosti: Neziskovky často provozují vedle hlavní (neziskové) i činnost vedlejší (např. prodej služeb). Oddělení hlavní a vedlejší činnosti je v rámci účetnictví povinné.
2. Účelové vázání prostředků: Dary, granty a dotace jsou často vázány na konkrétní účel

— účetnictví musí být schopné toto prokázat.

• Transparentnost hospodaření: Neziskovky bývají pod vyšší veřejnou kontrolou. Jistota správné dokumentace a přehledné účetní evidence je klíčová.
• Pravidelné inventury: I neziskovky musí inventarizovat majetek, a to alespoň jednou ročně.
• Správné účtování nákladů a příjmů: Například členské příspěvky nebo nepeněžní dary mají specifická účetní pravidla.

Typické účetní operace v neziskových organizacích

Neziskovky nejčastěji řeší:

• přijaté dary v penězích i věcné dary,
  • dotace a grantové financování,
  • členské příspěvky,
  • náklady na realizaci projektů,

• náklady na fundraising a administrativu,
  • vyúčtování a finanční reporty grantů,
  • mzdové náklady (často kombinace úvazků z více projektů),
  • cestovní náhrady dobrovolníků či zaměstnanců.

Co je v účetnictví neziskovek specifické?

Účetnictví neziskových organizací má několik zvláštností, které v komerční sféře běžně nenajdeme:

• Účtování fondů — např. rezervní fond, fond reprodukce majetku, sociální fond.
  • Vyúčtování veřejných rozpočtů — dotace vyžadují přesné časové a účelové členění.
  • Daňové osvobození určitých příjmů — členské příspěvky, dary nebo některé granty jsou od daně osvobozeny.
  • Oddělené sledování nákladů projektů — často podmínka poskytovatelů dotací.
  • Dobrovolnická práce — administrativní i právní specifika.

Formy neziskových organizací a jejich dopad na účetnictví

Požadavky na vedení účetnictví u neziskových organizací se mohou výrazně lišit. Záleží nejen na jejich velikosti, ale také na tom, jakou právní formu podle občanského zákoníku mají. Jednotlivé typy neziskovek se totiž od sebe liší strukturou, účelem i způsobem hospodaření.

Spolky

Spolky jsou v Česku vůbec nejčastější formou neziskových organizací. Vycházejí z principu členské základny a vznikají za účelem vykonávání určité veřejně prospěšné činnosti – například sportovní, kulturní či vzdělávací. Jejich účetnictví bývá většinou jednodušší, ale i tak podléhá jasně daným pravidlům.

Nadace a nadační fondy

Tento typ neziskových organizací pracuje s majetkem, který je určen k podpoře určitého veřejného zájmu, a tomu odpovídá i jejich náročnější účetnictví. Zpravidla vyžaduje větší důraz na transparentnost a přesné dokládání toho, jak byly svěřené prostředky využity. Naproti tomu nadační fondy obvykle vznikají za účelem krátkodobého nebo přesně vymezeného cíle – například na realizaci jedné sbírky, pomoc konkrétní osobě či podporu jediného projektu.

Ústavy

Ústavy stojí někde mezi spolky a nadacemi. Poskytují veřejně prospěšné služby, často v oblasti sociální péče, vzdělávání nebo kultury. Na rozdíl od spolků nemají členy, ale zároveň nejsou primárně založené na práci s nadačním jměním jako nadace. Tomu odpovídá i způsob vedení účetnictví.

Zásady správného účetnictví v neziskových organizacích

Neziskovky se musí řídit všemi obvyklými zákonnými zásadami účetnictví:

• zápisy odpovídají skutečnosti,
  • účetní doklady musí existovat ke každému zápisu,
  • organizace používá stále stejné účetní metody,
  • účetní případy se účtují do období, se kterým souvisí,
  • počáteční a konečné stavy účtů na sebe navazují,
  • majetek ani závazky se nepodhodnocují,
  • každý údaj musí být správně doložen a archivován podle zákona.

Nejčastější účetní operace v neziskovkách

Neziskové organizace pracují s běžnými účetními úkony, mezi které patří zejména:

• vystavování a úhrada faktur,
  • mzdy a odvody zaměstnanců,
  • odpisy majetku,
  • účtování nákladů na projekty, provoz a fundraising,
  • pokladní operace,
  • administrace grantů a dotací.

Správné účtování je důležité, protože neziskovky často čerpají veřejné peníze nebo pracují s dary třetích osob.

Daňové povinnosti neziskových organizací

Neziskovky podávají daňové přiznání pouze tehdy, pokud mají příjmy, které jsou předmětem daně. Patří sem například:

• příjmy z reklamy,
  • některé členské příspěvky,
  • příjmy z nájemného (kromě nájmu státního majetku).

Naopak daňové přiznání nepodávají, pokud mají pouze:

• dotace nebo příspěvky z veřejných rozpočtů,
  • dary (osvobozené od daně),
  • příjmy již zdaněné srážkovou daní (např. úroky na spořicím účtu).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností Orange Academy s.r.o.