Jsou prázdniny a možná máte jako student střední nebo vysoké školy více času i příležitostí, jak si vydělat peníze. Pokud byste se rozhodli podnikat jako OSVČ, pak vám jistě budou k užitku informace z tohoto článku.
Jednou z vašich možností jsou brigády v podobě závislé činnosti (práce na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti či dokonce na pracovní smlouvu), druhou je výdělečná činnost v podobě samostatné činnosti, jako tzv. osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ.
Hned na úvod si musíme specifikovat, co rozumíme samostatnou činností. Jsou to:
- Podnikání – soustavná činnost vykonávaná samostatně vlastním jménem na vlastní účet a odpovědnost; tuto činnost je třeba vykonávat na základě příslušného podnikatelského oprávnění, nejčastěji to bude oprávnění k živnostenskému podnikání. Podnikatel je tím, že je povinen obstarat si příslušné oprávnění k podnikání, je také registrován jako podnikatel a má přidělené identifikační číslo (IČO, IČ). Podnikatelem se mohou stát osoby plně svéprávné, tedy obecně od 18 let. Pokud nabývají plné svéprávnosti dříve (sňatkem nebo přiznáním soudu), mohou podnikat i dříve, a to od 16 let.
- Ostatní samostatná činnost, která není podnikáním, ale není ani zaměstnáním (závislou prací); jedná se o výdělečné aktivity vykonávané také soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost, které ovšem nejsou podnikáním; sem patří výkon nezávislé umělecké či sportovní činnosti a činnosti duševní či jinak tvůrčí, kdy výsledkem jsou autorská díla, za něž autoři získávají autorské honoráře. Pokud patříte do této kategorie, nemusíte si obstarávat oprávnění k takové činnosti a nejste ani registrováni jako podnikatelé, proto nemáte přidělené identifikační číslo (IČO, IČ).
Zde jen drobné upozornění ke sportovcům tzv. „na vlastní noze“: Sportovci, pokud nejsou přímo zaměstnanci například sportovního klubu, mohou své sportovní aktivity vykonávat i na základě živnostenského oprávnění na živnost volnou pod oborem činnosti 74 – Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. Pak IČO přidělené mají a patří do předchozí kategorie podnikatelů.
Pokud se jako studenti rozhodujete pro aktivity, které jsou podnikáním, začínáte nejdříve tím, že si obstaráváte příslušné podnikatelské oprávnění. Postupujete stejným způsobem, jako jakýkoliv jiný zájemce o podnikání.
Bližší informace k této problematice obsahuje článek: Zahájení podnikání 2025: hlavní a vedlejší činnost.
Na konci tohoto procesu získáváte identifikační číslo podnikatele (IČO) a také je vám přidělena automaticky ze zákona datová schránka.
Další postup je jak pro podnikatele (fyzické osoby s IČO), tak pro ostatní samostatně vydělávající (fyzické osoby bez IČO) stejný, neboť osoby vykonávající podnikání (s IČO) nebo ostatní samostatnou činnost (bez IČO) jsou všechny tzv. osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) a mají povinnost:
- Oznámit své zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlásit se do systému veřejného zdravotního pojištění jako OSVČ buď v režimu činnosti hlavní, nebo v režimu činnosti vedlejší.
- Oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení (podle místa bydliště fyzické osoby) zahájení samostatné výdělečné činnosti a přihlásit se do systému sociálního zabezpečení jako OSVČ buď v režimu činnosti hlavní, nebo v režimu činnosti vedlejší.
Kdo podniká na základě živnostenského oprávnění, může si výše uvedené oznamovací povinnosti splnit prostřednictvím jednotného registračního formuláře (JRF) při vyřizování živnostenského oprávnění.
Bližší informace k postupu oznámení zahájení samostatné činnosti na příslušné instituce jsou opět v článku Zahájení podnikání 2025: hlavní a vedlejší činnost.
Tip k programu TAX
Potřebujete hromadně oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti? V programu TAX využijte Jednotný registrační formulář.
Uvedený formulář vystavíte v ag. Registrace (Insert). V otevřeném formuláři zvolíte sekci Otázky, kde zatrhnete povel Oznámení OSSZ i Oznámení zdravotní pojišťovně. V sekci Oznámení SP, ZP vyplníte potřebné údaje. Úřady (OSSZ, ZP) i datum zahájení SVČ se předvyplní dle nastavení v ag. Adresář poplatníků.
