Právní úprava odstupného v obchodněprávních vztazích je obsažena v ustanovení § 355 obchodního zákoníku. Jde o komplexní právní úpravu, která je speciální vůči úpravě obsažené v § 497 občanského zákoníku, což znamená, že se pro obchodní závazkové vztahy použije výlučně úprava obsažená v obchodním zákoníku.

Ustanovení § 355 obchodního zákoníku je dispozitivní, což znamená, že si smluvní strany mohou sjednat odlišnou úpravu.
 
Obchodní zákoník umožňuje smluvním stranám, aby si do smlouvy, kterou mezi sebou uzavírají, zahrnuly ujednání o tom, že jedna ze stran nebo kterákoliv strana je oprávněna smlouvu jednostranně zrušit zaplacením určité částky jako odstupného. Ujednání stran o odstupném musí obsahovat vždy výši částky, jejímž zaplacením je některá strana, případně obě strany, oprávněna smlouvu zrušit.

Podmínky zrušení smlouvy zaplacením odstupného

K tomu, aby došlo k účinnému zrušení smlouvy, musí smluvní strana, která tento institut využívá, učinit dva úkony:

• oznámit druhé smluvní straně, že ruší smlouvu zaplacením odstupného, a

• zaplatit odstupné.

Pokud jsou splněny obě podmínky, smlouva se ruší a zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. To se ale nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva, řešení sporů, volby obchodního zákoníku apod. (viz § 351 odst. 1 obchodního zákoníku, který se použije přiměřeně pro účinky zrušení smlouvy).
 
Obchodní zákoník nevyžaduje pro sjednání odstupného písemnou formu a písemnou formu nevyžaduje ani pro oznámení. Písemnou formu lze nicméně rozhodně doporučit.

Oprávnění zrušit jednostranně smlouvu zaplacením odstupného nemá strana, která již přijala plnění závazku druhé strany nebo jeho části nebo která splnila svůj závazek nebo jeho část.

Příklad 1

Smluvní strany si sjednaly ve smlouvě na dodávku solárních panelů, že společnost A, která je na straně prodávajícího, má právo zrušit smlouvu jednostranně úhradou odstupného ve výši 1.000.000,- Kč. Pokud společnost A dodala již první dodávku panelů, nemá toto právo, ledaže by si smluvní strany sjednaly ve smlouvě něco jiného (např. že toto právo společnosti A náleží po celou dobu trvání smlouvy).
 
Jak již bylo uvedeno v úvodu a jak vyplývá i z příkladu, smluvní strany si mohou sjednat úpravu odstupného odlišně od zákona, např. si mohou sjednat další podmínky pro zrušení smlouvy (nejen odstupné a oznámení o zrušení smlouvy), nebo si mohou sjednat, že toto právo náleží smluvním stranám či jedné z nich bez ohledu na to, zda bylo ze smlouvy již plněno či nikoliv.
 
V takovém případě ale doporučuji si současně sjednat, jakým způsobem budou strany postupovat při vypořádání poskytnutých plnění ze smlouvy. Zaplacením odstupného nelze zrušit smlouvu, která již byla splněna, protože v takovém případě již závazky ze smlouvy zanikly a nelze je zpětně zrušit.

Příklad 2

Společnost A a společnost B uzavřely smlouvu na dodávku 10 kusů počítačů. Ve smlouvě si sjednaly, že kupující (tedy společnost B) je oprávněn kdykoliv po dobu trvání smlouvy, bez ohledu na stav plnění, smlouvu zrušit, zaplacením částky 10.000,- Kč.
 
Společnost B počítače odebrala a zaplatila společnosti A kupní cenu. Poté se společnost B rozhodla, že počítače nechce, že by radši odebrala jiný model. Smlouvu už bohužel zaplacením odstupného zrušit nelze, neboť smlouva jako taková již byla spotřebována.