Zdanění kryptoměn v roce 2025 

Příjmy dosažené z kryptoměn, kterými se bude zabývat tento článek, patří mezi Ostatní příjmy, které jsou zdaňovány v rámci § 10 zákona o daních z příjmů. Patří sem příjem z prodeje kryptoměn, příjem ze směny jedné kryptoměny na druhou a příjem ze směny kryptoměny na fiat měnu, přičemž fiat měnou rozumíme oficiální měny jako například euro, americký dolar či britskou libru. U příjmů v rámci § 10 je základ daně konstruován jako rozdíl mezi příjmem a výdajem. Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu kryptoměny včetně přímo souvisejících výdajů jako jsou například poplatky za zprostředkování transakce. V rámci jedné kryptoměny je možné používat několik metod přiřazení výdajů k prodaným kryptoměnám, a to tyto:

• metoda váženého aritmetického průměru – po každém nákupu se přepočítává průměrná nabývací cena, která se používá pro vyřazení kryptoměny z evidence,
• metoda FIFO (first in-first out) – kryptoměny se vyřazují od nejstarších po nejnovější,
• metoda LIFO (last in-first out) – kryptoměny se vyřazují od nejnovějších po nejstarší,
• metoda MaxLose – nejprve se vyřazují kryptoměny s nevyšší nabývací cenou a
• metoda MaxProfit – nejprve se vyřazují kryptoměny s nejnižší nabývací cenou.

V rámci transakcí spojených s kryptoměnami můžou vznikat jak ztrátové, tak ziskové obchody. Tyto obchody je možné v rámci jednoho druhu příjmů kompenzovat. Celkový základě daně v § 10 však nemůže být menší než 0, tedy z titulu Ostatních příjmů nemůže vzniknout daňová ztráta, kterou by bylo možné si uplatnit v dalších letech.

Vzhledem k tomu, že kryptoměny jsou relativně nové, legislativa je až do nedávna nijak výslovně neupravovala. To se změnilo novelou zákona o daních z příjmů, která vešla v účinnost k 15. 2. 2025. Kryptoměny byly do zákona zavedeny pod pojmem kryptoaktiva s tím, že cílem bylo jejich zdanění „zrovnoprávnit“ se zdaněním příjmů z obchodování s cennými papíry. Nově tedy byly zavedeny stejné podmínky pro osvobození kryptoměn, které jsou již odedávna platné pro obchodování s cennými papíry.

Podmínky pro osvobození příjmů z kryptoměn jsou následující:

• Příjmy z převodu kryptoměn jsou osvobozené, pokud jejich úhrn za kalendářní rok nepřesáhne částku 100 000 Kč.
  • Pozor na to, že se jedná o částku hrubého příjmu, ne částku zisku.
  • Pokud celkové příjmy z převodu kryptoměn tuto limitní částku přesáhnou, byť o 1 Kč, poplatník je povinen zdanit veškeré příjmy z převodu, ne pouze částku přesahující limit 100 000 Kč.
• Příjmy z převodu kryptoměn jsou osvobozené, pokud doba mezi nabytím a prodejem kryptoměny přesáhla dobu 3 let.

Je třeba si uvědomit, že při testování osvobození je třeba nejprve posoudit podmínku 100 000 Kč a až následně podmínku splnění časového testu. Není možné osvobodit některé příjmy dle časového testu a zbývající příjmy osvobodit, protože nepřesahují částku 100 000 Kč.

Pokud tedy nesplníme první podmínku, ale splníme druhou podmínku časového testu, příjmy z převodu kryptoměn jsou osvobozené od daně, ovšem pouze do souhrnného limitu 40 000 000 Kč za zdaňovací období. Částka příjmů nad limit tedy osvobozená není a je též nutné myslet na to, že výdaje v podobě nabývací ceny prodaných kryptoměn je třeba poměrně pokrátit.

Částku osvobozeného příjmu je třeba oznámit na finanční úřad v případě, že částka příjmů z převodu přesáhne částku 5 000 000 Kč, a to v rámci jedné transakce. Osvobozené příjmy nezakládají povinnost podávat daňové přiznání.

Vzhledem k tomu, že novela zákona vešla v účinnost až k 15. 2. 2025, zdanění kryptoměn za rok 2025 bude řídit dvěma různými zákonnými úpravami. Příjmy realizované do 14. 2. 2025 včetně se budou posuzovat podle staré legislativy, která u kryptoměn neumožňuje žádné osvobození. Bez ohledu na výši příjmů tedy veškeré příjmy realizované v období od 1. 1. až 14. 2. 2025 zdaníte. Příjmy, kterých dosáhnete od 15. 2. 2025 dále, se budou řídit novou legislativou, tedy bude možné příjmy z převodu osvobodit dle výše uvedených podmínek. Další třešničkou na dortu je to, že v období od 15. 2. 2025 do 31. 12. 2025 zahrnoval souhrnný limit 40 000 000 Kč nejen příjmy dosažené převodem kryptoměn, ale i osvobozené příjmy z převodu obchodního podílu a cenných papírů. Nově od 1. 1. 2026 se limit 40 000 000 Kč vztahuje pouze k příjmům z převodu kryptoměn.

Příklad

Pan Homolka obchoduje s kryptoměnami. V roce 2025 uskutečnil tyto obchody:

• 1. 1. 2025 – 14. 2. 2025 – celkové příjmy z obchodování byly ve výši 1 500 000 Kč, nabývací cena kryptoměn byla 1 200 000 Kč.
• 15. 2. 2025 – 31. 12. 2025 – celkové příjmy z obchodování byly ve výši 7 500 000 Kč, nabývací cena těchto kryptoměn byla 5 000 000 Kč, časový test splňují kryptoměny, z nichž byl realizován příjem ve výši 4 500 000 Kč; pro zjednodušení předpokládáme, že nabývací cena všech kryptoměn byla stejná.

Jaká bude výše daně za předpokladu, že jsou výše uvedené příjmy jedinými příjmy pana Homolky?

U příjmů dosažených mezi 1. 1. 2025 – 14. 2. 2025 je třeba postupovat podle starých pravidel, tedy není možné žádné osvobození. Do základu daně tedy vstoupí příjmy 1 500 000 Kč a výdaje 1 200 000 Kč.

U příjmů dosažených mezi 15. 2. 2025 – 31. 12. 2025 postupujeme podle nových pravidel, tedy v první řadě je třeba zvážit limit 100 000 Kč. Ten pan Homolka překročil, posuzuje se tedy časový test. Časový test splňují příjmy ve výši 4 500 000 Kč, ke zdanění tedy zbývá 3 000 000 Kč, které vstoupí do základu daně. K těmto příjmům uplatníme výdaje ve výši 2 000 000 Kč (5 000 000 / 7 500 000 × 3 000 000).

Souhrnně tedy do daňového přiznání uvedeme příjmy ve výši 4 500 000 Kč (1 500 000 + 3 000 000) a výdaje ve výši 3 200 000 Kč (1 200 000 + 2 000 000). Základ daně je tedy ve výši 1 300 000 Kč (4 500 000 – 3 200 000) a vypočtená daň před slevami ve výši 195 000 Kč (1 300 000 × 0,15). Pan Homolka má nárok na základní slevu na poplatníka, která se váže k celkové dani vypočtené ze všech dílčích základů daně. Výše splatné daně po uplatnění základní slevy na poplatníka je ve výši 164 160 Kč (195 000 – 30 840).

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.