Nárok na plnou výměru dovolené má pouze zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval po celý rok. Jestliže u něj neodpracoval celý rok, přichází na řadu krácení dovolené. Podmínky a rozsah krácení dovolené za neodpracovanou dobu stanovuje zákoník práce v § 223.
 
Celoroční nárok dovolené se krátí v případě, že zaměstnanec neodpracuje pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. Nejčastěji se jedná o případy omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz (pozor – doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které zaměstnavatel odpovídá, se však posuzuje jako výkon práce).
 
Za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí zaměstnanci dovolená o 1/12 a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o 1/12.
 
Jako výkon práce se pro účely dovolené posuzuje (viz § 216 odst. 2 zákoníku práce):

• doba čerpání mateřské dovolené (která činí zpravidla 28 týdnů, resp. 37 týdnů při narození dvou a více dětí),
• doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
• doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud jsou uvedeny v prováděcím právním předpisu,
• doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Za každou neomluveně zameškanou směnu či pracovní den zaměstnavatel může (ale nemusí) zaměstnanci krátit dovolenou o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.
 
I při krácení dovolené z výše uvedených důvodů musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.

Příklad

Pan Martin pracuje u svého zaměstnavatele nepřetržitě již od roku 2010. V roce 2015 dlouhodobě marodil s komplikovanou zlomeninou, kterou si přivodil o zimní dovolené na horách. V pracovní neschopnosti byl celkem 125 pracovních dnů. Za celý kalendářní rok má nárok na 20 dnů dovolené.
 
Jak se mu dovolená za rok 2015 zkrátí?
Zkrátí se mu o 1/12 za prvních zameškaných 100 dnů: 1/12 z 20 = o 1,5 dne dovolené
Za dalších 21 takto zameškaných dnů se mu zkrátí o další 1/12: 1/12 z 20 = o 1,5 dne dovolené
 
Celkem tedy přijde o 3 dny dovolené a za rok 2015 bude mít nárok pouze na 17 dní dovolené.

 
Zaměstnanci, který nepracoval pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o 1/12. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, pokud došlo k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo pokud byl zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě pokud bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.
 
Dovolenou lze krátit pouze v příslušném kalendářním roce, ve kterém vznikly důvody pro krácení, není možné je přenášet do dalšího roku.
 
Dovolená za odpracované dny a dodatková dovolená se může krátit pouze z důvodů neomluveného zameškání směny (pracovního dne).