Na finančním úřadě se osoby samostatně výdělečně činné při zahájení své samostatné činnosti již neregistrují ani nic neoznamují. Výjimkou by byl režim paušální daně, do něhož se OSVČ přihlašuje u místně příslušného finančního úřadu. Ten si i studenti mohou vybrat, ale zpravidla pro ně nebude výhodný.
Podrobněji k tomuto režimu Paušální daň v roce 2024 pro podnikatele FO.
Aktualizaci měsíčních částek pro rok 2025 obsahuje zpráva Paušální daň v roce 2025.
Z výše uvedeného postupu existuje jedna výjimka: Pokud by si student přivydělával pouze příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize a jeho měsíční autorské honoráře od jednoho subjektu (odběratele) by nepřekračovaly 10 000 Kč (uvažujeme příjmy pouze z ČR), pak by se do systému veřejného zdravotního pojištění (dále také jen „systém ZP“) ani systému sociálního zabezpečení (dále také jen „systém SP“) jako OSVČ hlásit nemusel. V tomto případě obdrží vždy již čistý příjem po zdanění 15% srážkovou daní, který odvodům pojistného na veřejné zdravotní pojištění (ZP) ani sociální zabezpečení (SP) nepodléhá. Takového studenta se ani další postup netýká, vše ohledně zdanění příjmů z těchto autorských aktivit vyřizuje subjekt, který jej za články či jiné příspěvky honoruje.
Již při oznamování zahajování samostatné výdělečné činnosti na výše uvedené instituce je důležité rozhodnout, v jakém režimu tedy student samostatnou činnost vykonává: v režimu činnosti hlavní, nebo vedlejší? Rozuzlení této záležitosti obsahuje následující tabulka.
Tab. 1
Studium | Student do 26. roku věku | Student po dovršení 26. roku věku | ||||
ZP | SP | ZP | SP | |||
Středoškolské Střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy | Prezenční (denní) forma | vedlejší | vedlejší | hlavní | hlavní | |
Kombinovaná (dálková, distanční, večerní) forma | hlavní | vedlejší | hlavní | hlavní | ||
Vysokoškolské Vysoké školy | Bakalářské, magisterské studium | Prezenční (denní) forma | vedlejší | vedlejší | hlavní | hlavní |
Kombinovaná (dálková, distanční) forma | vedlejší | vedlejší | hlavní | hlavní | ||
Doktorské studium | Prezenční forma – 1. studium (standardní doba) | vedlejší | vedlejší | vedlejší | hlavní | |
Kombinovaná forma, prezenční – prodlužování studia, 2. či další studium | vedlejší | vedlejší | hlavní | hlavní |
Jestliže předpokládáme, že student pouze studuje na nějaké střední (včetně konzervatoře nebo vyšší odborné školy) nebo vysoké škole, v nějaké formě studia, jak je uvedeno výše v tabulce, není současně zaměstnaný, a to tak, že by z tohoto zaměstnání bylo odváděno SP a ZP, je zdravý, nepečuje o děti ani o jiné osoby závislé na jeho péči, pak podle této tabulky určíme, zda je samostatná činnost studenta činností hlavní či vedlejší.
Z tabulky je zřejmé, že významné pro správné rozhodnutí o charakteru výkonu samostatné činnosti (hlavní či vedlejší) jsou:
- věková hranice 26. roku věku,
- typ studia: středoškolské či vysokoškolské
- a jeho forma: prezenční či kombinované (dálkové, distanční) studium.
Jestliže se bude jednat o studenta do 26. roku věku v prezenční (denní) formě studia, ať již na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole či vysoké škole, pak výkon jeho samostatné činnosti představuje činnost vedlejší z hlediska SP i ZP. Stejný režim bude platit i pro vysokoškoláky do 26. roku věku v kombinované (distanční, dálkové) formě studia.
