Účtování záloh zdaněných daní z přidané hodnoty

Pro pořádek si připomeňme, proč a kdy je třeba přiznávat DPH z předem přijatých záloh (resp. úplat):

Podle § 21 odst. 1 zákona o DPH platí základní pravidlo, že daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Z tohoto základního pravidla existují dvě výjimky:

• Plátce, který nevede účetnictví je povinen přiznat DPH až ke dni uskutečnění plnění. Také on ale může – tedy nemusí – přiznat DPH již ke dni dřívějšího přijetí úplaty (§ 21 odst. 2 zákona o DPH).
• Poskytovatel cestovní služby podle zvláštního režimu přiznává daň vždy až ke dni uskutečnění cestovní služby, tedy ke dni poskytnutí poslední služby cestovního ruchu (§ 89 odst. 5 zákona o DPH).

Pokud je plátce povinen přiznat DPH z přijaté zálohy (nebo tak činí dobrovolně), pak musí:

• do 15 dnů vystavit daňový doklad na přijatou úplatu,
• uvést daň do přiznání k DPH za dotčené zdaňovací období,

Při uskutečnění zdanitelného plnění vypočte daň již pouze z „doplatku“ (§ 37 odst. 3 zákona o DPH):

• o čemž opět do 15 dnů vystaví daňový doklad,
• daň z „doplatku“ uvede do přiznání k DPH za dotčené zdaňovací období.

Příklad – zdaněná záloha a doplatek

Obchodní společnost Malíři, s.r.o. (měsíční plátce DPH) jako zhotovitel, uzavřela smlouvu o dílo na vymalování kancelářské budovy objednatele Účetní, a.s. (měsíční plátce DPH). Byla dohodnuta záloha na tuto službu ve výši 10 000 Kč v úrovni bez 20 % DPH, která byla zaplacena v hotovosti 1. 3. 2010. Zdanitelné plnění (malování) bylo ukončeno 1. 4. 2010, kdy došlo k jeho uskutečnění. Konečná cena bez daně byla 30 000 Kč.

Relevantní události z pohledu DPH shrnuje následující tabulka:

A dostáváme se k meritu věci – jak výše uvedené daňové případy zaúčtovat? Jediný správný postup účetní předpisy ani standardy neuvádějí, a tak lze v praxi zaznamenat celou řadu účetních metodik, z nichž si ukážeme pouze dvě – nejjednodušší, kdy DPH přímo snižuje zálohu, a nejvhodnější, využívající analytické účty.
 

1. DPH snižující zálohu:

Výhodou této účetní metodiky je zejména jednoduchost s minimem účtování. Nevýhodou ale je, že při vyúčtování se účtuje o celé sjednané částce a nikoli o základu pro DPH, chybí tak návaznost mezi účtovanými položkami a dílčími údaji na daňovém dokladu, resp. mezi řádky daňového přiznání, což nemají účetní rádi.
 

2. Analytické účty k zálohám:

Výhodou této metodiky je přehlednost účtování, působící jako prevence proti nesprávným údajům. Nevýhodou je, že v případě doplatku se neúčtuje přímo o základu daně (20 000 Kč) a DPH z něj (4 000 Kč).
 

Pokud by účetní chtěl zajistit návaznost na daňový doklad při uskutečnění plnění, může zvolit tuto podvariantu: