Kdy musíte podat přiznání k dani z příjmů FO?

Druhy příjmů fyzických osob

Na úvod si uvedeme základní přehled druhů příjmů fyzických osob:

• § 6 – Příjmy ze závislé činnosti (typicky příjmy ze zaměstnání či odměny za výkon funkce)
• § 7 – Příjmy ze samostatné činnosti
• § 8 – Příjmy z kapitálového majetku
• § 9 – Příjmy z nájmu
• § 10 – Ostatní příjmy

Kdy má fyzická osoba povinnost podat přiznání

Zákon o daních z příjmů určuje podmínky, při jejichž naplnění musí fyzická osoba podávat za daný kalendářní rok daňové přiznání. Podmínky se dají zařadit do kategorií dle fyzických osob takto:

• Fyzická osoba mající příjmy ze závislé činnosti:
  • v případě, že má fyzická osoba příjmy ze závislé činnosti dle § 6 od jednoho nebo postupně od více plátců daně a učinila u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, má povinnost podat přiznání v případě, že veškeré její roční příjmy, které jsou předmětem daně dle §§ 7-10 přesáhnou částku 20 000 Kč, nebo vykazuje daňovou ztrátu (do limitu 20 000 Kč se nezapočítávají osvobozené příjmy a příjmy daněné srážkovou daní),
  • pokud fyzické osobě plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění, nemá povinnost podávat přiznání,
  • pokud fyzické osobě současně plynou příjmy ze závislé činnosti od 2 a více plátců daně daněné zálohovou daní, fyzická osoba má povinnost podat daňové přiznání; zálohová daň se odvádí z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, nebo částka příjmů přesáhla limit pro danění srážkovou daní u odměn z dohody o pracovní činnosti či příjmů ze zaměstnání malého rozsahu,
  • pokud fyzická osoba, která je daňovým nerezidentem České republiky a uplatňuje slevy na dani mimo slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti či odčitatelné položky od základu daně má povinnost podat daňové přiznání,
  • pokud fyzická osoba obdržela příjmy ze závislé činnosti za uplynulé roky, má povinnost podat daňové přiznání a
  • pokud fyzická osoba uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí, má povinnost podat daňové přiznání.
• Fyzická osoba bez příjmů ze závislé činnosti:
  • v případě, že veškeré její roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhnou částku 50 000 Kč (do limitu se nezapočítávají osvobozené příjmy a příjmy daněné srážkovou daní) a
  • pokud roční příjmy nepřesáhnou limitní částku, ale fyzická osoba vykazuje daňovou ztrátu, má povinnost podat daňové přiznání.
• Všechny fyzické osoby:
  • pokud byla zaměstnavatelem sražena nižší záloha na daň či neoprávněně vyplacena částka na daňovém bonusu zaviněním zaměstnance a zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost správci daně, má fyzická osoba povinnost podat daňové přiznání a
  • pokud fyzická osoba předčasně ukončila daňově podporovaný produkt na stáří, na který přispíval zaměstnavatel, vzniká jí příjem podle § 6 a je povinna podat daňové přiznání.

Na co je třeba myslet v daňovém přiznání

Pokud tedy naplňujete některou z výše uvedených podmínek, máte povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daňovém přiznání uvedete veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů osvobozených příjmů a příjmů daněných srážkovou daní. Pokud jde o příjmy daněné srážkovou daní plynoucí z dohody o provedení práce či zaměstnání malého rozsahu, tyto příjmy lze zahrnout do přiznání, pokud se tak poplatník rozhodne. Pokud se poplatník rozhodne příjmy zahrnout, musí zahrnout veškeré příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní. Příjmy ze závislé činnosti je v každém případě potřeba doložit Potvrzením o zdanitelných příjmech od zaměstnavatelů a přiložit je k daňovému přiznání.

V rámci přiznání si též můžete uplatnit odčitatelné položky od základu daně – poskytnutá bezúplatná plnění (dary), úroky z úvěru na bydlení, potvrzení o příspěvcích na daňově podporované produkty – tyto odčitatelné položky je třeba doložit Potvrzeními od příslušných institucí. Po výpočtu daně si též můžete uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti – mimo slevu na poplatníka je třeba ostatní daňové úlevy doložit příslušnými dokumenty.