Jakmile student překročí věkovou hranici 26. roku věku, už studium nezakládá důvod pro vedlejší činnost a jeho samostatná činnost se překlopí do režimu hlavní činnosti bez ohledu na to, v jaké formě (prezenční či kombinované) probíhá studium. Výjimkou je doktorské studium v prezenční formě, pokud jej student studuje prvně (dříve nebyl v jiném doktorském studiu přihlášen) a je ve standardní (neprodloužené) době studia, kdy je i po 26. roku věku z hlediska systému veřejného zdravotního pojištění samostatná činnost studenta považována za činnost vedlejší. Neplatí tak ovšem pro systém sociálního zabezpečení, tam už se jedná o činnost hlavní.
Zůstává nám studium na středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách v kombinované (dálkové, distanční, večerní) formě do 26. roku věku podnikajícího studenta či studenta s ostatní samostatnou výdělečnou činností, kde se přístup systému SP a ZP liší. Zatímco z hlediska systému SP je takový student považován jako OSVČ s vedlejší činností, pro účely systému ZP se jedná o osobu, která samostatnou výdělečnou činnost vykonává v režimu činnosti hlavní. Znovu ovšem za předpokladu, že je zdravý, nepečuje o žádnou osobu, není zaměstnán tak, že by z odměn ze zaměstnání bylo odváděno pojistné na sociální zabezpečení (SP) a veřejné zdravotní pojištění (ZP), naopak pouze studuje a zahajuje samostatnou výdělečnou činnost.
Splnění podmínky pro výkon samostatné činnosti jako vedlejší činnosti z důvodu studia dokládá student daným institucím potvrzením o studiu.
Co pro studenta znamená, zda je jako OSVČ v režimu činnosti hlavní či vedlejší?
Pokud zahajuje samostatnou činnost jako vedlejší, neplatí v kalendářním roce zahájení samostatné činnosti žádné zálohy na SP a ZP. Dále pro něj neplatí povinnost odvádět tzv. minimální pojistné SP a ZP, které se odvozuje od průměrné mzdy. Po skončení kalendářního roku podává jako OSVČ přehled své zdravotní pojišťovně, na jehož základě se vyměřuje studentovi pojistné na veřejné zdravotní pojištění (ZP) ze samostatné činnosti, ovšem vždy podle skutečně dosažených zisků, nikoliv z povinných minim. Také po skončení kalendářního roku podává přehled místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Zde podle výsledků samostatné činnosti buď vznikne povinnost pojistné na sociální zabezpečení jako OSVČ za uplynulý rok doplatit, nebo, pokud není překročena stanovená minimální hranice přijmu (zisku) OSVČ, ani taková povinnost nevznikne.
Jakmile student zahajuje svoji samostatnou činnost v režimu činnosti hlavní, hned od prvního měsíce zahájení činnosti musí platit minimální zálohy na SP a ZP jako OSVČ, což aktuálně představuje měsíčně 6 542 Kč dohromady za obě zálohy. Po skončení kalendářního roku i tento student bude jako OSVČ podávat přehled ZP a SP. Konečné vyměření pojistného SP a ZP za uplynulý kalendářní rok bude ovšem záviset nejen na skutečně dosažených příjmech (ziscích) ze samostatné činnosti, ale i na skutečnosti, zda tyto příjmy (zisky) jsou či nejsou nižší než stanovená zákonná minima odvozená od průměrné mzdy. Pokud jsou nižší, musí OSVČ platit ze zákonných minim, nikoliv podle skutečných výsledků samostatné činnosti.
Zde výklad zjednodušuji, podrobněji se odvodům SP a ZP OSVČ v režimu činnosti hlavní či vedlejší věnují články:
Z výše uvedeného také vyplývá, jak je důležité oznamovat bez zbytečného odkladu oběma institucím, zdravotní pojišťovně do 8 dnů a příslušné správě sociálního zabezpečení do 15 dnů, případné změny, např. přerušení či ukončení studia, samostatné činnosti apod.
Student jako OSVČ se dále musí rozhodnout, jakým způsobem bude evidovat svoji samostatnou činnost. Student vždy musí evidovat reálné příjmy ze své samostatné činnosti. Povinná evidence výdajů a majetku (majetku určeného k dlouhodobému používání pro samostatnou činnost, zásob, pohledávek) a dluhů (závazků) souvisejících se samostatnou činností již závisí na ekonomické evidenci, kterou si student jako OSVČ zvolí. Této problematice se věnuje článek Čtyři možnosti ekonomické evidence podnikatele – FO.