Termíny pro podání daňového přiznání za rok 2025

Přiznání je třeba podat do termínů pro podání přiznání, které jsou pro přiznání za rok 2025 určeny následovně:

• 1. 4. 2026 – při podání v listinné podobě
• 2. 5. 2026 – při podání v elektronické podobě
• 1. 7. 2026 – při podání daňovým poradcem

Do termínu pro podání je též potřeba uhradit výsledný doplatek na dani na příslušný účet správce daně. Pokud přiznání nepodáte v zákonném termínu a doplatek na dani neuhradíte, finanční úřad vám může vyměřit pokutu za opožděné tvrzení daně a úroky z prodlení. Fyzické osoby, které jsou OSVČ, též musí myslet na to, aby podaly včas přehledy na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Termín pro podání přehledů je do 30 dnů od termínu pro podání daňového přiznání. V témže termínu jsou splatné doplatky na zdravotním a důchodovém pojištění.

Příklad č. 1

Pan Novotný měl v roce 2025 příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 40 000 Kč a výdaje 55 000 Kč. Veškeré příjmy a výdaje byly daňové. Má povinnost podat přiznání za rok 2025 a pokud ano, do jakého termínu?

Vzhledem k tomu, že panu Novotnému vznikla daňová ztráta ve výši 15 000 Kč (40 000 – 55 000), má povinnost podat daňové přiznání. Daňové přiznání musí podat buď do termínu 2. 5. 2026 v případě, že bude přiznání podávat svou datovou schránkou, nebo za něj může přiznání podat daňový poradce do termínu 1. 7. 2026. Pan Novotný musí též podat přehledy na zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení, a to buď do 2. 6. 2026, pokud si podává přiznání sám, nebo do 31. 7. 2026, pokud za něj přiznání podává daňový poradce.

Příklad č. 2

Paní Konvalinková pracuje na HPP jako prodavačka v květinářství, kde má hrubou měsíční mzdu 30 000 Kč, a současně si přivydělává jako noční hlídač v obchodním centru. Přivýdělek v obchodním centru má na dohodu o pracovní činnosti, její měsíční úvazek je 80 hodin měsíčně a její měsíční odměna je v hrubé výši 16 000 Kč. Má paní Konvalinková povinnost podávat daňové přiznání? Kde si uplatní slevu na poplatníka?

Vzhledem k tomu, že má paní Konvalinková současně dva příjmy daněné zálohovou daní, má povinnost si podávat daňové přiznání. K tomu si každý rok vyžádá od obou zaměstnavatelů Potvrzení o zdanitelných příjmech. Pokud jde o slevu na poplatníka, tu si paní Konvalinková uplatňuje u zaměstnavatele, u kterého má HPP, protože zde má vyšší příjem a může si slevu na poplatníka uplatnit v plné výši v každém měsíci.

Příklad č. 3

Naďa je studentka obchodní akademie a při studiu si přivydělává různými brigádami. Za rok 2025 měla současně dvě brigády:

• brigáda v kině – hrubý roční příjem byl 60 000 Kč a Naďa zde podepsala prohlášení poplatníka, tedy uplatňovala slevu na poplatníka, a proto byl její čistý příjem roven hrubému,
• brigáda roznášení letáků – hrubý roční příjem byl 30 000 Kč, po sražení srážkové daně obdržela čistý příjem 25 500 Kč, na dani tedy „zaplatila“ 4 500 Kč.

Má Naďa povinnost podávat daňové přiznání?

Vzhledem k tomu, že Naďa nemá současně dva příjmy ze závislé činnosti, které by byly daněné zálohovou daní, nemá povinnost podávat daňové přiznání. Nicméně Naďa coby studentka obchodní akademie dobře ví, že je to pro ni výhodné, protože vzhledem k tomu, že nevyčerpala plnou slevu na poplatníka, podání přiznání bude mít za následek vrácení sražené daně.

V přiznání uvede:

• částku celkových hrubých příjmů – 90 000 Kč (60 000 + 30 000),
• částku vypočtené daně – 13 500 Kč (90 000 × 0,15),
• slevu na poplatníka – 30 840 Kč,
• daň po slevě na poplatníka – 0 Kč (13 500 < 30 840, daň vyjde nulová),
• částku sražené daně – 4 500 Kč
• a následně jí vyjde přeplatek na dani 4 500 Kč (0 – 4 500).

Naďa chce vrátit přeplatek na dani co nejdřív, tedy přiznání podá již v termínu do 1. 4. 2026. Přeplatek jí bude vrácen správcem daně do 30 dnů od termínu pro podání přiznání, tj. do 1. 5. 2026.

Článek byl připravený ve spolupráci se společností SLUTO s.r.o.