Nejčastěji bude student volit mezi výdaji uplatněnými procentem z příjmů (výdaji v paušální výši) a daňovou evidencí (výdaje v prokázané výši, evidence majetku a dluhů souvisejících se samostatnou činností). V závislosti na rozsahu samostatné činnosti se student také rozhodne, zda mu postačí jednoduché vedení evidence např. v excelu, nebo zda již bude vybírat z účetních programů. Volba ekonomické evidence samostatné činnosti ovlivní výslednou výši konečných daňových a odvodových povinností studenta z titulu jeho samostatné činnosti. Nejen z tohoto důvodu je vhodné evidovat vždy nejen příjmy, ale také výdaje související se samostatnou činností, ať již pro stanovení základu daně z příjmů bude použito stanovení výdajů ve skutečné výši (daňová evidence) nebo ve výši procentem z příjmů (v paušální výši). Vždy je dobré znát reálné ekonomické výstupy z vlastní samostatné činnosti.
Hotovostní příjmy a výdaje související se samostatnou činností má student – OSVČ doloženy pokladními doklady (příjmovými či výdajovými) a bezhotovostní výpisy z účtu. Věcný (o co šlo) obsah transakcí dokumentují faktury, dodací listy, objednávky, smlouvy. Lze jednoznačně doporučit mít pro účely samostatné činnosti extra bankovní účet oddělený od osobních financí.
Samostatnou činnost student zahájí jako neplátce DPH. Pokud však jeho samostatná činnost bude spojena se zahraničními transakcemi, časté bývá například využití reklamy nebo zprostředkování zakázek prostřednictvím internetových stránek provozovaných zahraničními subjekty, může se stát z hlediska DPH identifikovanou osobou s povinností registrovat se u finančního úřadu a v zákonných lhůtách přiznávat DPH z přijatých zahraničních transakcí či podávat souhrnné hlášení za uskutečněné transakce do jiných členských států EU.
Této záležitosti se věnuje článek Identifikovaná osoba k DPH – nejste jí náhodou i vy?.
Po skončení kalendářního roku se student jako OSVČ musí vypořádat se státem a podat:
- Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to za předpokladu, že jeho zdanitelné příjmy za kalendářní rok překročí 50 000 Kč. Pokud budeme předpokládat, že student má pouze zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti, tak to bude za situace, kdy příjmy (zde tržby, ne zisky) ze samostatné činnosti překročí tento limit. Kdyby měl student ještě další příjmy, např. z nájmu, počítaly by se také do tohoto limitu. Jestliže by těmi jinými příjmy ke zdanění uvedenými v daňovém přiznání byly příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), pak stačí, aby příjmy ze samostatné činnosti, popř. z nájmů apod. překročily 20 000 Kč a už vzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Do těchto limitů se nepočítají zdanitelné příjmy již zdaněné srážkovou daní.
Student jako OSVČ může podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob vždy, tedy i dobrovolně, i když mu ani žádná daň z příjmů ve výsledku nevznikne. Vyhne se tak případnému dotazování finančního úřadu, proč daňové přiznání nepodal.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podá na finanční úřad a pro ten účel lze využít portál finanční správy www.mojedane.cz.
- Přehled OSVČ pro účely stanovení SP ze samostatné činnosti místně příslušné správě sociálního zabezpečení; podává se vždy.
- Přehled OSVČ pro účely stanovení ZP ze samostatné činnosti zdravotní pojišťovně studenta – OSVČ; podává se vždy.
Všechny tři dokumenty lze efektivně podat elektronicky s využitím portálů daných institucí a elektronické ověření identity podávajícího studenta. Pokud má student jako OSVČ přiděleno IČO, má také ze zákona datovou schránku, a proto první dva dokumenty – daňové přiznání a přehled OSVČ pro správu sociálního zabezpečení podává povinně elektronicky.
V navazujícím článku, v 2. díle, si vymezíme období, které se považuje za studium, a na příkladu uvedeme řešení konkrétní situace studenta vykonávajícího samostatnou činnost z hlediska daně z příjmů a odvodů SP a ZP jako OSVČ.
Zanechte komentář
Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.
Pro přidání komentáře se přihlaste.